19. června 2019 11:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Zelenskyj se v Paříži a Berlíně přimlouval za protiruské sankce, chce větší tlak

Volodymyr Zelenskyj. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Volodymyr Zelenskyj. | foto: Reuters

Kyjev/Praha Lobbovat za větší tlak na Rusko přijel do klíčových zemí Evropy nový ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Chce prolomit ledy alespoň na Donbase. Během pondělní tiskové konference v Elysejském paláci opravil francouzského lídra Emmanuela Macrona, který hovořil o odhodlání Kyjeva jít cestou jednání s donbaskými povstalci.

„Máme tu menší chybu. Nejsme připraveni k jednání se separatisty, ale hodláme dál konat v minském formátu,“ řekl Zelenskyj, zatímco Macron se snažil celou věc zamluvit. Tato epizoda vypovídá o skutečném povědomí evropských špiček o dění na východě Ukrajiny, kde už pátým rokem pokračuje válka mezi Kyjevem a Ruskem podporovanými separatisty. Zelenskyj přijel do Francie a Německa toto povědomí osvěžit a zatlačit na Evropu, aby jeho zemi v konfliktu více podržela.

„Nezačali jsme tuto válku, ale přejeme si a každý den usilujeme, aby skončila,“ prohlásil pak Zelenskyj v úterý v Berlíně po setkání s kancléřkou Angelou Merkelovou. Apeloval přitom na politiky a podnikatele, kteří usilují o zrušení sankcí proti Rusku vyhlášených kvůli válce na Donbase a anexi Krymu. „Doporučuji vám strávit nějakou dobu na Donbase a přesvědčit se, kolik strádání přinesla Ukrajincům tato válka. Podívejte se na Krym, který se z turistické oblasti s atraktivní přírodou změnil ve vojenské ležení,“ řekl ukrajinský prezident.

Kancléřka nebyla ve formě, už při vítání Zelenského před budovou kancléřství postihla nevolnost a silný třes, později to vysvětlila dehydratací. Kyjevského lídra ale ujistila, že protiruské sankce budou pokračovat a Německo bude dál trvat na tom, aby přes Ukrajinu stále proudil tranzitem ruský plyn do Evropy. A to přestože právě dokončovaná druhá část plynovodu Nord Stream 2 přímo z Ruska do Německa evropské spotřebě plně postačuje.

Pasy jako zbraň

Podle Zelenského by mělo už v červenci začít jednání v rámci normandské čtyřky, která sdružuje nejvyšší představitele Ruska, Ukrajiny, Německa a Francie. Poslední skutečně efektivní rozhovory v tomto formátu se přitom uskutečnilo v noci na 12. února 2015, kdy se i díky aktivitě podařilo podepsat takzvanou Druhou minskou dohodu, která zavazovala bojující strany k zastavení palby, stažení zbraní a postupnému urovnání konfliktu. Splněna – a pouze částečně – byla první podmínka, od této doby se totiž frontové linie významněji nehnuly. Ukrajinská vojska i separatisté ale zůstávají zakopáni proti sobě, občas vystřelí a o urovnání konfliktu není ani řeči.

Vojenské řešení tu přitom neexistuje, i když by dnes Ukrajina samotné ozbrojené složky separatistů zřejmě porazila, Rusko by jim pravděpodobně poslalo na pomoc svoji armádu, tak jako v bojích u Ilovajska v srpnu 2014 či Debalceva v únoru 2015.

Zelenského předchůdce Petro Porošenko se v posledních dvou letech svého vládnutí zapřel a blokoval veškerou snahu něco s Donbasem udělat. Krátce po zvolení Zelenského pak přišla Moskva s opatřením, které ve svém důsledku mírový proces zkomplikuje. Prezident Vladimír Putin dekretem povolil vydávání ruských pasů obyvatelům Donbasu ve zjednodušené proceduře. Podle médií je zájem značný, lidé čekají ve frontách a zdroj LN z neuznané Luhanské lidové republiky potvrdil, že žádat bude až 90 procent obyvatel. Stav, kdy většina lidí v povstaleckém Donbase bude mít ruské občanství, pak připomíná zamrzlé konflikty v Podněstří, Jižní Osetii a Abcházii a komplikuje jakékoli realistické možnosti urovnání situace.

O ruských pasech a další agendě ohledně rusko-ukrajinského konfliktu mají ve čtvrtek jednat na pravidelném summitu špičky EU, ve hře je i návrh na jejich neuznávání. To ale nic nevyřeší, protože takřka všichni žadatelé chtějí občanství Moskvy kvůli snadnější možnosti žít a pracovat v Rusku, případně si myslí, že být ruskými občany je pro ně bezpečnější. Pro cesty do Evropy, kam se jich ale za život podívá jen malé procento, si pak schovají pas ukrajinský, garantující v schengenu bezvízový styk.

Cukr a bič

„Pokud chce Západ řešit donbaský konflikt (nemluvě už o krymském problému), musí být zpřísněn současný sankční režim proti Rusku a to ve významné míře,“ píše německý politolog, specialista na region, Andreas Umland. Na ruskou ekonomiku sankce doléhají a běžní Rusové mluví o tom, že snížení životní úrovně pociťují na vlastní kůži. „Jestli mě před třemi lety stačily na týdenní nákup v hypermarketu čtyři tisíce rublů (1300 korun pozn. red.), teď je to sedm tisíc rublů (2300 korun),“ řekla LN anonymně obyvatelka Moskvy.


Také šéf ruského statistického úřadu Alexej Kudrin ve státní televizi prohlásil, že skoro 13 procent lidí lze považovat za chudé a hrozí kvůli tomu sociální bouře. „Chudoba v zemi se stala ostudou,“ řekl Kudrin, který však odmítl tyto jevy spojovat se sankcemi, podle něj jde spíš o důsledky zanedbaných reforem.

Vládou kontrolovaná území Donbasu pak chce Zelenskyj povznést natolik, aby byla pro obyvatele separatistických republik lákadlem. Těsně před cestou do Francie v přístavu Mariupol otevřel stavbu nového provozu budovaného v tamních železárnách Metinvest s francouzskou firmou Air Liquide. „Je to signál celému světu, že se tu není čeho bát,“ prohlásil ukrajinský prezident v průmyslovém městě jen asi třicet kilometrů od frontové linie se separatisty.

Advantage Consulting, s.r.o.
STROJNÍK/MECHANIK

Advantage Consulting, s.r.o.
Jihomoravský kraj
nabízený plat: 25 000 - 30 000 Kč