Středa 15. května 2024, svátek má Žofie
130 let

Lidovky.cz

Svět

Západ dál stojí při Ukrajině. Státy Evropské unie zatím drží linii, ale bojí se zimy

Ukrajinští vojáci připravují zátarasy v Bachmutu, válkou zasažené oblasti východní Ukrajiny asi 7 kilometrů od frontové linie. (20. srpna 2022) foto: Reuters

Když se zkraje roku objevila varování některých západních tajných služeb, že Rusko se připravuje zaútočit na Ukrajinu, brali to mnozí na lehkou váhu. Přesto se v noci na 24. února tento černý scénář naplnil.
  19:37

Západní státy se v reakci na agresi snažily od první chvíle postupovat koordinovaně. Po šesti měsících se dá konstatovat, že jednotu dokázaly udržet. Ukrajinu stále podporují vojensky i materiálně. Rovněž odmítají možnost příměří, jež by bylo spojeno s ústupky Rusku.

Přesto se najdou drobné výjimky. V rámci Severoatlantické aliance (NATO) k nim patří zejména Turecko, které v podstatě „hraje na obě strany“: Ukrajině dodává zbraně, zejména drony, a má zájem i na další vojenské spolupráci. Krátce po vypuknutí války uzavřelo úžiny Bospor a Dardanely spojující Černé a Středozemní moře, čímž znemožnilo přístup ruských válečných lodí. Turecko sehrálo klíčovou roli při zavření dohody, která umožnila uvolnit několikaměsíční blokádu pro vývoz ukrajinského obilí.

Z vagnerovců už jen „ovce“? Bojová hodnota dříve obávané ruské jednotky klesá, říká bezpečnostní expert

Zároveň ale udržuje intenzivní kontakty s Moskvou, odmítá se připojit k západním sankcím. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zůstal jedním z mála zahraničních lídrů, kteří byli v uplynulých měsících v pravidelném osobním kontaktu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Teprve začátkem měsíce se oba sešli v Soči.

Silnější Severoatlantická aliance

Jinak se dá ale prohlásit, že i díky válce se stalo NATO za uplynulý půlrok silnější. Význam Aliance stoupl i tím, že Finsko a Švédsko, které si dosud úzkostlivě střežily svou neutralitu, požádaly pod dojmem ruské invaze o členství.

Jejich přijetí, které se zdá být pouhou formalitou, bude znamenat, že se do NATO zapojí dvě moderně vybavené armády čítající několik desítek tisíc dobře vycvičených mužů a žen.

V řadě členských států Aliance změnil vpád ruské armády na Ukrajinu i pohled na armádu a s tím související výdaje. Mnohé z nich proto ohlásily, že hodlají dávat na obranu ročně dvě procenta hrubého domácího produktu, jak se k tomu před lety zavázaly.

Unie zatím drží linii, ale bojí se zimy

Podobná úloha, jakou sehrává v rámci NATO Turecko, připadá v Evropské unii Maďarsku. Vláda premiéra Viktora Orbána sice dosud podpořila všechny sankce vyhlášené proti Rusku. Avšak při posledním balíčku, kdy šlo o omezení na dovoz ropy, si vymohla výjimku.

Češi ve výzvě 1968 poslali přes 24 milionů. Koupí se za ně zbraně pro Ukrajinu

Z Budapešti také zaznívají nejčastější pochybnosti, zda mají sankce vůbec smysl a jestli neškodí především unijním státům samotným. Dosud se sedmadvacítka shodla na šesti balíčcích namířených proti důležitým odvětvím ruského hospodářství. Tímto způsobem byly například odstřiženy hlavní banky od mezinárodního platebního systému SWIFT. Evropská unie zakázala dovoz uhlí z Ruska a vývoz moderních technologií opačným směrem.

Zbraní Moskvy je plyn

Už krátce po ruském vpádu byly zrušeny přímé lety mezi Ruskem a EU. Kvůli podpoře války se ocitly na sankčním seznamu stovky ruských osobností ze světa politiky, byznysu a kultury. Někteří členové sedmadvacítky volají i po zákazu turistických cest ruských občanů do EU.

V poslední době je ale patrné, že schopnost Unie dohodnout se na dalších krocích se blíží své hranici. Platí to hlavně pro další klíčovou surovinu, zemní plyn.

Ukrajina se chystá na Den nezávislosti. Zelenskyj čeká od Rusů „něco ošklivého“

Rusko si to uvědomuje, a proto se snaží jednotu Západu a zejména Evropské unie systematicky nahlodávat právě „plynovou kartou“. Využívá k tomu závislosti řady států. Jak moc to funguje, se ukázalo před několika týdny, když začaly váznout dodávky přes plynovod Jamal a při první odstávce plynovodu Nord Stream 1. Výpadky nastaly v době, kdy bývají naplňovány zásobníky. Ceny za surovinu během chvilky prudce vzrostly, mezi obyvateli řady států se začal šířit strach z chladných bytů nebo kanceláří během nadcházející zimy. Evropská komise v reakci na to doporučila členským státům, aby snížily svou spotřebu o patnáct procent.

Dnešní půlroční výročí zahájení války se shoduje s jubileem vyhlášení ukrajinské nezávislosti na Sovětském svazu ze dne 24. srpna 1991. Tenkrát se tak stalo pod dojmem čerstvého pokusu o státní převrat proti sovětskému prezidentovi Michailu Gorbačovovi.