Lidovky.cz

Uživit se v Česku jako módní návrhář? Skoro nemožné

Design

  5:52
Návrháři mají v Česku problém přežít. Na vině je špatné nastavení cen, extravagance v tvorbě, která se nesetkává s poptávkou, ale také neznalost problematiky módního průmyslu ze strany zákazníků. Většina lidí nechápe, proč by měli dát 1000 korun za tričko, které v řetězci seženou za 150 korun. Zákazníci si tak jen zvykají na nízké ceny a nepřemýšlí nad tím, co za tak absurdními částkami stojí.

Bunda od návrháře Pavla Berkyho foto: Pavel Berky

Těmto „řetězcovým“ cenám se snaží konkurovat malé lokální značky, přičemž na prodeji v mnoha případech spíše prodělají.

„Na začátku si nastavíte ceny tak, aby byli lidé ochotni si vaše věci kupovat – u nás stojí košile kolem 600 korun. Po čase zjistíte, že vás i méně pracné přešití staré košile vyjde na 800 – 1000 Kč. A v tom není započítaná marže, jde čistě o náklady a mzdu v hodnotě 150 korun/hod od které musíte odečíst daně a všechny další částky spojené s podnikáním,“ říká k cenotvorbě Andrea Šlechtová, spoluzakladatelka upcyklační značky Koshiless.

Poslední Lagerfeldova kolekce. Italská značka Fendi se rozloučila s ikonickým návrhářem

Pro pochopení, co za výrobou oblečení stojí, je důležité znát lidi, kteří ho vytvářejí, tedy samotné návrháře. A právě v sílu osobního kontaktu věří i ředitelka projektu Life is Fashion Pavlína Dvořáková: „Naše pop-up story dávají lidem možnost potkat návrháře a promluvit si s nimi, nechat si poradit při výběru a dozvědět se jejich příběh. Tím si mezi sebou vytváří vztah, který se pak přenáší i do vztahu k danému oblečení.“

Naráží tím na anonymitu panující v oděvním průmyslu (tj. odtržení zákazníků od výrobců) a zároveň na náš konzumní způsob života. Díky nekvalitním materiálům a špatnému zpracování oblečení z řetězce nevydrží příliš dlouho. I přesto jsme ale ochotni ho nakupovat, a to hlavně právě díky nízké ceně. K takto nakoupenému oblečení nemáme žádný vztah a nevážíme si ho, tím pádem o něj ani řádně nepečujeme.

Trumpová vs. Babišová. Vybrat šaty na takové setkání není jednoduché, říká módní návrhář

Že si návrháři často nedokážou svou tvorbou zároveň i vydělávat si uvědomuje také Klára Haunerová. Sama vystudovala oděvní návrhářství a fashion management, ale sen o vlastní značce brzy opustila, protože zjistila, že vydělat si navrhováním na život je velmi obtížné. „Namísto samotného šití jsem se začala věnovat marketingu. Po nasbírání potřebných zkušeností jsem založila Institut módní tvorby, ve kterém učíme začínající i zkušené návrháře, jak vést značku tak, aby prosperovala,“ vysvětluje Haunerová.

‚Český zákazník nebývá módní nadšenec‘

Přímo učebnicovým příkladem je známý návrhář Pavel Berky. Výherce mnoha českých i významných zahraničních soutěží, účastník MBPFW, ale také největších světových Fashion Weeků v New Yorku, Miláně, Paříži a Londýně. Ani to vám u nás nezaručí finanční jistotu. 

„Bohužel český zákazník není módní nadšenec, často nerozumí módě a designu obecně, proto je těžké si ho získat. Je potřeba, aby se o módě víc mluvilo, a aby lidé měli více informací o lokálních značkách,“ uzavírá Berky. 

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.