Vztahy Běloruska a Litvy přitom ovlivňuje už přes deset let trvající spor o jadernou elektrárnu Ostrovec, kterou Bělorusko staví padesát kilometrů od litevské hranice a jejíž spuštění v současné době připravuje. První blok elektrárny by měl začít dodávat proud v prvním pololetí příštího roku, druhý o rok později.
Kauza Navalnyj je podvod, má držet Putina od Běloruska, říká Lukašenko |
Spory sice zcela zastínily současné protesty, přitom jde o problém, který má bezesporu vliv na pozici Litvy vůči Lukašenkovu režimu. Pobaltské země Litva, Lotyšsko a Estonsko se nyní shodly na tom, že od momentu spuštění elektrárny přestanou od Minsku odebírat veškerou elektřinu. „S ohledem na situaci v Bělorusku obavy z jaderného nebezpečí jen rostou,“ prohlásil lotyšský premiér Krišjānis Kariņš.
Zákaz by se měl týkat jen běloruských zdrojů, Pobaltí chce výpadek nahradit nákupem energie „ze třetích zemí“. Vzhledem k provázanosti sítě se však docela dobře může stát, že elektřina z Ruska či Polska, nakupovaná přes prostředníky, nakonec stejně bude z Běloruska. „Litevské ministerstvo ekonomiky vypracuje metodiku, která nepustí na trh běloruskou elektřinu, pokud by šla oklikou z Ruska,“ píše lotyšský portál Baltnews.
Obavy z jádra
Lotyšsko a Estonsko hodlají orientovat svoji energetiku na využití větru. Mají k tomu vzhledem k blízkosti Baltského moře ideální klimatické podmínky. Litva je však v horší situaci a elektřinu bude muset nadále kupovat možná i dráž než doposud.
Současný jaderný spor mezi Běloruskem a Litvou má kořeny v roce 2006, kdy běloruský vůdce Alexandr Lukašenko oprášil sovětskou ideu vybudovat v regionu jadernou elektrárnu. Ze čtyř vytipovaných lokalit vybrala vláda oblast poblíž městečka Ostrovec na severozápadě země.
Stavbu plně kontroluje i financuje Rusko, které dodává své reaktory třetí generace typu VVER-1200 o hrubém výkonu 1194 megawattů. Dodavatelem je ruská společnost Atomstroiexport, 90 procent z ceny projektu, jež v přepočtu činí 200 miliard korun, hradí úvěr rovněž poskytnutý Moskvou, která si vyhradila i monopol na dodávky paliva.
Lukašenko obvinil Česko a další země. Podle něj ovlivňují nynější protesty, Bělorusko ale není v těžké situaci |
Staveniště navštívila před rokem maďarská delegace. Bloky stejného typu by totiž měly být v elektrárně Paks II, kterou buduje Budapešť, přitom hodlá postupovat stejně jako Bělorusko prostřednictvím půjčky z Moskvy.
S velkou ostražitostí sleduje už od samého počátku výstavbu ostrovecké elektrárny Litva. Vláda ve Vilniusu původně protestovala i proti plánům Moskvy postavit další jaderné bloky v Kaliningradské oblasti Ruska, z toho před několika lety sešlo. Sama Litva měla také na svém území atomovou elektrárnu poblíž města Ignalina. V roce 2009 ale její provoz zastavila a její areál se nakonec proslavil tím, že se tu natáčel seriál HBO o havárii v Černobylu.
Rusko přebírá iniciativu
Nezdá se však, že by si Bělorusko s Moskvou v zádech z litevských protestů cokoli dělalo. V zemi sice dál pokračují protesty, policie však proti nim zasahuje s čím dál větším důrazem. Jednotky OMON rozehnaly v první školní den studentský protest a ve středu pak živý řetěz v metropoli Minsk.
Úřady už tradičně bez skrupulí zadržují novináře a brání jim v práci, „novinkou“ jsou v posledním týdnu cílená zatýkání lídrů stávek a aktivistů opozice. Do Polska tak odjel jeden ze členů Koordinační rady opozice, bývalý ministr kultury Pavel Latuška. Provládní média informovala, že opozičníka vyvezl v kufru svého auta polský velvyslanec, Latuška to ale popřel s tím, že nejde o útěk. „Mám naplánované schůzky ve Varšavě, chystám se navštívit Vilnius a také jednat na ministerstvu zahraničí, s litevskými poslanci a členy Evropského parlamentu,“ sdělil.
V samotném Minsku se pak iniciativy stále více ujímá Rusko, které se už jasně postavilo za Lukašenka. Ministr zahraničí Sergej Lavrov odsoudil aktivity běloruské opozice a vše by měla korunovat v příštích dnech schůzka Lukašenka s Vladimirem Putinem v Moskvě.
