Zklamáním skončil summit pro Albánii a Severní Makedonii, jejichž zástupci doufali, že unijní lídři posvětí zahájení přístupových rozhovorů. Evropská rada oběma státům slíbila začít jednání do konce října, pokud splní stanovené podmínky. Tirana i Skopje podle Evropské komise požadavkům vyhověly, avšak summit se na slíbeném kroku neshodl. Podle diplomatů byla proti zejména Francie, výhrady mělo i Nizozemsko a Dánsko.
Orbán pohrozil použitím síly na ochranu Evropské unie, pokud Turecko pustí migranty |
„Chci říct jasně, že to není vina Albánie a Severní Makedonie... ty jsou připraveny. Bohužel nejsou připraveny některé členské země,“ poznamenal končící šéf unijních summitů Donald Tusk. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker podotkl, že aby si EU udržela respekt, musí plnit své sliby, což v tomto případě nedodržela.
Političtí vůdci 27 unijních zemí nedospěli k žádnému sblížení výrazně odlišných postojů v otázce víceletého rozpočtu. Rok a půl poté, co Evropská komise (EK) přišla s návrhem rozpočtu na období 2021 až 2027, nepřekonaly unijní země ani tentokrát neshody v názorech na jeho výši a objem peněz určených na jednotlivé priority. Německo a několik převážně severských zemí chce prosadit snížení rozpočtu z navrhovaných 1,11 procenta hrubého národního důchodu (HND) na jedno procento HND. To se nelíbí zemím z východu unie, které chtějí vyšší rozpočet a usilují o co největší objem peněz do fondů soudržnosti.
Srp měl donášet i na Knížáka, počet evidovaných schůzek s estébáky byl nezvyklý, zaznělo u soudu |
Podle premiéra Andreje Babiše je důležité nejen to, kolik peněz Česko z rozpočtu dostane, ale i to, za jakých podmínek je bude moci čerpat. „My tím, že bohatneme, tak samozřejmě dostaneme méně peněz, ale důležité je to, abychom dostali peníze, které my potřebujeme,“ zdůraznil Babiš.
S unijními lídry se v pátek o priority svého exekutivního týmu podělila budoucí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vůdci zemí EU jí sdělili své pohledy na to, čemu by EK měla v příštích pěti letech věnovat pozornost.
Mezi jedním ze zásadních témat von der Leyenové budou vedle digitální ekonomiky či sociální spravedlnosti především klimatické závazky, jejichž případné zpřísnění summit rovněž řešil. Šéfové států v přijatých závěrech konstatovali, že „existenční riziko představované klimatickou změnou vyžaduje zvýšené ambice a posílená klimatická opatření od EU i celosvětově“. Summit zdůraznil, že rámec k dlouhodobé klimatické strategii chtějí lídři přijmout v prosinci.
