Velký den pro německé strany. SPD a AfD si na stranických sjezdech zvolily nové lídry

Osmapadesátiletý ekonom a europoslanec Meuthen, který čelil dvojici konkurentů, získal už v prvním kole téměř 70 procent hlasů. Čtyřiačtyřicetiletý vyučený malíř Chrupalla, který měl také dva soupeře, v prvním kole od necelých 600 delegátů dostal přes 44 procent hlasů. Ve druhém kole pak obdržel přes 54 procent hlasů, tedy potřebnou nadpoloviční většinu.

Výsledek hlasování vnímají pozorovatelé jako potvrzení dosavadního kurzu strany. Ze dvou předsedů totiž není ani jeden členem postupně posilujícího národoveckého křídla kolem kontroverzního a radikálního šéfa strany v Durynsku Björna Höckeho. Chrupalla, kterého si za svého nástupce přál osmasedmdesátiletý odcházející Gauland, s ním má ale velmi dobré vztahy.

Meuthen ve svém kandidátském projevu kritizoval „katastrofální“ vládu kancléřky Angely Merkelové (CDU) i opoziční Zelené. V případě toho, že se ujmou moci, by podle něj „byly ztraceny všechny naše hodnoty“, a je proto nutné, aby AfD byla připravená vládnout. 

Prohlásil také, nechce, aby uskupení tolerovalo extremistické pozice. „Krajně pravicové straně nejsem k dispozici,“ uvedl. Právě za takovou už dnes ale AfD považuje řada pozorovatelů, označuje ji tak i většina západních tiskových agentur.

Proti AfD v Braunschweigu poklidně protestovalo asi 15 000 lidí.

Kritičtí vůči vládě Angely Merkelové jsou rovněž poslanci sociální demokracie Eskenová a Walter-Borjans. Požadují proto změny v koaliční smlouvě. To ale CDU a CSU striktně odmítají.

SPD se touží stát opět silnou stranou

Dvojice budoucích předsedů, které ještě musí potvrdit prosincový sjezd strany, ve druhém kole hlasování porazila duo ve složení ministr financí Olaf Scholz a braniborská politička Klara Geywitzová, když získala 53,06 procenta hlasů. Scholz a Geywitzová, kteří jsou jednoznačně pro pokračování vládní koalice, dostali 45,33 procenta hlasů.

„Potřebujeme všechny, nejen ty, co nás podporovali, ale i všechny ostatní,“ prohlásila osmapadesátiletá Eskenová. „Jen tak se strana znovu může stát silnou.“ S tím souhlasí sedmašedesátiletý Walter-Borjans, kterého ve volbě podporovala především levicovější část SPD a také mladí sociální demokraté.

Eskenová a Walter-Borjans sice oceňují dosavadní úspěchy velké koalice, zároveň ale požadují zvýšení investic na ochranu klimatu nebo zvýšení minimální mzdy na 12 eur (306 korun) za hodinu. V kampani se nechali slyšet, že pokud CDU a CSU odmítnou vyjednávat o změnách koaliční smlouvy, doporučí stranickému sjezdu ukončit vládní spolupráci.

V takovém případě by spolkovou republiku mohla dočasně vést menšinová vláda CDU a CSU, nebo by se hledala nová koalice. Předčasné volby těsně předtím, než se Berlín ve druhé polovině příštího roku ujme předsednictví Evropské unie, jsou nepravděpodobné.

Sociální demokracie, jejíž vedení z velké části podporovalo pragmatiky Scholze s Geywitzovou, v posledních letech prochází těžkou krizí a opakovaně dosahuje nejhorších volebních výsledků od konce druhé světové války. Nové předáky musela strana hledat kvůli rezignaci Andreji Nahlesové, která skončila začátkem června po propadu strany ve volbách do Evropského parlamentu.