Kábus bin Saíd se ujal moci v Ománu v roce 1970 při nekrvavém převratu, když s pomocí bývalé koloniální mocnosti Británie svrhl svého otce Saída bin Tajmúra. Po britské královně Alžbětě II. a brunejském sultánovi Hassanalu Bolkiahovi byl třetím nejdéle panujícím monarchou světa. Ománské úřady vyhlásily po smrti panovníka třídenní oficiální smutek.
Na kole přes Arabský poloostrov. V Ománu je dobře, hlavně mám doma tři ženy, svěřuje se mi Abdalláh |
Rada vysokých vojenských představitelů země v sobotním prohlášení zveřejněném ve státních médiích vyzvala vládnoucí rodinu, aby se sešla a vybrala sultánova následovníka. Kábus bin Saíd neměl děti, ani veřejně nejmenoval svého nástupce.
  |
Podle ustanovení z roku 1996 by vládnoucí rodina měla vybrat sultánova následovníka do tří dnů od chvíle, kdy se trůn uvolní. Pokud se členové královské rodiny nedohodnou, dosadí bezpečnostní a političtí představitelé do čela země osobnost, jejíž jméno sultán napsal a uložil do zapečetěné obálky, uvedla agentura Reuters.
Sultán má v Ománu velkou moc, zastává současně funkci premiéra, vrchního velitele ozbrojených sil, ministra obrany, financí a zahraničních věcí, připomíná server BBC News. Sultán Kábus bin Saíd se ale v posledních letech na veřejnosti objevoval jen zřídka, přičemž se spekulovalo, že trpí rakovinou tlustého střeva. Minulý měsíc se vrátil do své vlasti poté, co absolvoval léčbu v Belgii.
Malajsijský sultán se jako první monarcha vzdal trůnu. Jeho abdikace má okamžitou platnost |
Kábus bin Saíd se narodil 18. listopadu 1940, studoval na Královské vojenské akademii v Sandhurstu nedaleko Londýna a po jejím absolvování sloužil v letech 1960-1964 v britské armádě. Část výcviku strávil s britskou jednotkou v Německu. V roce 1964 se vrátil zpět do rodného Ománu. Zasadil se o modernizaci země a to tak, aby byly uchovány místní tradice. V roce 2011 čelil protestům arabského jara, které zasáhly i další státy regionu.
Ropný stát Omán se 4,6 milionu obyvatel je západními mocnostmi oceňován jako stabilní síla v oblasti Blízkého východu, kde často hraje roli vyjednávače. Udržuje přátelské vztahy se Spojenými státy i s Íránem a v roce 2013 pomohl zprostředkovat tajné americko-íránské rozhovory, které později vedly k uzavření mezinárodní dohody o íránském jaderném programu, od níž Washington v roce 2018 odstoupil.
