Nezavedu v Evropě cenzuru, tvrdí eurokomisařka Jourová. V nové pozici bude bojovat proti fake news či korupci
Věra Jourová.
| foto: ČTK/AP
Premium
Rozhovor
PRAHA -
Věra Jourová, budoucí místopředsedkyně Evropské komise, bude v příštích pěti letech střežit evropské hodnoty a bdít nad transparentností. Jejím hlavním cílem je udržet v Evropě právní stát, svobodu slova a nezávislost médií. Bojem proti dezinformacím nehodlá zavádět cenzuru. Ta není a nikdy nesmí být řešením.
LN: Máte za sebou slyšení v europarlamentu. Oproti grilování před pěti lety z vás čišela profesionalita a sebevědomí. Cítila jste to také tak?
Ano, samozřejmě. Mám za sebou pět let práce v Komisi a stovky veřejných vystoupení, většinou před kamerami, včetně mnoha slyšení v Evropském parlamentu. Tohle slyšení je nicméně speciální disciplína. Pro mě je to významná chvíle. A to ze tří hledisek. Jednak je to moment, kdy se budoucí komisaři představují poslancům, kteří prošli demokratickou volbou v evropských volbách, a mají tudíž zcela správně rozhodující hlas v tom, zda mají kandidáti dostatečnou kompetenci, morální kvality, odolnost vůči tlakům.
Zadruhé je to otázka reputace státu. Pokud mají komisaři problémy ve slyšení, je to vždycky vnímáno i jako problém státu. Takže závazek neudělat ostudu své zemi byl u mě velmi silný. A zatřetí, moje reputace, být dokonale připravena, podat profesionální výkon, zvládnout to v angličtině, což je, marná sláva, pořád cizí jazyk. Měla jsem po slyšení dobrý pocit.
LN: Co považujete za svůj největší úspěch v předešlém působení v EK a naopak co šlo udělat lépe?
Měla jsem těžké portfolio, které se mimochodem v nové Komisi rozděluje mezi tři komisaře. Je tam řada úspěchů, můžu jmenovat jen některé. Evropa je i díky mé práci lépe vyzbrojena proti závažné přeshraniční kriminalitě, nevyjímaje financování terorismu, praní špinavých peněz a zneužívání evropských financí. Evropané mají jako spotřebitelé posílena práva, včetně vymahatelnosti těchto práv.
A mají též zpět pod svou kontrolou to, co se děje s jejich osobními údaji. Neúspěch? Nedotáhla jsem návrh na kolektivní žaloby ve spotřebitelských sporech, ale je to na dobré cestě, dotáhne to můj nástupce. A nepodařilo se mi dotáhnout svůj boj proti zemím, které do Evropy posílají peníze k vyprání nebo financování terorismu. Budu na tom ale dál pracovat v nové pozici.
LN: Jak hodnotíte odcházející Komisi? V čem bude jiná její nástupkyně?
Odcházející Komise byla postavena před sled krizí a nečekaných tlaků zvenčí i zevnitř, většinu času jsme jeli v režimu krizového řízení. Přitom jsme se snažili dělat na pozitivních věcech pro budoucnost a umírněně regulovat. Přijali jsme třikrát méně legislativy než v předchozím období. Tady bude třeba pokračovat, musíme deregulovat tam, kde je regulace zbytečná nebo zatěžující, což taky nová předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová slíbila.
Nová Komise bude pod jejím vedením jiná. Noví lidé, nové vedení, nový styl práce. Paní předsedkyně má velmi otevřený styl komunikace a vedení, bude pracovat s týmem, z něhož dostane maximum i tím, že mu dá respekt, prostor a důvěru. Je to mimochodem i můj styl řízení. Zároveň je to profesionálka vyžadující vysoký výkon, disciplínu a „oplacenou“ důvěru a otevřenost.
LN: Vaše portfolio, tedy dohled nad dodržováním hodnot EU a transparentnost, má široké pole působnosti, těžko ho stručně definovat. Jaká jeho náplň je pro vás obtížně uchopitelná?
Mám dělat na řadě takzvaně horizontálních věcí s dlouhodobým dopadem, kde nebude snadné a snad ani možné zaškrtávat kolonky „splněno“. Práce na dodržování právního státu, svobodě slova a nezávislosti médií, boj proti vnějším hrozbám, jako jsou cíleně dezinformační útoky, boj proti korupci, tlak na dodržování lidských práv nebo dosažení větší průhlednosti práce evropských institucí, to jsou všechno důležité věci, na kterých je třeba pracovat, ale kde budeme mít těžko někdy „hotovo“.
LN: A ten nejtvrdší oříšek?
Budu muset neustále a dokola vysvětlovat, že bojem proti dezinformacím nezavádím v Evropě cenzuru. Jako liberální demokratka samozřejmě nesouhlasím s mnoha názory svých politických oponentů, jako demokratka budu vždy chránit jejich právo je říkat. A jestli lžou, je jiný příběh. Politika by mělo v očích voličů diskvalifikovat, pokud je přistižen při lži. Bohužel to tak nefunguje. Ale cenzura není a nesmí být řešením.
Věra Jourová při slyšení před členy dvou výborů europarlamentu.
Andrej Babiš a Věra Jourová v Praze na konferenci Patnáct let České republiky v EU.
LN: Před časem jste prohlásila, že název vašeho portfolia je velmi abstraktní, a měla jste problém to definovat. Budete muset vysvětlovat, co je náplní vaší práce. Už se vám to daří?
Snažím se vysvětlovat svou budoucí práci co nejkonkrétněji. Na slyšení v Evropském parlamentu jsem měla připravenu řadu konkrétních příkladů z praxe, abych ilustrovala, jaké konkrétní problémy chci řešit a jak konkrétně to budu dělat. Na většinu nedošlo kvůli nedostatku času. Ale je to metoda, kterou používám a budu používat.
Vysvětlovat ony velké a pro Evropany existenčně důležité věci z hlediska běžného občana bude jeden z mých velkých úkolů. Věřím, že občané nechtějí žít v systému, kde se vláda zabetonovala na pozicích, zpacifikovala justici, aby rozhodovala v její prospěch, zestátnila dříve veřejnoprávní média, umlčela nezávislá média, využívala veřejné peníze k ještě pevnějšímu zabetonování. V takovém státě lidé nevědí, jestli minulé volby nebyly ty poslední svobodné. A není, kdo by zákonnost voleb posoudil. Že maluji čerta na zeď? Bohužel se to stát může. Přitom se státy zavázaly při vstupu do EU, že to nedopustí. Systém demokratických institucí se buduje po dekády a zdemolovat se dá přes noc.
LN: Obraz EU je v členských státech různý. Přesto se lidé napříč Evropou shodují, že fungování Unie vlastně moc nerozumí. Důkazem je i brexit se všemi svými důsledky. Jak bude občanka jedné z nejvíce euroskeptických zemí vysvětlovat, proč Unii důvěřovat?
Evropská unie je nejen podle mého názoru nejlepší adresa, na které můžete na planetě žít. I pro lidi v problémech, pro lidi chudé nebo nemocné. Ti zde mohou najít daleko lepší zabezpečení než třeba v Americe. Jsme bohatý kontinent, relativně bezpečný, investující společné evropské peníze do infrastruktury a služeb pro občany, s vysokými standardy pro bezpečnost výrobků včetně potravin, s možností získat vynikající vzdělání atd.
Dávám zde jen omezený výčet věcí důležitých pro všechny lidi v Evropě. A přesto je bereme jako samozřejmost. Moje babička říkávala, že dobré zboží se chválí samo. Bohužel to dávno neplatí pro „prodej“ Evropské unie. Budu se snažit to napravovat, mluvit o výhodách, ale taky se věnovat stížnostem a věcem, které lidi štvou. Ale upřímně, ne vždycky je komisařka tou nejlepší hlásnou troubou výhod Unie. Musí to dělat hlavně ti, kdo ty výhody jasně vidí a mají možnost či chuť veřejně se k tomu vyjadřovat.
Eurokomisařka Věra Jourová.
LN: Předsedkyně Komise vás vyzvala i k tomu, abyste jezdila do členských zemí a mluvila s lidmi o tom, jaké jsou evropské hodnoty, proč potřebujeme demokracii a právní stát. Co budete lidem říkat?
Plánuji hodně jezdit do členských zemí na debaty s lidmi, ideálně nemluvit jen s přesvědčenými, ale i s oponenty nebo skeptiky. Mám za sebou velkou spoustu veřejných debat, často na kontroverzní témata. Ráda jezdím po školách, kde je to vždycky velmi zajímavé a inspirativní, kde slyším čerstvé názory mladých lidí, kteří mě zvou do jejich světa s požadavkem – udělejte taky něco pro nás, aby byla Evropa perspektivním kontinentem pro život. Mám dobré ohlasy, protože prý mluvím srozumitelně a bývá se mnou i sranda. Lidé milují sebeironický humor, který mi dost jde, možná proto, že moje ego nedorostlo do mých funkcí. A doufám, že už nedoroste.
LN: Vaše první kroky povedou do Polska a Maďarska. Během slyšení jste řekla, že řízení proti této dvojici států mají pokračovat a mají smysl. Jaké kroky podniknete?
Ano, chci požádat o jednání v Polsku a Maďarsku, jak nejdříve to bude možné. Chci se vrátit k tomu, co se událo v minulých letech, slyšet hodnocení stavu věcí, chci se bavit o realistickém plánu do budoucna. U obou zemí probíhá tzv. procedura podle článku 7 Smlouvy o EU kvůli vážnému podezření, že dochází k systémovému porušení zásad právního státu. Před pár lety bych nevěřila, že se tento článek někdy použije. Budu v dialogu s polskými a maďarskými kolegy velmi pozorná k argumentům druhé strany a přitom principiální, objektivní a férová.
Suverénní státy, včetně Polska a Maďarska, mají samozřejmě právo reformovat justiční systém za účelem zlepšení fungování a efektivnějšího fungování justice. Ale v momentu, kdy se tím vychýlí ústavní rovnováha mocí, vidíme ohrožení právního státu. Do čehož má co mluvit i EU, jak nedávno jasně rozhodl Evropský soudní dvůr. Takže až budu k jednacímu stolu usedat, bude jasné, že k tomu kompetenci z hlediska evropského práva mám. O otázce kompetence EU v té věci jednat bylo často debatováno, což zatěžovalo diskusi o podstatě věci. A na tu se chci zaměřit především. A moc bych si přála, abychom našli cestu k řešení, i proto, že jsem ze stejného regionu a vývoj v Polsku a Maďarsku mě i osobně velmi znepokojuje.
LN: Komise přišla s návrhem, že bude dělat každoroční hodnocení a porovnávání úrovně právního státu ve všech členských zemích. Jak to bude probíhat?
Budeme provádět každoroční analýzu stavu právního státu ve všech zemích EU. Je to mimo jiné reakce na kritiku, že soustředěním pouze na Maďarsko a Polsko měří Komise různým metrem. Chceme mít objektivní obrázek o vyváženosti ústavních mocí, o stavu nezávislosti justice a prokuratury, o stavu korupce a opatření proti ní a o stavu v oblasti nezávislosti médií. Je to tedy širší záběr než jen soustředění na justici, protože to jsou všechno oblasti důležité pro fungování právního státu.
Pokud zjistíme varovné signály, zahájíme s daným státem dialog. A ten nebude ve stylu: pane premiére, máte zde problém, řešte ho. A premiér sklapne podpatky a řekne: o. k., Jourová z Bruselu řekla, že mám problém, tak uděláme, co po nás chce. Takhle to nemá fungovat. Chci skutečný dialog, vysvětlování důvodů pro konkrétní nastavení systému, chci, abychom společně našli řešení situace, pokud bude třeba. Jde hlavně o preventivní opatření, která byla dříve úplně opomíjena.
Premiér Andrej Babiš s šéfem Evropské komise Jeanem Claude-Junckerem a komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví Věra Jourová.
LN: Do vašich kompetencí bude spadat i ochrana voleb, dezinformace, pluralita médií, svoboda slova, transparentní rozhodování. Budete mít dostatek kompetencí a reálnou šanci něco prosadit, když pod sebou nebudete mít generální ředitelství?
Kompetence mám jasně dané a k nim přiřazené úředníky, mám-li to říct jednoduše. Na slyšení mě kromě mého kabinetu připravovali experti ze tří ředitelství, což budou také lidé, kteří pro mě budou pracovat. K tomu budu předsedat několika pracovním skupinám, kde budou spolupracovat někteří komisaři a jejich pracovníci. Nelze to srovnat se systémem českých ministerstev, kde ministr bez ministerstva jako kdyby nebyl.
LN: Prohlásila jste, že z EU chcete vytvořit vzor průhlednosti. Jak toho chcete dosáhnout?
Evropští občané mají právo vědět, co děláme, co plánujeme, čím chceme ovlivnit jejich životy a kdo nám při tom všem konání do toho mluví. Chci maximální otevřenost při přípravě legislativy, chci, abychom pracovali i na úrovni Evropského parlamentu a rady s rejstříkem lobbistů, abychom zveřejňovali dokumenty a záznamy z jednání. Komise jde v tomto příkladem. Sama se zásadně nescházím se zájmovými skupinami, pokud nejsou v registru. Můj diář je věc veřejná. Můžeme na příkladu jednání o obchodních dohodách a brexitu dokázat, že jednáme maximálně otevřeně. A toto by měl být standard i pro další evropské instituce, které k tomu mám přesvědčit. Nebude to snadné ani populární.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
