Internet je dobrý sluha, ale zlý pán – na tom se většina pravidelných nenáhodných uživatelů shodne. Jenže někdy bohužel není ani moc dobrý sluha a příkladem budiž internetové diskuse, které mají, nebo spíš kdysi dávno měly, sloužit. Ve skutečnosti jde – spolu s animovanými reklamními bannery – o největší a nejzákeřnější vygenerované zlo. Vynecháme-li vyhlášené studnice lidové moudrosti iDnes a Novinky, spousta „legrace“ se dá užít i na fórech, které se týkají hudby.
Americký hudební magazín Rolling Stone otiskl recenzi na nové album britské kapely Oasis. Deska je to velmi mdlá, takže ve stručné, jasné a poměrně dost trefné recenzi, kde dostala dvě a půl hvězdičky z pěti možných, jí Jody Rosenová ještě docela lichotila. Okamžitě (patrně díky dalšímu ďábelskému vynálezu, RSS) po zveřejnění článku na internetovém portálu magazínu se do diskuze sesypaly fanouškovské vosy s neodbytnou potřebou vyjádřit svůj kategorický nesouhlas. Asi nějak takto: Měla by ses naučit psát recenze, aby z toho nevznikaly takové věci./ Jsi úplně mimo./ Jody, nech si svůj názor pro sebe./ Ty ale musíš být pěkná kráva./ Měla by sis vzít nějaké žurnalistické kurzy, Jody./ Tahle recenze je špatná a měli byste ji předělat./ Jody, níže je moje recenze na Oasis, mohla by sis ji přečíst, abys věděla, jak ji máš příště napsat./ Tahle recenze si zaslouží smazat./ Jody, měla bys odejít z novin, než bude PŘÍLIŠ pozdě./ Najdi si lepší práci!
Možná by si něco (lepšího) na práci mohli najít autoři těchto, často nadužívaných perel v diskusi. Nikdo nemá rád, když mu kritizují jeho oblíbenou kapelu. Není to příjemné od kamarádů ani od nějaké Jody v hudebním časopise. Když Honza Dědek v loňském článku v Reflexu o Against Me! napsal, že jejich nová deska je „poměrně bezzubá“ a že se kapela „propracovala k čistému neopunku“, a dal je do jednoho pytle s Green Day, Offspring a Billy Talent, vztekala jsem se. Pak jsem si ale vzpomněla, že mám ten... vlastní názor, který je naštěstí jiný. Je dobré vědět, komu v tomto zmateném světě názorů věřit.
Negativní recenze jsou stejně užitečné jako jakékoliv jiné. Navíc šikovný autor z nich může vytřískat i nejeden vtip. Copak dneska někdo nakupuje desky na základě recenzí? Od té doby, co týdně vychází desítky a stovky nahrávek, zredukovala se recenze na informaci o tom, že ta která deska vyšla, a názor v ní projevený je jen příjemnou nadhodnotou.
Škoda, že tady pod článkem není diskuse, nechala bych všem zúčastněným vzkaz klasika: Myslím, že všichni máte pravdu kromě mě. Takže zapomeňte, že jsem něco řekla.
O autorovi| Jana Kačurová, redaktorka LN
