Teprve v 80. letech se v jeho plánech objevily i některé obranné prvky. Vyplývá to z dokumentů paktu, které byly dnes zveřejněny ve Varšavě.
Podle balíku 1445 odtajněných dokumentů, přechovávaných dosud ve varšavském archivu paktu rozpuštěného v roce 1991, měly polské jednotky v případě války zaútočit přes území bývalé NDR na sever SRN, odtud jeden proud na Nizozemsko a Belgii, druhý na Dánsko.
Polsko mělo tehdy k dispozici 194 taktických jaderných střel krátkého doletu, s jejichž použitím se podle plánu z roku 1980 počítalo, informovala agentura AFP.
Polská armáda měla do útoku nasadit 400.000 až 500.000 vojáků a do týdne měla dosáhnout francouzské hranice s Belgií; počítalo se až se čtyřicetiprocentními ztrátami. Plány vypracovávané od počátku 60. let a postupně zdokonalované podepsal osobně v roce 1976 mimo jiné i tehdejší šéf komunistického Polska Edward Gierek.
Odtajněné dokumenty převzali představitelé Ústavu národní paměti (IPN), který je pověřen odhalováním zločinů nacismu i komunismu. Tehdejší československá armáda podle stejných plánů měla zaútočit na jih západního Německa a obsadit Bavorsko s hlavním městem Mnichovem, řekl České televizi polský historik Pawel Piotrowski.
Varšavská smlouva byla uzavřena v roce 1955, po svržení komunistických režimů se sama rozpustila v roce 1991. Její základní plány byly známy od doby sjednocení Německa, kdy byly odtajněny vojenské archivy NDR. Od té doby je odtajnily i ostatní postkomunistické země, největší archiv mimo Moskvu, která utajení uchovává, však byl ve Varšavě jako "zakladatelském městě".
Rusko nedávno proti rozhodnutí Varšavy odtajnit vše, co není bezprostředně důležité pro obranu Polska, diplomaticky protestovalo.
Podle balíku 1445 odtajněných dokumentů, přechovávaných dosud ve varšavském archivu paktu rozpuštěného v roce 1991, měly polské jednotky v případě války zaútočit přes území bývalé NDR na sever SRN, odtud jeden proud na Nizozemsko a Belgii, druhý na Dánsko.
Polsko mělo tehdy k dispozici 194 taktických jaderných střel krátkého doletu, s jejichž použitím se podle plánu z roku 1980 počítalo, informovala agentura AFP.
Polská armáda měla do útoku nasadit 400.000 až 500.000 vojáků a do týdne měla dosáhnout francouzské hranice s Belgií; počítalo se až se čtyřicetiprocentními ztrátami. Plány vypracovávané od počátku 60. let a postupně zdokonalované podepsal osobně v roce 1976 mimo jiné i tehdejší šéf komunistického Polska Edward Gierek.
Odtajněné dokumenty převzali představitelé Ústavu národní paměti (IPN), který je pověřen odhalováním zločinů nacismu i komunismu. Tehdejší československá armáda podle stejných plánů měla zaútočit na jih západního Německa a obsadit Bavorsko s hlavním městem Mnichovem, řekl České televizi polský historik Pawel Piotrowski.
Varšavská smlouva byla uzavřena v roce 1955, po svržení komunistických režimů se sama rozpustila v roce 1991. Její základní plány byly známy od doby sjednocení Německa, kdy byly odtajněny vojenské archivy NDR. Od té doby je odtajnily i ostatní postkomunistické země, největší archiv mimo Moskvu, která utajení uchovává, však byl ve Varšavě jako "zakladatelském městě".
Rusko nedávno proti rozhodnutí Varšavy odtajnit vše, co není bezprostředně důležité pro obranu Polska, diplomaticky protestovalo.
