„Nejvíce závisí na aktivitě klíšťat v daném roce,“ říká. „Pokud jaro začne brzy, například už v průběhu března a teploty jsou mezi 15 a 25 stupni Celsia, navíc tyto podmínky vydrží až do června nebo července, tak budou klíšťata stále aktivní a bude i více hlášených případů.“
Takovým rokem byl i rok 2020. Lidé měli home office, ale pracovali spíš ze zahrad a parků, proto si nosili z pobytu venku více přisátých klíšťat. Projevilo se to na hlášených případech klíšťové encefalitidy, kterých bylo rekordních 854.
Silné a slabé roky
„Zajímavé je, že se stejný trend neprojevil i u případů lymeské boreliózy, kterých bylo pouze 3710,“ pokračuje doktorka Kybicová. „To lze vysvětlit tím, že v době pandemie covidu se pacienti s nejčastějším projevem lymeské boreliózy, kterým je erythema migrans, tedy červená skvrna, báli jít k lékaři či do nemocnice, aby se nenakazili, a tudíž se pak nedostali do systému hlášení.“
Jak se zbavit klíštěte. Paraziti přenášejí infekci upírsky z hrabošů, v Česku hrozí i ‚vetřelci‘ z Afriky |
V jiných letech, kdy byly podmínky pro aktivitu klíšťat vhodnější, korespondují vysoké počty hlášených případů boreliózy s vysokými počty hlášených případů encefalitidy. Takové byly například sezóny 2018 a 2019. Z roku 2018 je hlášeno 4724 případů boreliózy a 715 případů encefalitidy. V roce 2019 to bylo 4102 borelióz a 774 encefalitid.
Pokud podmínky nejsou pro aktivitu klíšťat v daném roce vhodné, projeví se to naopak poklesem. Byl to například rok 2015, kdy byl počet hlášených případů rekordně nízký jak u boreliózy (2913), tak u encefalitidy (355). Klíšťatům nesvědčí dlouhá zima s přetrvávajícími přízemními mrazíky, neustálé deště nebo časný začátek léta s vysokými teplotami nad 30 °C, které způsobí sucho.
„V posledních letech se také objevují i případy dalších onemocnění přenášených klíšťaty, jako jsou anaplasmóza, bartonellóza, neoehrlichióza a další,“ vyjmenovává parazitoložka.
Samičky jsou problémové
Klíšťata jsou roztoči, u nichž se vyvinul parazitický způsob života. Žijí na Zemi již nejméně sto milionů let. Klíště obecné má tři vývojová stadia, všechna potřebují k životu krev obratlovce.
Kousaví a bodaví členovci
„Nejmenší larva není ani jeden milimetr velká a téměř průhledná, snadno ji přehlédneme,“ popisuje Kateřina Kybicová. „Nejčastěji se setkáme s druhým stádiem, nymfou. Je o malinko větší a jeví se jako černá tečka. Dospělé stádium klíštěte již nepřehlédneme, sameček je asi dva a půl milimetru velký a celá jeho záda kryje chitinový štítek. Na hostitele se nepřisává, ale pouze vyhledává samičku. Ta je čtyři milimetry velká a má cihlově červený zadeček a rovněž černý štítek.“
Larva klíštěte saje krev jeden až dva dny. Dospělá samice saje krev až deset dní a po plném nasátí je veliká až jeden centimetr. „Nejčastěji se s ní setkáme na psech, nebo ji najdeme plně nasátou dětem ve vlasech. A to pak maminky velmi vyděsí, neboť se obávají, že jde o nějaké jiné exotické klíště,“ líčí doktorka Kybicová. Klíšťata si svého hostitele nevybírají, přisají se na toho, kdo jde kolem.
Milují vlhko
Klíšťata se vyskytují nejčastěji ve vyšší trávě a křovinách, kde vylezou na vhodná místa na koncích stébel a podobně. Na svého hostitele číhají s roztaženým předním párem nohou. Tam totiž mají umístěný tzv. Hallerův orgán, který krom jiného detekuje vydechovaný oxid uhličitý. Pomocí Hallerova orgánu tak klíště pozná, že se blíží jeho potencionální hostitel. Klíště nás nevidí a nespadne na nás odněkud ze stromu.
Zakousnutým klíštětem netočte, nemá vrut, radí lékař |
Jakmile se na svého hostitele přichytí háčky, které má na konci nohou, začne putovat po jeho těle. Pomocí makadel hledá vhodné místo s měkkou a tenkou kůží, kde by se mohlo přisát. Takto cestovat po těle člověka může i celý den.
Může zůstat i v oblečení, které si večer svlékneme. Proto je potřeba kromě večerní prohlídky celého těla a odstranění klíšťat, abychom se prohlédli ještě ráno. Oblečení je lepší vyprat než si ho druhý den znovu brát na sebe.
Jsou i ve městě
„Klíšťata potřebují vysokou vzdušnou vlhkost kolem osmdesáti procent, nenajdeme je tedy na pravidelně sekaném trávníku, ale spíše ve vyšší trávě, kde je vlhko,“ vysvětluje parazitoložka. „Musíme počítat s tím, že klíšťata můžeme potkat kdekoli, ale skoro jistě tam, kde je v blízkosti tekoucí či stojatá voda, různé křoviny, nízký les, vysoká tráva.“ V městském parku či lesoparku se s klíšťaty setkáme stoprocentně. Výjimkou nejsou ani centra měst a jejich vnitrobloky. „Tam ho nejspíš zanesli ptáci,“ odhaduje Kateřina Kybicová.
Klíšťata se vyskytují na celém území republiky. Nelze říci, že je jich někde více nebo méně. Záleží samozřejmě na vhodných podmínkách pro jejich život.
„Klíšťata také potřebují možnost setkání se svým hostitelem,“ říká Kateřina Kybicová. „Pokud se tedy na vhodném místě, kde je například vysoká tráva, nebudou vyskytovat žádní hostitelé, klíšťata tam nepotkáme. Pokud se ale na takovém místě budou vyskytovat hlodavci, klíště tam stoprocentně najdeme také.“
Souvisí to podle ní s ohnisky nákazy. Klíště je přenašečem nemocí a rezervoárem těchto nemocí jsou nejčastěji hlodavci i velcí savci, ptáci i plazi. Pokud borélie, virus klíšťové encefalitidy či jiný patogen koluje v těchto hostitelích na daném místě, bude se vyskytovat i v místních klíšťatech
„Lymeská borelióza nemá žádná jasně definovaná ohniska, vyskytuje se napříč celou ČR, to platí i o dalších klíšťaty přenášených patogenech,“ zdůrazňuje výzkumnice. „Virus encefalitidy se také vyskytuje v celé ČR, ale nejvíce případů, a tedy i nejvíce ohnisek nákazy, se nachází v Jihočeském kraji a na Vysočině. Je to dáno tím, že ohniska encefalitidy jsou mnohem stabilnější než ohniska boreliózy. Pokud se někde klíšťová encefalitida v hostitelích objeví, již nezmizí.“
