Lidovky.cz

Zeman pozval prezidenta Venezuely Guaidóa do Česka. Popřál mu, aby se demokracii v jeho zemi dařilo

Česko

  19:16aktualizováno  21:06
Praha - Český prezident Miloš Zeman ve středu písemně pozval prozatímního venezuelského prezidenta Juana Guaidóa na návštěvu Česka. Zároveň Guaidóovi poblahopřál k převzetí úřadu. V tiskové zprávě to ve středu oznámil Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.

Prezident Miloš Zeman. foto: ČTK

Česko uznalo Guaidóa prezidentem Venezuely. Následuje USA a další země EU

Předseda venezuelského parlamentu Guaidó složil 23. ledna prezidentskou přísahu poté, co parlament neuznal druhý prezidentský mandát Nicoláse Madura, protože vzešel z nedemokratických voleb. Česká vláda uznala Guaidóa prozatímním prezidentem v pondělí. Učinily tak i další státy EU, naopak Rusko nebo Čína podporují Madurův režim.

„Rád bych využil této příležitosti a pozval Vás k návštěvě České republiky. Česká republika oslaví v tomto roce 30. výročí sametové revoluce a doufám, že i Vaší zemi se přechod k demokracii úspěšně podaří,“ napsal Zeman Guaidóovi. „Věřím, že brzy dojde k posílení vzájemných vztahů mezi našimi zeměmi,“ doplnil.

Smrt hlady nebo prostituce. Největší obětí venezuelské krize jsou děti

V dopise český prezident Guaidóovi gratuluje k nástupu do funkce hlavy státu. „Dovolte mi, abych Vám co nejsrdečněji poblahopřál k Vaší odvaze převzít v souladu s venezuelskou ústavou odpovědnost za venezuelský národ a dovést ho ke svobodným a demokratickým volbám,“ napsal.

Slovensko Guaidóa prezidentem zatím neuzná

Slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák zatím nemá podporu dvou vládních stran v otázce uznání Juana Guaidóa prozatímním prezidentem Venezuely. Ministra, který chce, aby Slovensko zaujalo stejný postoj jako Evropská unie a Česká republika, podporuje pouze strana Most-Híd a část opozice. Vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) a Slovenská národní strana (SNS) chtějí, aby Slovensko drželo neutrální stanovisko. Lajčák za tím vidí boj o voliče, uvedl deník Pravda.

Ve Venezuele se minulý měsíc vyhrotila ústavní krize, když při masových demonstracích složil přísahu jako prozatímní prezident šéf opozicí ovládaného parlamentu Guaidó. Učinil tak poté, co parlament neuznal za legitimní Madurův druhý prezidentský mandát, protože vzešel z voleb, které podle opozice, Evropské unie i řady zemí, včetně USA, nebyly svobodné.

Guaidóa uznaly za úřadujícího prezidenta do uspořádání svobodných voleb více než čtyři desítky zemí, včetně většiny zemí EU. Madura nadále podporuje Rusko, Čína, Turecko či několik krajně levicových vlád Latinské Ameriky, mimo jiné Kuba a Bolívie.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.