Listopadovou revoluci z roku 1989 hodnotilo ve výzkumu jednoznačně kladně 34 % respondentů, spíše kladně se o ní vyjádřilo 32 % účastníků. Jednoznačně záporný či spíše záporný názor dohromady vyslovilo celkem 12 %odpovídajících. Listopad 1989 tak v odpovědích předčil vznik samostatné České republiky (18 % jednoznačně kladných odpovědí, 32 % spíše kladných), vstup do NATO (19, 30), vznik a činnost Charty 77 (17, 30) či vstup do Evropské unie (19, 26).
Sametovou revoluci hodnotí kladně mladší generace a vysokoškolsky vzdělaní lidé, vyplývá z průzkumu |
Nejúspěšnější období první republiky hodnotilo kladně téměř 70 %respondentů (33, 35). Naopak nejhůře v žebříčku událostí a období posledních 100 let skončilo období protektorátu, které ohodnotilo jednoznačně negativně 61 % odpovídajících a dalších 17 % spíše negativně. Únor 1948 hodnotily téměř dvě třetiny respondentů záporně, příznivě ho označila desetina respondentů.
Ve srovnání s rokem 2014 se výrazně zlepšilo hodnocení vstupu do EU, u kterého stoupl podíl kladných odpovědí o deset procentních bodů, v případě negativních pak klesl o sedm, uvedlo centrum. „Z hlediska věku se v případě hodnocení listopadu 1989 spolu se zvyšujícím se věkem snižuje podíl nerozhodných odpovědí a narůstá podíl záporného hodnocení,“ uvádí zpráva. Příznivěji listopad 1989 hodnotí lidé, kteří se politicky zařazují k pravému středu nebo k pravici, hlavně voliči Pirátů či ODS, naopak kritičtější jsou voliči KSČM a rozhodní nevoliči.
Téměř polovina respondentů výzkumu uvedla, že současné poměry jsou lepší než ty, které panovaly před rokem 1989. Pozitivní hodnocení překonalo své maximum z roku 2009. Bezmála třetina lidí hodnotí poměry jako podobné, předlistopadové poměry považuje za příznivější 12 procent respondentů. Oproti roku 2016 se podíl kladně hodnotících zvýšil o 11 procentních bodů, v porovnání s rokem 2011 pak o 16 bodů.
Poměry před rokem 1989 považují za lepší respondenti z Ústeckého a Moravskoslezského kraje a lidé z malých měst do 5000 obyvatel. Naopak nynější preferují častěji Pražané a obyvatelé Královéhradeckého kraje. V Karlovarském a Libereckém kraji se pak ve zvýšené míře objevovalo neutrální hodnocení.
Sametovou revoluci hodnotí Češi lépe než Slováci
Na Slovensku podle zveřejněných výsledků výzkumu je větší náklonnost k předchozímu režimu, což podle jednoho z autorů výzkumu Roberta Klobuckého může vyplynout z modernizace Slovenska během druhé poloviny 20. století. Únor 1948 hodnotí v Česku jako pozitivní věc deset procent obyvatel, na Slovensku 35 %. Poměry jsou nyní horší než před rokem 1989 v očích 12 % Čechů a 21 procent Slováků.
Do budoucnosti jsou Slováci větší optimisté než Češi, a to i v pohledu na vývoj ekonomiky, shrnula na tiské konferenci v Praze další výsledky socioložka Paulína Tabery.
Na dotaz, zda změna režimu v roce 1989 stála za to, odpovídají Češi pozitivněji než obyvatelé Slovenska (73 % k 59 %). Tehdejší systém vnímá negativně 55 % oslovených v Česku, na Slovensku 33 procent. Naopak lépe hodnotí Češi stávající režim. Pohled na ekonomický systém v někdejším Československu kopíruje odpovědi na předchozí otázky, Češi ho hodnotí negativněji než Slováci.