Dačić současně připustil, že se nepodařilo pokročit ohledně uspořádání místních voleb za podmínek, které by uspokojily jak Kyjev, tak separatisty v oblasti Donbasu na východě Ukrajiny. OBSE později upřesnila, že dohodu o stažení tanků a dalších zbraní podařilo vyjednat, ještě však nebyla podepsána.
Minsk hostí další jednání o ukrajinské krizi. Schůzka má prosadit mír na Donbasu |
„Jsem stoupencem toho, abychom problémy vyřešili do podzimu, kdy se čeká klíčová událost - místní volby. Do jejich uspořádání by všechny otázky měly být dohodnuty,“ řekl Dačić a vybídl k respektování příměří a většímu pokroku při plnění minských dohod o mírovém urovnání konfliktu.
Podle listu Ukrajinska pravda to znamená, že si šéf OBSE přeje ověřitelné stažení zbraní z frontové linie do konce letošního léta.
Srbský diplomat rovněž konstatoval, že je třeba vypracovat podmínky pro uspořádání voleb, s kterými by souhlasil jak Kyjev, tak separatisté. „Podstatného pokroku jsem v této otázce bohužel nedosáhli,“ řekl.
Srbský ministr hodlá na Ukrajině v zájmu zastavení střelby a navázání dialogu aplikovat vlastní zkušenosti při pokusech o řešení kosovského problému. Tedy místo velkých rozhodnutí se pokoušet o úspěch s taktikou „každodenních malých kroků“.
Řešení ukrajinské krize ve třinácti bodech. Přečtěte si text dohody z Minsku |
Ukrajinská armáda, která situaci charakterizuje jako „stabilně neklidnou“, v úterý oznámila, že během uplynulých 24 hodin v boji se separatisty padl jeden voják a další byl zraněn. V palbě separatistů bylo prý zraněno i několik civilistů.
Kancelář ukrajinského prezidenta Petra Porošenka současně odhadla, že na Ukrajině operuje asi devět tisíc ruských vojáků, jakkoli Moskva jejich nasazení do bojů popírá, s výjimkou údajných ruských dobrovolníků.
Separatisté tvrdí, že v uplynulých dnech už z frontové linie stáhli více než 150 tanků a dalších bojových vozidel, avšak OBSE tato tvrzení dosud nepotvrdila.
Konflikt na Donbasu si od loňského dubna vyžádal více než šest a půl tisíce mrtvých.
