„S pokorou a potěšením, jménem celé země, ba celého svobodného světa, vám nyní všem děkuji,“ pronesla k desítkám přítomných účastníků největší vyloďovací akce v dějinách britská panovnice. Alžběta II. vyzdvihla dlouhověkost jejich generace, k níž se sama řadí. Připomněla totiž, že během oslav 60. výročí před 15 lety „někteří mysleli, že to může být poslední podobná příležitost“, avšak i dnes se spolu s ní zapojila do oslav řada osmdesátníků a devadesátníků v uniformách.
  |
Někteří z nich pozdravili účastníky oslav osobně z pódia, další prostřednictvím předtočených vzpomínek. „Udělali jsme to, co jsme museli,“ pronesl prostřednictvím videa promítaného na úvod portsmouthské slavnosti kanadský válečný veterán Bob Roberts.
Na pódiu se poté střídali lidé předčítající texty věnované hrdinům 5. června 1944, kdy akce zahajující osvobození západní Evropy od nacismu začala. „Dnes jsou tady jako veteráni, ale tehdy to byl bezpočet otců, manželů, bratrů a synů, kteří vypluli od těchto břehů, aniž by věděli, zda ještě někdy spatří svůj domov,“ přečetla úvodní pasáž britská herečka Celia Imrieová.
Do čtení se zapojili i političtí vůdci spojeneckých národů. Kanadský premiér Justin Trudeau přečetl vzkaz jednoho z kanadských vojáků, Macron zase dopis šestnáctiletého francouzského bojovníka hnutí odporu. Mayová přečetla psaní, které adresoval britský kapitán dva dny před vyplutím z Portsmouthu své ženě a Trump prezentoval modlitbu tehdejšího amerického prezidenta Franklina Roosevelta určenou vojákům před začátkem tažení.
Šéfa Bílého domu stejně jako během úterní části jeho státní návštěvy v Londýně čekaly i v jihoanglickém přístavu desítky demonstrantů protestujících proti jeho přítomnosti v Británii. Také lidé v ulicích Portsmouthu však uctili památku hrdinů vylodění minutou ticha.
Dopis mladého odbojáře.
Účastníci oslav 75. výročí vylodění spojenců si vyslechli i drásavý dopis na rozloučenou, který svým rodičům napsal před popravou teprve šestnáctiletý francouzský odbojář Henri Fertet. Na ceremoniálu v jihoanglickém městě Portsmouth jej přečetl francouzský prezident Emmanuel Macron.
Syn učitele a žák druhého ročníku střední školy ve městě Besançon na východě země byl zatčen doma v roce 1943 a ve svém domovském městě byl popraven zastřelením 26. září 1943.
L'intervention du Président Emmanuel Macron, lecture d'une lettre d'un jeune résistant . via @LCI #DDay75 #Portsmouth pic.twitter.com/gb91AvEd4d
— captain:charlie (@daleks44) 5. června 2019
Spolu s ním přišlo o život 15 spoluobviněných, kteří se podíleli na odbojové činnosti, mimo jiné na sabotážích na železnici. Mladík byl předtím ve vězení mučen.
Fertet v dopise napsal, že umírá za svou vlast. „Chci, aby byla Francie svobodná a Francouzi šťastní,“ uvedl. „Tati, snažně tě prosím, modli se. Mysli na to, že to, že umírám, je pro mé dobro. Jaká jiná smrt by pro mne byla větší poctou než tato? ... Sbohem, smrt volá. Nechci pásku přes oči ani být spoutaný... Je ale stejně těžké zemřít. Líbám vás. Ať žije Francie.“
Předseda české vlády po slavnostním obědě s ostatními světovými lídry zavítal na hřbitov v nedalekém Chichesteru, kde jsou mezi 82 padlými z druhé světové války pochováni i českoslovenští vojáci. Jejich památku uctil položením věnců a květin na hroby.
„Zde na hřbitově v Chichestru je pochováno sedm našich pilotů, kteří zahynuli v rámci přípravy akce vylodění v Normandii. Je důležité, že jsme se podíleli na začátku porážky nacistického Německa. Ve Velké Británii jsme měli dva a půl tisíce pilotů, kteří měli skvělou pověst pro své dovednosti. Bohužel pět set z těchto pilotů zahynulo i v rámci bitvy o Británii a v rámci Operace Overlord,“ uvedl Babiš v tiskové zprávě.
Během jediného dne osvobozovací akce bylo na pěti plážích (Utah, Omaha, Gold, Juno a Sword) mezi Cotentinským poloostrovem a městem Caen vysazeno zhruba 156 000 spojeneckých vojáků. V Den D podle odhadů zahynulo nejméně 10 000 vojáků protihitlerovské koalice a 4000 až 9000 vojáků německého wehrmachtu.
V té době již byla na východě tři roky ve válce s nacistickým Německem sovětská armáda, která v létě 1944 dospěla ke hranicím se zeměmi střední a východní Evropy.
