„Dnes musíme dát jasně najevo, co Londýn vlastně požaduje,“ uvedla premiérka na začátku úterního zasedání Dolní komory. Ve svém projevu několik hodin před hlasováním pak připustila, že její brexitovou dohodu parlament ve stávající podobě nechce, což se v průběhu večera potvrdilo.
Ukažte, co ohledně Brexitu chcete, vyzývá Mayová parlament před schůzí |
Premiérka Theresa Mayová před více než týdnem představila vládní plán B, který by měl vyjasnit problematické záležitosti kolem odchodu Velké Británie z Evropské unie, k němuž dojde 29. března 2019. Ten poslanci přijali, ale s dodatky. Podle deníku The Guardian premiérka Mayová hlasování prohrála, jelikož poslanci odmítli „severoirskou pojistku“ i možnost tvrdého brexitu.
Nový návrh dohody o brexitu je dle médií jen lehce oprášená původní verze, s níž již premiérka jednou neuspěla. Rozhodnutí zákonodárců zamítnout, či vzít na milost návrh Mayové však ve výsledku nemá téměř žádnou váhu, poslanci totiž v úterý hlasovali pouze o tom, zda jsou ochotni dále o tomto plánu debatovat. Finální rozhodnutí o plánu B by mělo teprve padnout v únoru.
Během úterního zasedání sněmovny bylo zároveň na programu především hlasování o návrzích od vládních i opozičních poslanců. Do rukou předsedy sněmovny Johna Bercowa zákonodárci předložili celkem devatenáct návrhů, z nichž předseda vybral sedm a nechal o nich hlasovat.
Největší šance na přijetí měly díky své široké podpoře dodatky od labouristické poslankyně Yvette Cooperové a konzervativce Nicka Bolese, které by uložily vládě, aby usilovala o odklad brexitu až o 9 měsíců v případě hrozby tzv. „tvrdého brexitu“, tedy brexitu bez dohody. Tento návrh však parlamentem neprošel.
Hlasovalo se ale také o možnosti zablokovat tvrdý brexit, což parlament přijal. Dodatek od konzervativní poslankyně však nijak nespecifikuje, jak by se odmítnutí tzv. no deal brexitu mělo odehrát. Vláda tak nejspíš bude muset přijmout dohodu s EU, nebo odstoupit od samotného brexitu.
  |
Podporu získal i dodatek předložený konzervativním poslancem sirem Grahamem Bradym. Jeho návrh si svou oblibu mezi poslanci získal vypuštěním tzv. „severoirské pojistky“, zároveň však ponechal v téměř nezměněném stavu předjednanou dohodu premiérky. Podle Bradyho může schválení jeho návrhu rozvázat Mayové ruce při dalším jednání s EU a poskytnout jí „enormní moc“ při požadování ústupků od Bruselu.
Na výslednou dohodu o brexitu však nemá vliv jakýkoliv z poslaneckých návrhů. Musely by jej totiž přijmout vlády všech 27 zemí EU, což se v současné konstelaci na politické scéně jeví jako nepravděpodobné.
Vláda premiérky Theresy Mayové utrpěla již v polovině ledna masivní porážku v Dolní sněmovně, kdy poslanci odmítli návrh dohody o brexitu, který administrativa Mayové dojednávala v posledních dvou letech s vyjednavači EU.
Poslanci byli totiž především nespokojeni s tzv. „severoirskou pojistkou“, která má v případě brexitu bez dohody zabránit obnovení tvrdé hranice mezi Severním Irskem, které je součástí Velké Británie, a Irskou republikou. I proto premiérka během svého odpoledního proslovu avizovala, že si přeje během následujících jednání s Bruselem její změnu.
Konec volného pohybu
Stále je však ve hře i možnost, že by Velká Británie opustila EU bez jakékoliv dohody. I proto britské ministerstvo vnitra v pondělí zveřejnilo plán, podle nějž vláda v případě „tvrdého brexitu“ neprodleně ukončí pravidla volného pohybu osob pro občany zbývajících unijních zemí.
Zákaz se však bude vztahovat i na Švýcarsko a státy Evropského hospodářského prostoru (EHP), který kromě zemí EU tvoří také Norsko, Island a Lichtenštejnsko.
I tak ale práva občanů EU podle vlády zůstanou stejná jako doposud až do 30. června 2021. Cizinci žijící v Británii si totiž před i po brexitu budou moci podle připravených zákonů zažádat o tzv. „status usedlíka“, který jim umožní zůstat v zemi i po odchodu Spojeného království z Evropské unie a libovolně cestovat i mimo Británii.
