Turecko zahájilo operaci v příhraničí Sýrie ve středu. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker poté vyzval Ankaru k zastavení operace, Francie tureckou ofenzivu odsoudila a spolu s Británií a Německem vyzvala ke svolání Rady bezpečnosti OSN.
Erdogan pohrozil, že pošle do Evropy syrské uprchlíky. ‚Ostatní mluví, my jednáme,‘ prohlásil |
„Česká republika se ztotožňuje se společným postojem Evropské unie, která tureckou vojenskou operaci odsoudila. Zároveň jsem přesvědčen o tom, že celé situaci bylo možné předejít, kdyby s tureckým prezidentem, který o svých záměrech mluvil už v roce 2017, světové mocnosti včetně EU aktivně vyjednávaly a snažily se s Tureckem, které je členem NATO, najít společné řešení,“ napsal Babiš, podle něhož takovou příležitost klíčoví aktéři propásli v New Yorku při Valném shromáždění OSN.
Petříček: Obávám se o civilisty
V podvečer na Pražském hradě jednali o české zahraniční politice ústavní činitelé, projednali i situaci na turecko-syrském pomezí. „Potvrdili jsme naši podporu společné reakci Evropské unie,“ řekl Petříček. Česká republika podle něj považuje jednostranný turecký vojenský zákrok za něco, co nepřispívá k uklidnění situace v Sýrii. „Obáváme se možných dopadů na politický mírový proces, který by měl ukončit osm let trvající konflikt,“ řekl ministr. Zároveň vyslovil obavy o dopady na civilní obyvatele. Petříček také na otázku, zda se ústavní činitelé neobávají, že Turecko by mohlo vpustit do Evropy velké množství uprchlíků, řekl, že „není možné používat osud uprchlíků jako kartu v politickém, diplomatickém dialogu“.
Ankara je s protikurdskou ofenzívou v Sýrii spokojena, do bojů se chystá zasáhnout syrská opozice |
Babiš po schůzce na Hradě novinářům řekl, že je zásadně proti vojenskému zásahu. „Dostalo se to tam, kam jsme nechtěli,“ řekl. Zároveň zopakoval, že Evropa byla v řešení tohoto problému nedostatečně akční a s Erdoganem její představitelé nekomunikovali.
Vojenskou operaci Ankara obhajuje vytvořením bezpečnostní zóny pro uprchlíky v severní Sýrii. Předseda vlády v září po schůzce s tureckým prezidentem v OSN uvedl, že země visegrádské skupiny, tedy Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko, záměr na vytvoření zóny pro uprchlíky podporují. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová minulý týden v Lánech řekla, že slovenské ministerstvo zahraničí takové opatření nepodporuje.
Tento týden Babiš uvedl, že je vývojem situace překvapen. Varoval, že vojenský zásah by znamenal hrozbu další uprchlické vlny směřující do Evropy. Situaci je podle něj třeba řešit diplomaticky, mluvil o potřebě svolání Rady bezpečnosti OSN a o tom, že by se věcí měla zabývat i Evropská unie.
Ve čtvrtek uvedl, že osobně po jednání s Erdoganem podpořil pouze plán zajistit až dvěma milionům uprchlíků lepší život doma v Sýrii. „Vystavět domy, školy a nemocnice,“ poznamenal. „Součástí toho ale nikdy nebyla diskuse o vojenské okupaci severovýchodu Sýrie. O mírovém projektu v Sýrii jsem i v New Yorku diskutoval s kolegy z EU,“ doplnil.
