Írán v boji s koronavirem prohrává. Dosud mu v zemi podlehlo přes 90 lidí z téměř tří tisíc nakažených. Mezi infikovanými jsou i více než tři desítky zaměstnanců íránské vlády a členů parlamentu. Nebezpečný vir dokonce podle íránských státních médií usmrtil i blízkého poradce vrchního duchovního představitele ajatolláha Chameneího.
Koronavirus postihuje islámský svět. Zasáhl do voleb v Íránu, poutníci ze zahraničí nesmí do Mekky a Medíny |
Jde o člena Rady prospěšnosti, 71letého Mohammada Mirmohammadiho, který bývá pravidelně v kontaktu s nejvyšším lídrem Íránu. Stal se tak prvním členem vládních kruhů, který viru podlehl. Není však jasné, zda se v posledních týdnech setkal s osmdesátiletým Chameneím.
Navzdory tomu, že ještě před dvěma týdny vedení blízkovýchodní země předpovídalo, že čínská nákaza nebude pro zemi problém a dokonce se chlubilo vývozem masek do Číny, nyní situace vypadá jinak. Země patří spolu s Čínou, Jižní Koreou a Itálií k největším epicentrům nákazy.
Íránské úřady zahanbené masivním šířením nákazy tak začaly vydávat směsici rozporuplných nařízení.
  |
Země tak například dočasně propustila přes 54 tisíc trestanců z přeplněných věznic. Podle mluvčího íránské justice propuštění museli zaplatit kauci a mít negativní test na koronavirus. Ministerstvo zdravotnictví mezitím navrhlo, že pošle do ulici 300 tisíc členů milic, aby šli od dveří ke dveřím a v zoufalé snaze zabránit šíření nákazy měřili teplotu obyvatel a dezinfikovali domy.
Mnozí lidé však v tomto návrhu vidí prostředky k domovním raziím, obzvláště v době, kdy vrchní prokurátor Íránu uvedl, že lidem, které úřady přistihnou, že hromadí roušky či další zásoby, bude hrozit až trest smrti. Politické vedení země se tím údajně snaží předejít nedostatku zásob hygienických potřeb.
Íránští doktoři a politici podle amerického deníku The New York Times ale návrh na vypravení milicionářů do ulic okamžitě začali kritizovat. Podle nich by netrénovaní milicionáři mohli spíše koronavir rozšířit, než aby nákazu zastavili.
Umlčení lékařů
Většina lékařů hovořila s listem pod podmínkou anonymity. Úřady jim totiž hrozí tresty v případě, že by s novináři sdíleli informace o nedostatku zdravotnického materiálu či o počtu nakažených v zemi.
„Někteří vládní zaměstnanci říkají, že si Teherán konečně uvědomuje rozsah epidemie a to především proto, že je vnímána jako selhání státu, které proti režimu použijí jeho nepřátelé,“ napsal americký deník.
Právě to potvrzuje i dopis, který zaslaly úřady zdravotníkům, v němž je varovaly, že zveřejňování informací o nakažených pacientech bude považováno za „ohrožení národní bezpečnosti“ a „šíření strachu mezi veřejností“. Takové prohřešky „budou řešeny disciplinární komisí“. Jeden z teheránských patologů dokonce uvedl, že mu úřady hrozily i zatčením, pokud by se rozhodl sdílet informace s médii.
„Je to ostudné,“ řekl lékař pro americký deník. „Tím, že z toho učinili otázku národní bezpečnosti, položili na bedra lékařů a sester mnohem větší stresovou zátěž a prohloubili tak atmosféru strachu a chaosu v zemi.“
Ulice Teheránu jsou podle agentury Reuters prázdné. Lidé raději zůstávají doma v obavě, že se nakazí. Na stranu druhou ve svatém městě Qom, kde se v Íránu poprvé objevila nákaza koronavirem, nadále probíhají masové modlitby navzdory nedoporučujícímu stanovisku ministerstva zdravotnictví.
„Vláda staví prestiž náboženských praktik a obrazu vlády nad bezpečí veřejnosti,“ kritizoval vedení země lékař a profesor historie na univerzitě George Washingtona Amir Afchami. „Jde o naprosto bezprecedentní krok v dějinách země.“
Írán dlouhodobě ekonomicky strádá kvůli americkým sankcím. Jeho bezpečnostní složky v posledních měsících musely potlačovat veřejné protesty a důvěryhodnost místních úřadů utrpěla i začátkem ledna poté, co po několik dní vrchní představitelé země odmítali přiznat, že jejich obranný protiletadlový systém omylem sestřelil dopravní letadlo ukrajinských aerolinek.
