Jednotlivé případy ptačí chřipky se s výjimkou Sárska na západě potvrdily ale už ve všech spolkových zemích a podle odborníků se nedá čekat, že by se situace brzy zlepšila. Ptačí chřipka se šíří v řadě zemí Evropy. Po všech okolních státech ve středu její výskyt potvrdilo také Česko.
Výskyt ptačí chřipky kmene H5N8 se v Německu poprvé potvrdil loni na počátku listopadu u mrtvé divoké kachny nalezené na břehu Bodamského jezera na jihu země. Následoval potvrzený případ v nejsevernější zemi Šlesvicku-Holštýnsku. Během dvou měsíců hygienici podle agentury DPA potvrdili už více než 30 případů ptačí chřipky ve velkochovech.
Nejhorší situace panuje v Dolním Sasku, kde se virus potvrdil už v jedenácti velkochovech. Ve valné většině z nich chovali krůty. Jen v této spolkové zemi vybili od listopadu 232 000 kusů drůbeže. Úřady tu nařídily, aby chovatelé drůbež drželi v uzavřených prostorech.
V Bavorsku, které sousedí s Českem, potvrdili výskyt nemoci už v 25 okresech a ve městech Norimberk, Ingolstadt a Mnichov. Ve všech případech šlo ale o nákazu volně žijících ptáků. Od poloviny listopadu tu platí povinnost chovat domácí drůbež v uzavřených prostorech.
Ptačí chřipka zachvátila tisíce krůt na britské farmě. Lidem nebezpečí nehrozí |
V Evropě se ptačí chřipka šíří od konce roku 2014. Vážná je situace na farmách v jižním Maďarsku, řadu potvrzených případů ale hlásí také Francie, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Rakousko, Chorvatsko, Polsko či Řecko. Na konci loňského roku potvrdily výskyt ptačí chřipky podtypu H5 v domácím chovu slepic v bratislavské části Dúbravka. Ve středu se po desetiletí potvrdil případ ptačí chřipky také v Česku.
Virus takzvané ptačí chřipky se poprvé objevil v Hongkongu v roce 1997. Od té doby se rozšířil mezi drůbeží zpočátku hlavně v Asii a pak po celém světě. Vakcinace v chovech se neprovádí, je dokonce zakázaná. Postižená hejna se likvidují.
Chřipkový kmen H5N8 se snadno přenáší mezi ptáky, lidé se jím ale podle dosavadních poznatků nakazit nemohou.
