Režim se veškerá ženská hnutí snaží potlačit a ženy se čím dál tím častěji stávají terčem fyzického a sexuálního násilí. Od její práce ji to však neodradilo.
"Nebojím se, už jsem toho zažila dost, vyplatí se riskovat a něčeho tak dosáhnout," uvedla v rozhovoru s ČTK teprve jednatřicetiletá dívka, která je rovněž ředitelkou liberálního institutu Ibn Chaldún. Situace žen se podle ní pod vládou Muslimského bratrstva velmi zhoršila.
Znásilnění na objednávku
Ženy, které jsou aktivní a zapojují se do politiky, musí čelit nejrůznějšímu obtěžování. "Sexuální obtěžování tu existuje dlouho, ale nikdy nebylo tak násilné a tak zpolitizované jako nyní. Ženy se stávají terčem útoků, když protestují, to se předtím nedělo," popisuje Dalíja.
Během revoluce či krátce po ní se prý stávalo, že je zbili policisté, nyní jsou ale napadány i ostatními muži, kteří tvrdí, že jsou protestující. A nejde jen o fyzické násilí, ale množí se i případy znásilnění. "Patří tito lidé k režimu či ne? Takové si klademe otázky. Pravdou je, že někteří z útočníků byli zadrženi a přiznali se, že dostali zaplaceno za to, aby určité věci provedli ženám, které protestují," dodává mladá Egypťanka.
Ještě mnohem horší je ale podle ní situace obyčejných žen, těch, které žijí na vesnicích, nemají žádné vzdělání a ani finanční podporu. Ačkoli sama bojovala za pád Mubarakova režimu, přiznává, že v minulosti byla situace žen lepší, měly například více pracovních příležitostí. Zasloužila se o to zejména manželka tehdejšího prezidenta Suzanne. "Nyní máme režim, který říká, že práce je pro ženy zakázaná. A angažovat se v politice, to už vůbec, to je privilegium, které si ženy nezaslouží," říká Zijádová.
Egyptské ženy se tak nyní pohybují v sevření dvou mlýnských kamenů - jedním je patriarchální mentalita, která v zemi vládne a tím druhým je pak vzrůstající extremismus ze strany Muslimského bratrstva a salafistů.
Právě druzí jmenovaní stále podle ní za napsáním nynější egyptské ústavy, ve které nejsou ženy vůbec zmíněny až na jeden článek, kde se mluví o jejich biologické roli, o roli matky a manželky.
Nadějí jsou samotné egyptské ženy
I přes tyto problémy, je tu ale naděje a tou jsou, jak Dalíja říká, samotné egyptské ženy: "Jsme velmi silné, jsem na nás hrdá, nevzdáváme se." Nejrůznější útoky je neodradily a přibývá i těch, které se snaží být aktivní. Už i na vesnicích začínají ženy ve větší míře využívat internet a sociální média, například i ke hledání pracovních příležitostí.
"Zaznamenali jsme za poslední měsíce množství žen, které využily Facebook k tomu, aby nabízely své služby, že mohou uvařit, přijít k vám a uklidit. Myslím, že je to skvělé. Je pozitivní vidět, že se ženy nevzdávají a nečekají na vládu, až jim pomůže," vypráví egyptská aktivistka.
Kvůli své práci dostává Dalíja Zijádová množství výhrůžných dopisů a SMS zpráv. Jak ale říká, ona sama se nebojí, že by ji mohli zmlátit či zavřít, takové obavy trápí spíše její matku. Její plány do budoucna jsou velké - až jí bude čtyřicet, ráda by kandidovala na egyptskou prezidentku.
"Chtěla bych prolomit to tabu, že v našem regionu nemáme žádné ženy na vysokých politických postech," vysvětluje. "Myslím si, že můžu uspět a doufám v to," dodává. I samotný vývoj v zemi vidí optimisticky. Lidé si totiž neřekli: Dobře, byl zvolen špatný prezident, tak počkáme čtyři roky a pak to změníme, ale neustále protestují. "Myslím si, že arabské jaro neskončilo, ještě jsme se nedostali ani k létu. Bude to trvat déle, než jsme čekali. Nyní potřebujeme hlavně trpělivost, abychom dosáhli demokracie, po které tolik toužíme," uzavírá Dalíja Zijádová.
