10. ledna 2019 11:17 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Venezuelský ministr obrany vyzýval prezidenta k demisi. Maduro má ve čtvrtek složit přísahu na další funkční období

Venezuelský prezident Nicolás Maduro.(ilustrační snímek) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Venezuelský prezident Nicolás Maduro.(ilustrační snímek) | foto: Reuters

Caracas Venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino minulý měsíc hrozil demisí, pokud se prezident Nicolás Maduro nevzdá úřadu. Napsal to ve středu deník The Washington Post s odvoláním na nejmenovaného člena americké tajné služby. Padrino je stále ve funkci a Maduro má ve čtvrtek složit přísahu na další funkční období.

Kvůli tomu je už od středy v ulicích Caracasu i dalších městech země mnoho vojáků. Opozice totiž plánuje protesty, protože loňské prezidentské volby nebyly podle ní demokratické. Zvolení Madura nepovažuje za legitimní ani řada zemí regionu.

Deník The Washington Post napsal, že Padrino hrozil demisí loni v prosinci. Agentura Reuters to s odvoláním na své zdroje z americké vlády označila za pravděpodobné. V posledním více než roce rostla nespokojenost s autoritářským režimem Madura nejen mezi obyvateli, sužovanými nedostatkem základních potravin, léků, pitné vody i elektřiny, ale i v armádě a mezi dosavadními příznivci vlády. Loni se též množily v médiích zprávy o čistkách v armádě, zatčeny byly desítky důstojníků.

Bezpečnostní složky v posledních letech zadržovaly a mučily několik desítek vojáků

Tento týden zveřejnili ochránci lidských práv z organizace Human Rights Watch (HRW) a venezuelské skupiny Foro Penal společnou zprávu, podle níž venezuelské bezpečnostní složky v posledních letech zadržovaly a mučily několik desítek vojáků, včetně důstojníků, i jejich rodinné příslušníky. Důvodem bylo získat informace o údajném plánování vojenského převratu.

Venezuelská socialistická vláda opakovaně obviňuje z plánování převratu opozici, Spojené státy či Kolumbii. Ve středu Maduro prohlásil, že jeho svržení chystají ve spolupráci s místní opozicí země z takzvané Limské skupiny. Tu tvoří 14 zemí, které před několika dny, s výjimkou Mexika, vyzvaly Madura k rezignaci. Tento týden tyto země oznámily, že přehodnotí diplomatické vztahy s Venezuelou a že zakážou vstup na své území představitelům venezuelského režimu, včetně Madura.

Země Limské skupiny vyzvaly Madurovu vládu, aby předala moc parlamentu a umožnila uspořádání nových voleb. K stejnému kroku vyzval v úterý Madura i venezuelský parlament, který také požádal o podporu lid i armádu. Madurova vláda ale tento parlament, ovládaný od roku 2016 opozicí, neuznává a s pomocí nejvyššího soudu už před dvěma lety zablokovala platnost jeho právních aktů. Proto také ve čtvrtek Maduro nebude skládat přísahu v parlamentu, jak stanoví ústava, ale před nejvyšším soudem.

Opoziční deník El Nacional ve čtvrtek napsal, že už od středy je patrná značná přítomnost vojáků v centru Caracasu, kde jsou postaveny na mnoha místech zábrany kvůli obavě z protestů či z možných incidentů.

Óscar Pérez v ukradeném policejním vrtulníku střílel na nejvyšší soud

V předchozích letech se stalo několik incidentů, za nimiž mohla být vzpoura v ozbrojených složkách. Například v červnu 2017 bývalý policista Óscar Pérez v ukradeném policejním vrtulníku střílel na nejvyšší soud v Caracasu poté, co na sociálních sítích vyzval k rebelii proti vládě. Armáda ho dopadla po půl roce na předměstí Caracasu a spolu s ním zastřelila několik lidí z jeho skupiny.

Loni v srpnu sestřelila Madurova ochranka při jeho projevu v Caracasu bezpilotní letoun s trhavinou. Na twitteru krátce nato neznámá opoziční skupina uvedla, že se pokusila o atentát. Skupina se označila jako hnutí „vlasteneckých vojáků a civilistů loajálních venezuelskému lidu“.

ČTK

Najdete na Lidovky.cz