„Protože je ‚fast fashion‘ tak levná, zvykli jsme si nakupovat spoustu věcí, které ani nepotřebujeme. Někdy stačí změnit přístup k věci a přestat spontánně nakupovat kvanta oblečení na zlepšení nálady, ale místo toho si promyšleně pořídit několik kvalitních etických kousků, finančně to vyjde podobně,“ říká Olga Garajová, zakladatelka a majitelka EtikButiku.
Lidovky.cz: Vlastníte obchod s etickou módou a veganskou obuví EtikButik. Jak Vás to napadlo? Proč právě EtikButik? A co pro vás osobně znamená etická móda?
Věřím tomu, že je velmi důležité zajímat se o to, kde a za jakých podmínek se oblečení vyrábí. Protože každým naším nákupem děláme volbu - nerozhodujeme pouze o tom, v jakém světě žijeme teď, ale také o tom, v jakém světě budeme žít za pár let. Každým naším nákupem podporujeme nejen konkrétní značku, ale také celý příběh odehrávající se v pozadí. Ten konkrétně u konvenční rychlé módy často zahrnuje například výrobu polyesteru z ropy nebo pěstování konvenční bavlny, které patří k nejvíce chemizovaným oblastem zemědělství, a šití oblečení v Bangladéši za nedůstojných podmínek a velmi nízké mzdy. Když jsem si tohle všechno uvědomila, tak jsem začala hledat alternativy.
Myslete na planetu. České ženy, které bojují za udržitelnější životní styl |
Název EtikButik napadl mého muže a je výstižný, protože u nás najdete oblečení a boty vyrobené výhradně za férových, etických podmínek. To je etická, férová, také jinak řečeno pomalá móda. Protože pro mě osobně má etický přístup v spotřebním chování až tři rozměry - k lidem, zvířatům a planetě (tedy vlastně k budoucím generacím), tak je veškeré zboží v našem sortimentu veganské (bez živočišných materiálů).
Vedle etické módy nabízím také široký výběr veganské obuvi a doplňků. Kromě toho naše značky vybíráme pečlivě s ohledem na dopad na životní prostředí, takže všechny kousky oblečení jsou vyrobeny z přírodních nebo recyklovaných materiálů. Ke klasickým materiálům, používaným v módním průmyslu jako bavlna, viskóza a polyester, nabízíme jejich udržitelnější alternativy (biobavlnu, ekologickou viskózu Ecovero a Tencel, bambus, len).
  |
Lidovky.cz: Udržitelná móda je zpravidla dražší, než „fast fashion”. Jak si sestavit etický šatník a nezbankrotovat přitom?
Já bych neřekla, že udržitelná móda je dražší, ale spíš že má férovou, spravedlivou cenu. Naopak rychlá móda prodává zboží pod reálnou, spravedlivou cenou a může se to dít pouze proto, že je to na úkor někoho třetího (v tomto případě například švadlenek z třetích zemí a životního prostředí). A právě proto, že je „fast fashion” tak levná, zvykli jsme si nakupovat spoustu věcí, které ani nepotřebujeme.
Někdy stačí změnit přístup k věci a přestat spontánně nakupovat kvanta oblečení na zlepšení nálady, ale místo toho si promyšleně pořídit několik kvalitních etických kousků, a finančně to vyjde podobně. Sama se řídím několika jednoduchými pravidly. Dávám přednost kvalitě nad kvantitou - méně kvalitních etických kousků je více než mnoho nekvalitního fast fashion oblečení. Poznávám svůj styl - neřídím se trendy, ale pořizuji si pouze to, co odráží můj styl a tudíž to budu nosit dlouho. Kupuji pouze to, co potřebuji a co se mi hodí k ostatním kouskům v šatníku. No a můj poslední tip ‚jak nezbankrotovat’, je kombinovat hezké designové kousky etických značek nebo lokálních designérů s oblečením z druhé ruky nebo ze swapu - výměny oblečení.
Lidovky.cz: Jaké jsou podle vás hlavní důvody, proč by měl zákazník sáhnout raději po veganských botách, než aby kupoval ty kožené?
Kromě etických aspektů, že nechceme zabíjet nebo využívat zvířata pro naše potřeby, je používání kůže problematické z ekologického i lidského hlediska. Mezi největší exportéry kůže patří Indie. Indický kožedělný průmysl je jedním z odvětví, která jsou nejnáročnější na lidskou práci. Poskytuje zaměstnání 2,5 milionu lidí, na pořadu dne jsou špatné pracovní podmínky a nízké standardy ve vztahu k životnímu prostředí. Odhaduje se, že při zpracování kůže s použitím chromu je v Indii každoročně vyprodukováno 50 000 tun pevného odpadu (na zpracování 1 tuny surové kůže se spotřebuje až 500 kilogramů chemických látek a zároveň vzniká přibližně 600 kilogramů pevného odpadu a 15 až 50 m3 odpadní vody).
Dělníci v koželužnách jsou na pracovišti vystaveni různým bezpečnostním a zdravotním rizikům v souvislosti s používáním toxických látek, nebezpečných strojů a vybavení. Proces zpracování surových kůží je velice náročný na spotřebu vody. Odpadní voda, která se nečistí adekvátně nebo vůbec, může chromem kontaminovat povrchové i podzemní vodní zdroje. Tyto informace mám z kampaně „Obuj se do toho” společnosti Na Zemi, která velmi pečlivě popsala problematiku obuvního průmyslu. Pokud vás zajímá víc informací, doporučuji se podívat na jejich stránky.
Lidovky.cz: A jaké jsou alternativy ke klasické kůži?
V současné době existuje již poměrně dost kvalitních veganských alternativ ke klasické kůži. Jsou jimi například veganská kůže, Piñatex, korek, recyklované plastové lahve, airbagy, pneumatiky.
Lidovky.cz: Musí jít zákazník cestou nejmenšího zla, nebo existují skutečně udržitelné materiály?
V současném globálním světě se člověk podle mě těžko vyhne nějakému občasnému kompromisu, ať už jde o dopravu férově vyrobené módy z Asie nebo upřednostnění veganských bot, které jsou zatím nejčastěji vyráběné ze syntetických materiálů před konvenční kůží, která se sice v přírodě rozloží, ale její výroba zas s sebou nese jiná negativa.
Veganské alternativy klasické kůže
|
Tím rozhodně nechci říct, že vyhledávání nových materiálů nemá smysl, právě naopak! V tomto směru jsem optimistická, již teď existují nové slibné materiály a věřím, že se do budoucna budou ještě zlepšovat. To, že si člověk v současné době koupí věc z materiálu, který je inovativní, ale ještě není úplně stoprocentní, nevnímám jako “nejmenší zlo”, ale jako součást podpory vývoje ještě lepších inovativních materiálů do budoucna. Konkrétně u veganských bot mám přímo od výrobce avizované v brzké době boty z biodegradabilní veganské kůže, na což se moc těším.
Z přírodních udržitelných materiálů mám osobně odzkoušenou biobavlnu, Ecovero a Tencel a podle mně jsou to skvělé alternativy konvenčním textilním materiálům. Biobavlna je z 80 % zavlažovaná dešťovou vodou, takže dochází k velké úspoře vody na zavlažování (naproti tomu na výrobu jednoho trička z konvenční bavlny se spotřebuje 2700 litrů vody). Při pěstování biobavlny se nevyuživají GMO ani toxická hnojiva, takže je výrazně méně okyselována půda a voda.
Kromě toho má pěstování biobavlny i sociální dopady, farmáři, kteří pěstují biobavlnu místo konvenční bavlny pracují v zdravějším prostředí a mají vyšší kvalitu života. Ecovero je ekologická viskóza, na jejíž výrobu se používá FSC certifikované dřevo z udržitelného lesnictví, které pochází z okolních lesů a vyrábí se v udržitelném procesu, který recykluje většinu vody a všech použitých chemikálií. Tencel Lyocell je ekologické vlákno vyráběné z celulózy dřeva eukalyptů, které se pěstují udržitelným způsobem na speciálních farmách. Oba druhy ekologické viskózy jsou 100% rozložitelné.
Lidovky.cz: Jaký je v současné době váš oblíbený etický materiál?
Protože mám ročního syna, tak momentálně nejvíce nosím oblečení z výše zmíněné biobavlny. Dá se z ní udělat takřka všechno - trička, košile, šaty, svetříky, kardigany, džíny, legíny, spodní prádlo, ponožky i pyžama. Pro mě je to ten nejpříjemnější materiál na světě, měkký, prodyšný, zdravější a bez toxických látek. Prostě když si člověk jednou na biobavlnu zvykne, těžko se mu vrací ke konvenčnímu oblečení, které je z největší části vyrobeno z polyesteru. Mám teď čerstvý příklad ze života.
Protože se mi ještě nepovedlo zhubnout do původní velikosti, tak abych si doplnila nějaké kousky, které by byly také vhodné na kojení, tak jsem si online objednala několik kusů oblečení z druhé ruky. Bohužel jsem se nezeptala předem na materiál a narazila jsem tak na kousky z polyesteru. Dopadlo to tak, že i když jsem jim dala šanci, nedokázala jsem je již nosit. Je to obrovský rozdíl. Takže polyesterové kousky z druhé ruky poputují zas o dům dál a já budu i nadále běhat hlavně v biobavlně nebo bavlně ze sekáče.
Lidovky.cz: Je nějaký etický produkt, který vám zatím na trhu chybí?
Stále hledám kvalitní veganské kabáty, ideálně z přírodních materiálů, ale to je docela oříšek. A ještě kompletně rozložitelné veganské zimní boty. Ale ty by snad již brzy měly být na trhu!
Lidovky.cz: S udržitelností souvisí také lokálnost. Máte v butiku také české nebo slovenské značky?
Ano, ráda kromě světových etických a veganských značek podporuji také lokální tvorbu, která je z etických a udržitelných materiálů. V nabídce mám například českou značku upcyklovaných kabelek a batohů ze zbytkových materiálů z čalounických dílen, dále československou značku triček z biobavlny s hezkými inspirativními potiskem, šperky od českých designérek, slovenskou přírodní kosmetiku, české papírnictví, nebo také několik knížek od českých autorek. Nabídku lokálních značek bych určitě chtěla dlouhodobě rozšiřovat.
Odhalená ňadra i pánské přirození. Návrhářka Burkertová předvedla udržitelnou kolekci |
Lidovky.cz: E-shop se showroomem máte už 4 roky. Sledujete za tu dobu nějakou změnu v chování českých zákazníků ve vztahu k udržitelné a etické módě?
Povědomí o etické, pomalé módě roste, více se o ní mluví v médiích a na sociálních sítích. Řekla bych, že také veganství je na vzestupu. Obojí mě velmi těší a doufám, že lidí, kteří se budou zajímat o původ věcí, které nakupují nebo konzumují, bude stále přibývat.
Lidovky.cz: V srpnu jste se showroomem již po druhé přestěhovala a otevřela tak novou, větší prodejnu u Náplavky. Jaké máte s EtikButikem další plány?
V srpnu se nám skutečně povedlo otevřít větší obchod přímo u Náplavky, i když to ke konci vypadalo hodně napínavě. Interiér jsme z velké části dělali svépomocí s tím, že má ještě větší potenciál, který naplníme časem, kdy se i další vývoj EtikButiku vykrystalizuje. Takže mezi další plány patří určitě dotáhnout interiér do jak říkám „optimální dokonalosti” a vytvořit tak místo v centru Prahy, které bude mít krásnou pohodovou atmosféru, kde se bude lidem nejen příjemně a eticky nakupovat, ale kde si i na chvilku oddechnou od víru velkoměsta, dají si šálek čaje nebo kávy, přečtou si zajímavé informace z oblasti slow fashion, něco nového se dozví.
Dále bych určitě chtěla vyhledávat další etické a lokální udržitelné značky, rozšířit dětskou sekci, udělat vlastní minikolekci triček s potiskem (na té se již pracuje), pořádat zajímavé workshopy a pop-upy, nebo také zařadit do nabídky hezké, etické a udržitelné drobnosti pro turisty. Také do budoucna chci EtikButik ještě více propojit se sociální prospěšností, mám několik nápadů, uvidíme, co se povede zrealizovat. Například již teď můžete do našeho obchůdku nosit roztrhané silonky a my je po vysbírání většího množství pošleme výrobci, který je zrecykluje a vytvoří z nich nové punčochy. A opravdu velký sen? Dostat EtikButik Náplavka do Lonely Planet nebo Honest Guide.
Lidovky.cz: Kromě toho, že provozujete e-shop a kamennou prodejnu, jste zároveň na mateřské dovolené. Jak se vám daří skloubit podnikání a rodina?
Není to jednoduché, ale díky velké pomoci muže, rodiny a skvělým kolegům to zvládáme. V rámci procházky se s Kubíkem často zastavíme v butiku na Náplavce, a tak mohu s kolegy na místě probrat věci, které je potřeba vyřešit. Dále mi s e-shopem a v obchůdku pomáhá sestra, na kterou jsem delegovala dost věcí, které jsem dříve dělala já. Také občas přes den pohlídá Kubíka a já mám hodinu nebo dvě na emaily. Pak jsou tady ještě „noční směny”, když dítě spí. Ale věřím, že teď, když je již Kubík větší, tak se situace zlepší a toho času na práci bude trochu víc i přes den.
Lidovky.cz: A zvládáte žít udržitelně v každodenním životě?
Co se týče oblečení pro sebe i pro syna, tak máme již teď všechno etické nebo z druhé ruky, do klasických obchodů vůbec nechodím. Doma jíme bezmasou stravu, takže tím hodně odlehčujeme životnímu prostředí, protože živočišný průmysl patří mezi velké znečišťovatele životního prostředí. Také třídíme odpad, snažím se nakupovat bio a co nejvíce lokální nebo fair-trade, pokud mi to časově vychází, tak preferuji nákupy v bezobalových obchodech nebo na trzích, do vlastních tašek a pytlíků. Mám ještě resty, co se týče produkce odpadu, to by určitě šlo ještě snížit. I proto máme v EtikButiku “zero waste - low waste” sekci - plátěné tašky, bambusová nebo nerezová brčka, pytlíky na nákup, kelímky na kafe…
Čím budou tyto věci dostupnější, tím bude snazší žít více bezobalově. Snažím se žít v duchu mého oblíbeného citátu od Gandhího: „Buď tou změnou, kterou chceš vidět ve světě”. Ale zase když se mi občas něco nepovede, tak se nestresuji. Důležitá je dlouhodobá snaha o změnu životního stylu a občasné dopřání si kafe do kelímku, když si zapomenu svůj rCup, pokud je to fakt jen občas a nejde to v ten moment jinak, tak zas tak nevadí. Prostě věřím, že každý, i malý krok se počítá, a pokud hodně lidí udělá malé změny, tak to skutečně může něco změnit.
