Příliv milionů dolarů z výkupného změnil život v této pobřežní muslimské komunitě, vyhnal ceny vzhůru a vytvořil rozkol mezi movitými piráty a nemajetnými. Tak jak pirátství nabývá s koncem období monzunových dešťů na intenzitě, stává se životní styl pirátů - velké vily, rychlá auta a drogy - terčem kritiky jak náboženských vůdců, tak prostých vesničanů.
"Užívání drog jako hašiš a konzumace alkoholu, bezuzdný sex a další odporné počínání se stávají mezi piráty běžné a vyvolávají společenské problémy," poznamenává představitel mešity ve městě Galkayo šajch Ahmed. "To nás znepokojuje mnohem víc než riziko, které představují pro zahraniční plavidla a posádky."
Právě minulý měsíc prý dostali piráti 3,3 milionu dolarů za propuštění 36 členů posádky španělského plavidla, kterou drželi jako rukojmí déle než šest týdnů. Peníze, na které si námořní lupiči přijdou, budou pulsovat komunitou ve formě darů, půjček a příspěvků rodině, přátelům a soukromým podnikům.
Zadržují 11 lodí
Podle námořních sil Evropské unie nyní piráti zadržují 11 lodí a 264 členů posádek. Není pochyb o tom, že na tom opět vydělají. "Kolují tady šílené peníze a ty ovlivňují každého, ať už přímo nebo nepřímo," konstatuje majitel hotelu Haji Said.
Střed přístavu Bossaso protíná dlážděná silnice lemovaná hotely, firmami a novými staveništi. Řítí se po ní sportovní vozy a luxusní auta z Asie, z jejichž okének zní americká, somálská a indická hudba. Ceny oblečení, bot a kosmetiky stoupají, říká podnikatel Anshur Kamil.
Piráti dokonce ani nemusejí platit předem. Ti, kteří drží v zajetí plavidla a dosud nedostali výkupné, mohou podle vesničanů nakupovat na dluh za zvýšené ceny a dluh vyrovnat až když dostanou peníze.
Nechávají velké spropitné
Piráti platí v dolarech a nesmlouvají, podotýká majitel obchodu v severosomálském Bossasu Khadra Abdullahi. "Občas nechávají u pokladny 'drobné', které ukazují, že peníze pro ně nic neznamenají." Když se vesničanům zdají být ceny kosmetiky příliš vysoké, durdí se: "Nejsme piráti", říká Abdullahi.
Čím blíž k doupěti pirátů, tím jsou ceny vyšší. V nedalekém městě Eyl platí piráti pět dolarů za krém na boty ve srovnání s 50 centy v Bossasu, konstatuje majitel obchodu Hashim Salad.
Před deseti lety žil teenager Adani v Bossasu na ulici. Teď v pouhých 19 letech je pirátem a má velký dům a kamion. Zúčastnil se prý dvou únosů, které mu vynesly 75 tisíc dolarů, a má v úmyslu zúčastnit se dalšího.
Pirátem kvůli penězům
"Nemáte-li nic, lidé vámi pohrdají, ale pokud vidí, že máte peníze, váží si vás," říká Adani. "Ta příští fuška bude moje poslední v pirátské branži.
Vím, že je to velké riziko, ale jsem pro risk. Pokud se to podaří, ožením se a námořního lupičství nechám." Podle experta na pirátství Rogera Middletona z londýnského centra odborníků Chatham House vzrostlo průměrné výkupné z přibližně jednoho milionu dolarů v loňském roce na letošní dva miliony.
Pirátům podle něj bylo v uplynulých dvou letech vyplaceno více než 100 milionů dolarů. Zdůraznil ale také, že jde jen o odhad, nikdo přesnou sumu nezná.
Nejvíc mají samozřejmě bossové
Middleton také podotkl, že "řadoví" piráti nevydělávají miliony, ale desetitisíce dolarů ročně. Na velké peníze si přijdou bossové, a ti je s největší pravděpodobností utrácejí v zámoří, nebo je investují.
Klerici a vesničtí stařešinové podle vlastních slov životní styl pirátů neschvalují. Pokud se teenagerům nedaří prosadit svou, hrozí rodičům, že se dají na pirátství, vysvětlil bossasoský starší Suldan Mohamud Aw-nor. Tisíce dolarů dostávají rodiny nevěst jako věno.
"Piráti neztrácejí čas tím, že by se dvořili ženám, místo toho jim pořádně zaplatí," říká Sahro Mohamed. "Vím o několika dívkách, kterým se to stalo."
