V Hamásu prý nyní existují tři frakce soupeřící o moc.
První z nich představuje hlavně exilový vůdce Chálid Mišal, který se v posledních týdnech rozhodl změnit taktiku a zařadit se mezi relativně umírněné politiky. V Mekce totiž podepsal dohodu o vytvoření vlády národní jednoty s Fatahem, v jejímž programu je i přijetí Arabské mírové iniciativy z roku 2002 a respektování rezolucí Rady bezpečnosti OSN.
Radikálové v čele s bývalými ministry Mahmúdem Zahárem a Sajídem Sijámem ale s dohodou o vládě nesouhlasili a Mišala spolu s premiérem Haníjou obviňují ze zrady na voličích. Vláda je podle nich připravena obětovat ideologii Hamásu: „Mají strach z toho, že Hamás udělá to, co Organizace pro osvobození Palestiny v roce 1993, kdy uznala dvoustátní řešení a zahájila mírové rozhovory s Izraelem,“ řekl jeden z Haníjových poradců.
Třetí skupina je ještě radikálnější, sídlí v Gaze a vede ji Ahmad Džabrí. Právě jeho lidé měli vloni v červnu unést Šalita. „V Hamásu existuje rozkol,“ potvrdil spekulace poslanec Fatahu Džamál Tiráví. Mluvčí Hamásu v Gaze to ale popírá s tím, že jde o izraelskou propagandu. Jiní politici Hamásu však přiznávají, že současné spory mají negativní vliv i na premiéra Ismaíla Haníju. Plánovaná středeční schůzka člena politického vedení Hamásu Nizára Rijána s rebely skončila přestřelkou před Rijánovým domem.
O nejasné pozici Hamásu k příměří s Izraelem svědčí i zprávy z minulého týdne, kdy izraelská tajná služba Šin Bet informovala o plánovaném teroristickém útoku Hamásu v Tel Avivu. Nakonec k němu ale nedošlo a auto naplněné výbušninami se vrátilo do Kalkilíje, kde byl útok naplánován. Izraelské bezpečnostní složky poté zadržely 19 členů tamní buňky Hamásu. Poslední teroristický útok na izraelském území přitom hnutí spáchalo v roce 2004.
První z nich představuje hlavně exilový vůdce Chálid Mišal, který se v posledních týdnech rozhodl změnit taktiku a zařadit se mezi relativně umírněné politiky. V Mekce totiž podepsal dohodu o vytvoření vlády národní jednoty s Fatahem, v jejímž programu je i přijetí Arabské mírové iniciativy z roku 2002 a respektování rezolucí Rady bezpečnosti OSN.
Radikálové v čele s bývalými ministry Mahmúdem Zahárem a Sajídem Sijámem ale s dohodou o vládě nesouhlasili a Mišala spolu s premiérem Haníjou obviňují ze zrady na voličích. Vláda je podle nich připravena obětovat ideologii Hamásu: „Mají strach z toho, že Hamás udělá to, co Organizace pro osvobození Palestiny v roce 1993, kdy uznala dvoustátní řešení a zahájila mírové rozhovory s Izraelem,“ řekl jeden z Haníjových poradců.
Třetí skupina je ještě radikálnější, sídlí v Gaze a vede ji Ahmad Džabrí. Právě jeho lidé měli vloni v červnu unést Šalita. „V Hamásu existuje rozkol,“ potvrdil spekulace poslanec Fatahu Džamál Tiráví. Mluvčí Hamásu v Gaze to ale popírá s tím, že jde o izraelskou propagandu. Jiní politici Hamásu však přiznávají, že současné spory mají negativní vliv i na premiéra Ismaíla Haníju. Plánovaná středeční schůzka člena politického vedení Hamásu Nizára Rijána s rebely skončila přestřelkou před Rijánovým domem.
O nejasné pozici Hamásu k příměří s Izraelem svědčí i zprávy z minulého týdne, kdy izraelská tajná služba Šin Bet informovala o plánovaném teroristickém útoku Hamásu v Tel Avivu. Nakonec k němu ale nedošlo a auto naplněné výbušninami se vrátilo do Kalkilíje, kde byl útok naplánován. Izraelské bezpečnostní složky poté zadržely 19 členů tamní buňky Hamásu. Poslední teroristický útok na izraelském území přitom hnutí spáchalo v roce 2004.
