Verdikt je pravomocný, Kaslová se však obrátí ještě na Nejvyšší soud. Trvá totiž na omluvě za všechny prezidentovy výroky včetně těch, které odvolací senát označil za hodnotící soudy.
„Nemáme pochyb o tom, že stát nese odpovědnost za prezidenta. Není možné připustit, aby stát bez jakékoliv nápravy zasahoval do osobnostních práv kohokoliv, pokud je takový zásah neoprávněný. Cesta k nápravě musí být i tehdy, pokud se takového výroku dopustí prezident republiky. Neexistuje, aby něco takového bylo mimo zákon, nad zákonem,“ prohlásil předseda odvolacího senátu Tomáš Novosad.
Spor se týká Zemanova projevu, který zazněl v lednu 2015 na konferenci k výročí konce holokaustu. Prezident tam uvedl, že Peroutka zveřejnil zmíněný článek v časopisu Přítomnost. Později na tiskové konferenci řekl, že zmíněný článek viděl na vlastní oči. Hradu se však text v archivech nepodařilo nalézt, podle historiků neexistuje a výrok o Peroutkově autorství byl podle soudu nepravdivý.
„Pro odvolací soud je jednoznačné, že je to výrok, který je objektivně způsobilý neoprávněně zasáhnout do osobnostních práv pana Ferdinanda Peroutky. Jestliže je takový výrok někomu připisován, není to spravedlivé, není to férové, je to dehonestující a Česká republika se musí za svého prezidenta omluvit,“ konstatoval Novosad.
Ministerstvo tak musí Kaslové zaslat omluvný dopis a omluvu musí zveřejnit také na svém webu.
Kaslová původně zažalovala prezidentskou kancelář a justice jí právo na omluvu částečně přiznala. Po zásahu Nejvyššího soudu však žena musela žalobu přesměrovat na ministerstvo financí. Obvodní soud pro Prahu 1 pak loni tuto žalobu zamítl, podle něj projev hlavy státu nemůže být nesprávným úředním postupem, za který nese odpovědnost stát.
Zeman článek „Hitler je gentleman“ uvedl jako příklad „fascinace intelektuálů zrůdným učením“. Zároveň Peroutkovi připsal citát „nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky“, jehož skutečným autorem je Jan Stránský. Soud k tomu uvedl, že na hodnotící soudy má každý nárok v rámci svobody slova. Veřejné osoby včetně Peroutky podle něj musí snést širší kritiku.
Kaslová původně žalovala prezidentskou kancelář a justice jí právo na omluvu částečně přiznala. Tehdy o věci rovněž rozhodoval Novosadův senát a vynesl stejné rozhodnutí jako ve čtvrtek. Po zásahu Nejvyššího soudu však žena musela žalobu přesměrovat na ministerstvo financí.
Obvodní soud pro Prahu 1 pak loni tuto žalobu zamítl, podle něj projev hlavy státu nemůže být nesprávným úředním postupem, za který nese odpovědnost stát. „Zkoumání a bazírování soudu prvního stupně, jaké konkrétní normy prezident porušil, je naprosto zbytečné, nemístné, neodpovídá soudní praxi a právní doktríně,“ podotkl k tomu Novosad.
Odvolací soud ve čtvrtek zároveň stanovil, že žádná ze stran sporu, a tedy ani prezident Zeman jako jeho vedlejší účastník, nemá nárok na náhradu soudních nákladů. Zeman tak neuspěl s odvoláním, v němž napadl to, že mu obvodní soud přiznal jen deset procent z požadovaných nákladů na právní zastoupení.
Kaslová novinářům řekla, že s verdiktem příliš spokojená není. „Je to jenom část, i proto se dovoláme. Doufám stále v to, že pravda zvítězí. Samozřejmě jsem trochu naštvaná, ale jak ten čas běží, a já si zvykám na mnohem horší situaci, jak se přistupuje k pravdě, tak ta naštvanost už je taková rozložená, ale ty pocity jsou stejné,“ dodala.
Výběr informací o sporu kolem výroků prezidenta Miloše Zemana na adresu novináře Ferdinanda Peroutky- Spory kolem Zemanových slov o Peroutkovi začaly 27. ledna 2015 na pražském fóru k holokaustu, kde prezident hovořil o selhání intelektuálů v krizové situaci, jako byl nástup nacismu. "Jeden z největších českých novinářů, Ferdinand Peroutka, uveřejnil v prestižním časopise Přítomnost článek s titulkem 'Hitler je gentleman'," řekl tehdy. "Tentýž novinář po mnichovské dohodě napsal: 'Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky'," pronesl také Zeman.
- Prakticky ihned se proti prezidentovým slovům ohradili jak historici, tak Sdružení Ferdinanda Peroutky a novinářova vnučka Terezie Kaslová. Upozornili zejména na to, že žádný takový Peroutkův článek nelze dohledat a že autorem článku s citací o andělech a vlcích není Peroutka, ale novinář a vydavatel Jan Stránský, který ho napsal pod pseudonymem Petr Bílý. To poté potvrdil i Stránského syn Martin Jan Stránský, který revue Přítomnost v současnosti vydává.
- Kritici Zemanova tvrzení poukazovali zejména na to, že údajná Peroutkova fascinace nacismem je nesmyslná už vzhledem k tomu, že novinář za války prošel nacistickým koncentračním táborem. Peroutka za první republiky patřil k neformálnímu spolku osobností, které se scházely u Karla Čapka, na setkání docházel například i prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
- Zeman ovšem přes výhrady odborníků na Peroutkovo dílo trval na tom, že článek četl. Hledání textu se téměř půl roku věnoval jeho mluvčí Jiří Ovčáček, který sice v daném termínu (do konce června 2015) text nenalezl, začal ale na hradních internetových stránkách zveřejňovat další Peroutkovy články z doby druhé republiky a počátku protektorátu, které podle něj dokládaly novinářovo selhání. Podle historiků ovšem nelze tyto články hodnotit bez kontextu.
- Prezident také v dubnu 2015 při návštěvě Mariánských Lázní slíbil, že pokud se článek nenajde, omluví se; později ovšem prohlásil, že se omluví jen za nenalezení textu, nikoli za výrok samotný. "Já se omlouvám za to, že se tento článek nenašel," řekl v červnu 2015. "Ale nemohu se omluvit za to, že jsem tvrdil, že tento článek existuje, protože jsem ten článek četl na vlastní oči," dodal Zeman. V červnu 2015 prezident slíbil 100 000 korun pro toho, kdo sporný článek najde.
- Kvůli Zemanovým výrokům se na soud obrátila novinářova vnučka Kaslová a v březnu 2016 Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že se Kancelář prezidenta republiky (KPR) musí omluvit. Podle verdiktu odvolacího soudu ze září 2016 se ale KPR měla Kaslové omluvit jen za to, že Zeman novináře označil za autora článku "Hitler je gentleman", nikoli už za tvrzení, že Peroutka napsal "nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky", ani za úvahu o fascinaci intelektuálů zrůdným učením.
- KPR po verdiktu, se kterým nesouhlasila ani Kaslová, podala dovolání k Nejvyššímu soudu (NS) a odmítla se - i přes právní moc rozsudku - omluvit. Kaslová následně řekla, že omluvu chce od Hradu vymáhat exekučně formou ukládání pokut, i ona podala ve věci dovolání, kterým se domáhala omluvy ve větším rozsahu. V říjnu 2016 uložil exekutor KPR kvůli kauze Peroutka pokutu 100.000 korun za nerespektování rozsudku, Hrad následně požádal o odložení exekuce.
- Koncem října 2016 Nejvyšší soud výkon rozsudku odložil do doby, než rozhodne o obou dovoláních. V květnu 2018 pak NS vrátil spor k obvodnímu soudu. V odůvodnění uvedl, že pokud prezident při výkonu funkce někomu způsobí újmu, lze žalovat stát a žádat náhradu. Kromě toho, že podle něj byl ve sporu použit nepatřičný zákon, NS také zdůraznil, že za stát neměla jednat KPR, ale jiná instituce, patrně některé ministerstvo. Hrad už také po rozhodnutí NS nečelil exekuci.
- V srpnu 2018 začalo stát ve sporu zastupovat ministerstvo financí, prezident se k řízení připojil jako vedlejší účastník. Loni v červnu Zeman řekl, že zmiňovaný článek se sice najít nepodařilo, objevily se však podle něj jiné, proti nimž je prvně jmenovaný text docela nevinný. V říjnu 2019 soud nepravomocně rozhodl, že se stát nemusí Kaslové omlouvat. Kaslová se odvolala a Městský soud v Praze ve čtvrtek pravomocně rozhodl, že se stát musí prostřednictvím ministerstva financí omluvit.
|
