Nárůst množství náměstků ho prý netěší, na druhou stranu věří, že výběrovými řízeními, která budou muset do konce roku absolvovat, projdou jen ti nejlepší.
Superúředník Postránecký složil slib a ujal se úřadu. Bude v něm šest let |
V souvislosti se zvýšením počtu náměstků média a opozice upozorňovaly zejména na ministerstvo zahraničí, kde měl Lubomír Zaorálek (ČSSD) jednu dobu devět náměstků. Nyní má osm zástupců, z nichž sedm je takzvaných odborných náměstků a jeden politický. Ministerstvo vnitra má i s Postráneckým sedm náměstků stejně jako ministerstvo průmyslu nebo zdravotnictví. Šest zástupců má ministr obrany Martin Stropnický (ANO).
Náměstci komplikují řízení rezortu
„Netěší mě, že došlo někde k poměrně výraznému nárůstu počtu náměstků, byť je to v souladu s nařízením vlády o pravidlech organizace služebních úřadů,“ uvedl Postránecký, podle něhož to zkomplikuje řízení resortu.
Vláda vybrala superúředníka. Bude jím Josef Postránecký |
Zdůraznil přitom, že je logické, že jednotlivé úřady mají vzhledem k odlišnému množství agendy i rozdílný počet náměstků. „Na druhé straně, pokud je někde až devět náměstků, tak z hlediska řízení toho resortu se to může ukázat jako určitý problematický faktor. Uřídit devět náměstků je složitější než jich uřídit pět,“ poznamenal.
Herman odvolal náměstkyni pro památkovou péči. Nezvala na jednání kritiky |
Před schválením zákona o státní službě se největší spory vedly o takzvané politické náměstky, k nimž měl výhrady především prezident Miloš Zeman. Koalice se nakonec s opozicí dohodla na kompromisu, který ministrům umožní přivést si na své ministerstvo dva politické zástupce. Tuto možnost využili zatím například ministři kultury a zahraničí, naopak mnozí jejich kolegové o obsazení této funkce neuvažují. Na ministerstvu obrany sice do začátku června působil jako politický náměstek nominovaný ČSSD Jakub Landovský, Stropnický ho ale po obměně vedení jmenoval náměstkem sekce obranné strategie.
Volba každého člena vlády
„Zákon nestanoví direktivně, že tato pozice musí být na ministerstvech zřízena a je to volba každého člena vlády. Je to v pořádku, pokud někdo nebude mít k 1. červenci takzvané politické náměstky,“ komentoval to Postránecký.
Šéf Rozhlasu vysvětloval odvolání náměstka: šlo o absolutní ztrátu důvěry |
Potvrdil, že ministerstvo obrany nebude jediné, kde funkce politického náměstka zůstane neobsazená. „Ten přehled zatím není kompletní, protože to jejich ustanovení nastane po 1. červenci, ale mohu potvrdit, že někteří členové vlády v tuto chvíli neuvažují s ustanovením této pozice,“ doplnil.
Všichni stávající odborní náměstci budou muset do konce roku projít výběrovými řízeními a obhájit své posty. „Ta konkurence zde bude větší, takže já pevně věřím, že budou pak vybráni na tyto pozice skutečně ti nejlepší uchazeči,“ poznamenal Postránecký.
Ministr financí odvolal náměstka Prose. Ztratil Babišovu důvěru |
Do těchto výběrových řízení se budou totiž moci přihlásit i řadoví státní úředníci. Postránecký přitom věří, že se nenechají odradit argumenty, že dosavadní náměstci mají svá místa už zajištěna. „Oni už budou mít jistotu té své stávající pozice a měli by usilovat o lepší pozici,“ soudí Postránecký.
Stejně jako náměstci budou muset takzvaným přesoutěžením projít i ředitelé a vedoucí odborů na ministerstvech. U nich je lhůta do poloviny příštího roku.
Změny v zákoně o státní službě
Důvody pro změny v zákoně o státní službě Postránecký nevidí. Až přechod většiny úředníků pod státní službu od 1. července podle něj ukáže, jestli ho bude třeba novelizovat. Akceptuje také plánované zvýšení platů státních úředníků pro příští rok o 3,5 procenta, ačkoli se v minulosti vyslovil pro desetiprocentní navýšení jejich platů.
Na promoci i svatbu dětí. Služební zákon dá úředníkům více volna |
Zákon o státní službě je účinný od 1. ledna a dotkne se asi 65.000 úředníků. Během prvních měsíců jeho účinnosti vyvolala debaty třeba horní věková hranice 70 let pro úředníky ve služebním poměru, kvůli které má skončit například velvyslankyně na Slovensku a bývalá první dáma Livia Klausová.
Důvody pro novelizaci nejsou
Postránecký ale úvahy o úpravách zákona pokládá zatím za předčasné. „Pod státní službou je necelých 200 státních zaměstnanců v tuto chvíli. Ta hlavní aplikace nastane až po 1. červenci, takže to bude fáze, která ukáže mnohem více zkušeností a případnou potřebu některé věci v tom zákoně do budoucna změnit. V tuto chvíli bezprostřední důvod pro novelizaci není,“ soudí.
Občanský zákoník v praxi: za zničené zdraví více peněz |
Při zavádění zákona do praxe se podle něj problémy ukázaly tam, kde se měnilo zavedené fungování úřadů. „Každý úřad měl doposud svá specifika. Některý úřad měl třeba pět úrovní řízení, zákon ale jasně předpokládá tři úrovně řízení. Pravidla také stanoví minimální velikosti jednotlivých útvarů, dosavadní praxe byla ale velmi odlišná. Nakonec se to podařilo zvládnout, ale bylo to poměrně složité,“ uvedl.
Procesy proběhly hladce
„Tam, kde se zavádějí nové věci, které doposud státní správa neznala, jako je třeba nová pozice státních tajemníků, tak ty procesy proběhly vcelku hladce bez nějakých větších problémů,“ dodal.
Sobotka chce ve vládě dravé štiky, ČSSD má zařadit vyšší rychlost |
Ohledně diskutovaného zvýšení platů státních úředníků se podle Postráneckého debaty přesunuly do přípravy návrhu státního rozpočtu na příští rok. „Vláda se zatím předběžně shodla, že by všichni státní zaměstnanci, to znamená i ti, kteří budou pod služebním zákonem, měli dostat přidáno zhruba 3,5 procenta proti dosavadnímu stavu. Z mé strany strany je to akceptovatelné,“ uvedl šéf státní správy.
Postránecký i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se v minulosti vyslovili pro desetiprocentní zvýšení platů státních úředníků, zatímco odbory žádaly pětadvacetiprocentní nárůst. „Má výchozí pozice těch deseti procent nebyla vázána na nějaké jednorázové navýšení, ale určité navýšení v řádu jednoho, dvou nebo tří let,“ poznamenal k tomu náměstek.
