Nejhorší záplavy město na laguně postihly v roce 1966, kdy místní úřady naměřily vodu ve výšce 194 centimetrů. Carlo Alberto Tesserin, který o baziliku pečuje, považuje ale i letošní velkou vodu za „tu nejhorší“. Jak říká, na rozdíl od jiných přírodních katastrof, jako je třeba zemětřesení které po sobě zanechává zničené zvonice a zřícené zdi budov, důsledky záplav v Benátkách nemusí být zprvu pouhým okem vidět.
  |
„Někdo, kdo přijede do Benátek a vidí velkou vodu, dorazí druhý den na náměstí svatého Marka a vidí tam rozprostřené stoly. A tehdy si může říct: Podívejte, všechno funguje. Nic se tady nestalo,“ popsal Tesserin. „Realita je ale jiná,“ dodal s tím, že jejich úkolem je nyní odhalit i ta sebemenší poškození baziliky.
Benátky postihla třetí povodňová vlna během posledního týdne, záplavy hlásí celá Itálie |
Velkou vodu letos nezvykle doprovázel i silný vítr, který dosahoval rychlosti až 120 kilometrů za hodinu. Voda se tak často dostala i do ještě větších výšek. Svědci například popsali, že na náměstí svatého Marka viděli vůbec největší vlny v historii. Voda rovněž vůbec poprvé proudila do baziliky i okny a nárazový vítr ještě k tomu strhával dlaždice.
„Poprvé jsem se opravdu bál,“ uvedl Giuseppe Maneschi, který má na starosti technické záležitosti týkající se baziliky. Když voda stoupala, spolu s kolegy se snažil narychlo přemístit vzácné předměty, jako jsou krucifixy, do větších výšek. Krypta baziliky zůstala pod vodou přes 24 hodin. Podle Maneschiho voda není až tak problémová, budovám spíše vadí sůl. Ta pronikne do cihel i mramoru a celou strukturu poškodí a oslabí. „Katastrofa se skrývá uvnitř. Často ji ani nevidíme. Nyní ale vše můžeme odhalit pomocí nové technologie,“ dodal Maneschi.
Vysoká voda v Benátkách je přílivová, maxima obvykle vydrží tak hodinu a půl a po několika hodinách voda opadne. Podle místních úřadů jsou větší záplavy v Benátkách stále častější.
