Čím dál víc vlastníků lesa se bojí, že stromy začnou padat, dojde k nehodě a oni za to pak půjdou před soud. Novela lesního zákona, platná od loňského listopadu, jim má pomoci. „Upravuje i postavení vlastníka k osobám, které do lesa vstoupí, byť jsou seznámeny s jeho stavem. Postavení vlastníka se tím posílilo,“ řekl LN náměstek ministra zemědělství Patrik Mlynář, jenž má na starosti sekci lesního hospodářství.
Za vrácení stromků do lesa mohou Češi dostat pokutu. Hrozí poškození ekosystému |
I tak mají vlastníci lesů obavu a varují: V lese teď není bezpečno. „Nerada bych šířila poplašné zprávy, ale je zjevné, že zdravý les vypadá jinak. Nestíháme těžit souše, kdykoliv více zafouká, mohou stromy padat. Rozhodně je v lesích mimořádná situace a chtěla bych apelovat na veřejnost, abychom to měli všichni na zřeteli,“ sdělila LN Karla Mornstein-Zierotin, která vlastní lesy v okolí Bludova na Šumpersku.
To, že návštěvník vstupuje do lesa na vlastní nebezpečí, platilo vždy. Ne však bez výjimky. V roce 2007 spadl na Olomoucku na cyklostezce na dívku strom. Ta pak zemřela. Na kmenu stromu byla houba, která stromy rozkládá, navíc strom uhníval. Nejvyšší soud uložil Lesům ČR zaplatit odškodnění. Zároveň konstatoval, že vlastník lesa nemůže odpovídat za stav každého stromu u cyklostezky, musí se ale snažit předejít možnému nebezpečí.
S kůrovcem to ale není tak jednoduché. Kvůli lýkožroutovi se v Česku od roku 2015 vytěžilo na 25,64 milionů kubíků dřeva, přičemž platí obecná poučka, že co strom, to zhruba jeden kubík.
„Třeba kolem turistických tras bych mohla své lidi posílat na kontrolu každý druhý den, jestli se něco nezměnilo a nehrozí pád stromu. To vůbec není v našich silách. Museli bychom na to mít prostředky a kapacity,“ líčí Karla Mornstein-Zierotin.
Nová pravidla pobuřují myslivce. Měli by lovit zvěř podle toho, jaké škody napáchá |
Podle ní poskytují vlastníci lesů veřejnosti unikátní službu, nikde jinde tomu tak není. A dává příklad – v Bavorsku mají plošný příspěvek na hektar jako kompenzaci za péči o les, vlastník má pak jasně dané povinnosti. „U nás, zdá se mi, jsou jen ty spousty povinností,“ dodává majitelka lesů.
Kalamitu škůdce už není možné zvládat, proto vydalo ministerstvo zemědělství v dubnu vyhlášku, podle které mohou vlastníci lesa odložit těžbu kůrovcových souší, tedy těch, kde už je zásah zbytečný. Díky tomu získali čas věnovat se těm stromům, které ještě lze zachránit, a hlavně tak zabránit, aby se brouk šířil dál. Souše mohou přitom zůstat ladem až do konce roku 2022.
Lesníkům to sice na jednu stranu uleví, obavy však přesto zůstávají. „Samozřejmě by bylo ideální v lesích souše neponechávat, v aktuálním rozsahu kůrovcové kalamity to však není reálné, proto je skutečně nutné v lese dbát zvýšené opatrnosti, zejména pokud fouká silnější vítr nebo napadne hodně sněhu, který souše zatíží. Fakt, že někteří vlastníci lesa vstup na svůj majetek z bezpečnostních důvodů občanům zakážou, nemůžeme vyloučit,“ sdělil LN místopředseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů Petr Skočdopole.
Spolu s vyhláškou o odložení těžby souší vydalo ministerstvo zemědělství kampaň s desaterem pro návštěvníky lesa. Upozorňuje na to, že každý, kdo do lesa vstupuje, by si měl uvědomit, že jsou stromy oslabené. „Tam, kde jsou suché porosty, což jsou dnes de facto po celé republice, je vstup do lesa na jejich vlastní nebezpečí,“ říká k tomu náměstek Mlynář. Podle něj ale nebudou uschlé stromy zas tak velký problém a běžné využívání lesa bude možné. Jen musí každý počítat s určitým rizikem.
Totalita v lesích přežila revoluci. Kdo varoval před klimatickou změnou, byl tu za ekoteroristu, míní ekolog |
V nejhorším případě mohou vlastníci lesů omezit, nebo dokonce zakázat vstup do lesa. Loni na podzim to udělala Vojenská lesní správa na velkých územích na pomezí Nymburska a Mladoboleslavska. Rozhodnutí o omezení či zákazu vstupu je ovšem ve finále na obci, kraji nebo ministerstvu. Tento institut se v lesích zatím využíval jen výjimečně, například po větrných kalamitách. Sucho a kůrovec si to ale možná v budoucnu vyžádají také.
Podle Mlynáře však nehrozí, že by se vstup do lesa zakázal ve velkém. „Není to ani aktuální problém. Rozhodnutí o souších jsme vydali v dubnu, do té doby se musely těžit. Reálné nebezpečí nastane až tak za dva tři roky,“ míní náměstek.
I tomu se snaží ministerstvo předejít. A to skrze motivování vlastníků. „I když odloží těžbu souší kvůli boji s kůrovcem, neměli by na ně zapomínat. Když je odtěží, budou moci i za ně dostat kompenzaci v rámci nové dotace, která je spuštěna od listopadu,“ dodává Mlynář.
