Vodní meloun. | foto: Shutterstock
Rusové zkusí v Arktidě pěstovat dýně a melouny |
Klimatická změna vnáší na česká pole i zahrádky zeleninové a také ovocné novinky. A naopak – plodinám, na které byli zemědělci zvyklí a jejichž pěstování nepředstavovalo problém, se nedaří. Čím dál vzácnější by postupně mohl být například květák.
„Změny se projevují plíživě a nenápadně. Zemědělci se s tím setkávají tak, že většinou u dané komodity postupně klesá výnos a jeho kvalita. To může mít samozřejmě mnoho příčin. Ale z jejich praxe a zkušenosti lze postupně vyčíst, že se nejedná o náhodu, ale opravdu o postupné změny,“ řekl pro Lidovky.cz Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP). Je to podobná zkušenost, jako když běžný člověk vnímá zimní sezonu v posledních letech, tedy nic moc bez sněhu.
Zmíněný květák sice vyžaduje teplejší počasí, potřebuje ale i vlhko, přičemž ani letošní vláha mu nestačila.
Meloun střídající květák není jediným příkladem. Kukuřice se podle Vopravila postupně nahrazuje pěstováním čiroku, který je mnohem méně náročný na vodu, a lépe tak odolává suchu. Na jihu Moravy se už nějaký ten pátek na zahrádkách objevují také fíkovníky. Ostatně plodiny se přesouvaly již v minulosti – rajčata a papriky byly dříve na Vysočině zapovězené, protože by nevzešly. Dnes už sem obě plodiny patří. „Týká se to většinou druhů plodové zeleniny, jejichž doménou bývaly jižní oblasti Česka, ale nyní zdomácněly i v ostatních výše položených lokalitách,“ uvádí mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Podle vedoucího Ústavu zelinářství a květinářství Mendelovy univerzity v Brně Roberta Pokludy prospívají kromě plodové zeleniny také zeleniny cibulové.
Po ovoci, které bylo dřív zcela spjato s exotickými dálkami, sahají zemědělci většinou až naposled. Mnohem víc se klimatická změna projevuje nahrazováním jinými odrůdami, které se díky šlechtění snadněji přizpůsobí novým podmínkám. „Vlivem oteplení, dřívějším rašením nebo teplým podzimem se prodlužuje vegetační doba. V posledních letech je tak možné u nás pěstovat některé odrůdy jabloní s delší vegetační dobou, což dříve nešlo,“ sdělil Bílý. Mezi nimi se v Česku rozšiřuje například odrůda jabloní FUJI, která je ve světě hodně žádaná. Ještě před deseti lety se k nám výhradně dovážela, dnes ji úspěšně pěstujeme a podle ministerstva dosahuje skvělé chuti.
Odrůdy se ostatně mění neustále a nemůže za to jen měnící se klima, důvodem jsou i požadavky na zdraví rostlin, jejich odolnost, to, zda jsou vhodné pro určité půdní typy, či množství závlahy. Svou roli ale mají i zákazníci a jejich požadavky, ať už na chuť, barvu, nebo tvar plodiny.
I tak, měnící se počasí je čím dál viditelnější záležitost a reaguje na ni například i Národní agentura pro zemědělský výzkum. Ta loni spustila projekt, který se zabývá využitím nových ovocných druhů v podmínkách měnícího se klimatu. Má trvat pět let a jeho cílem je rozšířit druhovou skladbu o odrůdy některých asijských druhů, jako jsou hrušně, slivoně nebo meruňky. Asijské druhy mají totiž potenciál lépe odolávat suchu, ale i výkyvům počasí nebo erozi. Na konci projektu, tedy v roce 2023, by měly být pěstitelům k dispozici odrůdy i metodika pěstování a skladování.
Na přehrady nelze zapomínat, ale jejich stavba není spásou, která sucho vyřeší, říká bioklimatolog |
Platí ale také, že v Česku je sice tepleji, podle Vopravila ale klimatologové stále počítají s vpády arktického vzduchu. A ty mohou během pár dnů poškodit porosty, zejména pak ovoce, mrazem. „To je právě na současném podnebí to nejzrádnější, že jsou extrémy, kdy se střídá období sucha s přívalovými dešti a ještě hrozí riziko promrznutí plodin, případně ještě větrné kalamity,“ líčí Vopravil.
I ministerstvo zemědělství upozorňuje na to, že oteplení přináší víc škody než užitku. Po mírné zimě řada ovocných i zeleninových druhů dřív vyraší a začne kvést a jarní mrazy jim tak mohou zasadit ránu, ze které už se nevzpamatují. „Toto riziko je i při oteplování neměnné a mrazy běžně způsobují škody i v polovině května,“ uvádí Bílý. To je překážka například pro pěstování citrusů. Teplá zima s mírnými mrazy by jim sice vyhovovala, celá úroda by ale v dubnu nebo v květnu zmrzla, protože citrusy kvetou brzy a plody jsou citlivé.
Pro zemědělce jsou podobné změny náročné a adaptace na ně bude podle ministerstva zemědělství náročná i finančně. Už kvůli tomu, že klima si vyžádá řadu technologických opatření, jako je budování nových zdrojů vody a závlah, i ochrany proti mrazům. Pro ovoce protimrazové závlahy v sadech, pro zeleninu zakrývání porostů netkanými textiliemi.
„Změnit jen tak pěstování květáku za meloun z roku na rok sice lze, ale každá plodina má svou technologii, investice do strojů i posklizňové linky, obalové technologie a další. Je tu však velmi důležitý aspekt – odbyt produkce. Bylo by nelogické a neekonomické pěstovat něco, co se pak neprodá,“ dodává Bílý. Podobně mluví i Pokluda z Mendelovy univerzity. „Určitě farmář změní pěstování jedné plodiny za druhou snadno, co změní mnohem obtížněji, je odbyt. Na trhu nemusí vůbec uspět díky levnému dovozu, což by se určitě týkalo třeba melounu,“ dodává Pokluda.
Jaroslav Šebek z Asociace soukromého zemědělství k tomu říká, že zemědělci jsou schopní reagovat flexibilně, ne všude a ne každý rok lze ale takzvaně nové plodiny pěstovat. „Problém České republiky je hlavně v tom, že počasí neumožňuje zásobovat domácí trh zeleninou a ovocem celoročně, takže důležitější je prodloužit produkční sezonu u stávajících plodin, v čemž může pomoci šlechtění, a zavádět technologie podporující tento cíl,“ míní Šebek.
