Jimbo je jen jedním z 11 medvědů v centru pro osiřelá divoká zvířata, rozhodně ale ten největší. Nejradši jí marshmallow a kdyby to šlo, celý den by si se svými pečovateli hrál.
„Jsou tu spokojení, šťastní. Pokud by nebyli, poznali byste to. Nemohl bych provádět tohle,“ říká Kowalczik v reportáži stanice CBS2, zatímco si s obrem dvakrát větším než on hraje.
Neziskově vedená organizace amerických manželů do své péče bere zraněná a nechtěná zvířata od malých králíčků až po „nestvůry“ jako je Jimbo. Většina uzdravených tvorů by se měla vrátit do divoké přírody, u medvědů se to však častokrát neděje. Zvyknou si na pohodlný život v zajetí a nechce se jim jej opouštět.
Experti však varují, že příklad, který Kowalczikovi ukazují, může být i na škodu. Hraní s medvědy může vypadat zábavně, ale pro nezkušeného člověka, kterého by něco podobného mohlo napadnout, by mohlo být i fatální.
  |
„Poselství, že vše může být mazlíček, mě znepokojuje,“ říká Missy Runyan, která také pečuje o divoká zvířata. Dodává, že téměř třičtvrtětunový medvěd nemůže být nikdo spolehlivým přítelem.
To však Jim Kowalczik odmítá. Jimbo je v jeho péči 23 let a jejich vztah je prý o vzájemné důvěře. „Není v něm žádné falešné předstírání jako u lidí. Pokud by si na mě ale lehnul, nedopadlo by to dobře,“ říká pečovatel.
Pár má licenci pro rehabilitaci raněných divokých zvířat od roku 1996. V pečovatelském centru žijí a sami se starají o jeho každodenní chod i všechna zvířata, která se k nim uchýlila.
