PRAHA Už zítra odletí. Nemá rád dlouhé cestování, riskuje, že nebude u porodu svého prvního dítěte. Přesto se skifař Ondřej Synek, nejlepší český veslař posledních let, vydá na Nový Zéland. Touha po titulu mistra světa je silnější.
„Cestování nesnáším, naštěstí budu mít letenku v business třídě. To abych tam přiletěl odpočatý a mohl hned začít trénovat,“ říká osmadvacetiletý Synek.
Letos prožívá sezonu jako z partesu. S převahou ovládl všechny tři regaty Světového poháru, v září přidal titul mistra Evropy. Doma má olympijské stříbro z Pekingu, ze světových šampionátů vlastní čtyři bronzové a jednu stříbrnou medaili.
Ale mistrem světa ještě nebyl. Pokud titul získá, bude prvním Čechem, kterému se to v olympijské disciplíně podařilo.
„Radost by mi asi udělalo jen zlato. Pravda, letos jsem jen vyhrával, ale to ještě neznamená, že vyhraju i svět. Je to na druhé straně zeměkoule, nikdy jsem tam nebyl, bude to zcela nová zkušenost,“ přemítá dvoumetrových rodák z Brandýsa.
Za největšího favorita považuje domácího Maheho Drysdala, obhájce titulu. „Bude doma, dostane, na co si vzpomene,“ má jasno.
Šampionát začne za šestnáct dní, v neděli 31. října, na Novém Zélandě bude končit jaro. Proto tak pozdní termín. Sezona tak trvá o dva měsíce déle, než jsou veslaři zvyklí. Doleček: Těžký úděl trenérů „Letos bylo všechno úplně jinak, léto bylo dlouhé. Žádné moře, žádné koupání. Jen jsme v červenci, po posledním závodě Světového poháru v Lucernu, vyrazili s kamarády na motorkách na týden do Rakouska,“ přibližuje Synek.
Jeho kouč Milan Doleček byl shovívavý. „Na téhle sezoně bylo nejtěžší, aby Ondru bavilo veslování i na podzim. Proto jsem ho od Rakouska neodrazoval. Mám své zpravodaje, vím, že neriskuje, přesto mi zatrnulo po esemesce, že někdo s mašinou vymetl příkop. Ale Ondra to nebyl... Před olympiádou mi udělal radost, když motorku prodal, ale po ní si koupil ještě silnější,“ usmívá se Doleček.
Na Novém Zélandě se bude závodit na jezeře Karapiro, které prý připomíná Slapy. Jde o přírodní dráhu, podél níž nelze jezdit na kole jako na umělých kanálech.
„Trenéři to tam budou mít snad ještě těžší. Budeme to totiž muset protrpět někde u televize, kde si člověk nemůže ulevit tím, že by na svěřence řval,“ vysvětluje Doleček.
Finále skifařů se pojede v sobotu 6. listopadu, dva dny nato má Synkova partnerka Pavla stanovený termín porodu jejich prvního potomka. „Doufám, že na mě počkají, chtěl bych u toho být. Ale počítáme i s tím, že se to nepodaří. Partnerka je tolerantní, tohle máme doma vyjasněné,“ pokyvuje hlavou skifař.
Na Karapiru se rozdělovaly světové medaile už v roce 1978, kdy tam kvůli finanční náročnosti rovněž cestoval jen omezený počet reprezentačních posádek, tehdy jen tři. A kormidlovaná dvojka Neffe, Mejta – Pták tam vybojovala stříbro. „Letos bychom mohli být úspěšnější,“ zasní se Synek.
***
NA VESLAŘSKÉM MS BUDOU ZÁVODIT ČTYŘI ČESKÉ POSÁDKY
* Ondřej Synek (skif). Sběratel medailí z největších podniků prožívá zatím nejvydařenější sezonu, formu potvrdil i trumfem na zářijovém ME v Portugalsku. „Radost by mi nejspíš udělalo jen zlato,“ přiznává touhu po naplnění svého velkého snu. * Irena Knapková (skif). Z MS má už dvě stříbra a bronz, letos po nemoci získala stříbro na ME a nyní opět hodlá útočit na titul. Na Novém Zélandě trénuje již od začátku října. * Lenka a Jitka Antošovy (dvojskif). Medailistky z kategorie juniorek a do 23 let překvapily loňským pátým místem na MS, letos vybojovaly svěřenkyně trenéra Josefa Lukše v celkovém hodnocení SP druhé místo. David Jirka a Petr Vitásek (dvojskif). Oba seděli v párové čtyřce, jež na MS 2003 získala bronz, Jirka pamatuje i stříbro z OH 2004. Do dvojskifu usedli v květnu a formu potvrdili bronzem na zářijovém ME v Portugalsku v nejrychlejším čase, jaký kdy český dvojskif zajel. * Kvůli ekonomické náročnosti se na novozélandském MS představí jen čtyři české posádky, všechny s ambicemi nejméně na šestičlenné finále. U jezera Karapiro má vyrůst tribuna pro 50 000 diváků. „Takové kulisy se nebojím, loni na závodech v Bostonu lemovalo trať 120 tisíc diváků,“ říká Ondřej Synek.
