Signatáři se obávají také o budoucnost, „ať již zdravotní, či ekonomickou“ a snaží se „vyvrátit nepravdy a mýty, jež jsou o epidemii šířeny“. Zdůrazňují, že plošná opatření nepovedou k vymýcení nemoci covid-19.
Podle lékařů z nejstarší a nejprestižnější české univerzity je nezbytné ukončit nouzový stav ke 30. dubnu 2020; obnovit dostupnost zdravotní péče pro všechny občany v plné šíři; obnovit výuku na základních, středních a vysokých školách v průběhu měsíce května 2020; odstranit překážky pro chod ekonomiky; zabránit krachu, který hrozí významné části malých a středních firem a živnostníků; postupně uvolňovat státní hranice v koordinaci s okolními zeměmi, a zvláště s našimi sousedy a těmi, které mají podobnou epidemiologickou situaci, jako jsou například Německo či Rakousko a přijímat promyšlená řešení místo chaotických a protichůdných opatření.
Už jsem to nemohl vydržet, když nevidím žádný plán, říká rektor Zima o dopisu vládě |
Vycházejí přitom z epidemiologických dat, znalostí, faktů, expertiz i ze svých odborných a praktických zkušeností. Celou výzvu jedenácti lékařů z UK najdete zde.
Reakce se různí
Značná část odborné veřejnosti s výzvou českých lékařů z UK souhlasí, někteří ale ne. A část vysoce postavených odborníků ve státní správě se k výzvě na žádost serveru Lidovky.cz odmítla vyjádřit s tím, že nesmí komentovat „politiku“, případně s argumentem, že „se nemusí vyjadřovat ke všemu“.
Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula serveru Lidovky.cz potvrdil, že vláda hodlá pokračovat v „rozvolňování“ opatření. „Výzva to v podstatě sumarizuje a příliš se neliší od toho, co provádíme,“ řekl.
Ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Zdeněk Hostomský.
Své stanovisko zaslal serveru Lidovky.cz ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Zdeněk Hostomský. „Nesmírně vítám racionální hlasy předních odborníků z Univerzity Karlovy,“ uvedl s tím, že nyní je čas poděkovat vládě za rozhodné kroky v rané fázi epidemie a začít se opět věnovat činorodému životu.
„Původní modely, které líčily katastrofické scénáře s miliony mrtvých, byly postupně revidovány směrem dolů, a v současnosti už jsou až na úrovni epidemie sezonní chřipky. Rovněž smrtnost, která v počátcích vypadala strašidelně vysoká, byla postupně s přibývajícím testováním snížena až na úroveň 0.02 až 0.1 %, opět srovnatelně s virem chřipky,“ vysvětlil svůj postoj s tím, že je „nejvyšší čas přejít na racionální a o vědu se opírající švédský model a opustit autoritativní a restriktivní model čínský“.
Se signatáři Výzvy se shoduje i v tom, že vyšší věk není zdaleka jediným kritériem při posuzování rizik, záleží zejména na zdravotním stavu jednotlivců.
„Včera byla v Journal of American Medical Association publikována studie, která analyzuje zdravotní záznamy 5700 pacientů hospitalizovaných s Covid-19 v newyorské oblasti, a ukázala, že 93 % z nich mělo ještě další vážné onemocnění. Věkový medián těchto pacientů byl 63 let, 57 % mělo vysoký krevní tlak, 42 % bylo obézních a 34 % mělo cukrovku,“ uvedl a dodal: „Pokud přemýšlíme ekonomicky a zodpovědně, dává smysl věnovat jen část z té obrovské sumy peněz, kterou ušetříme tím, že se vyhneme ekonomickému propadu a dlouhodobé recesi, na cílenou péči o tuto dnes už dobře definovanou zranitelnou část společnosti a ostatní lidi přitom neomezovat.“
Prezident ČLK Milan Kubek
Záporně se k výzvě jedenácti lékařů ve středu postavil prezident České lékařské komory (ČLK) a specialista na choroby cév Milan Kubek. Na stránkách ČLK uvedl: „Jako prezident České lékařské komory považuji výzvu, mezi jejímiž signatáři není žádný skutečný odborník na danou problematiku – tedy epidemiolog nebo infekcionista, za nezodpovědnou.“
