Jiří Kajínek sbírá nové důkazy a chce opět podat návrh na obnovu procesu. | foto: Anna Vavríková, MAFRA
„Je to pro mě naprosto zásadní, protože jsem byl skoro čtvrt století ve vězení za něco, co jsem neudělal,“ řekl serveru Lidovky.cz Kajínek. Doživotí si nakonec neodseděl, prezident Miloš Zeman mu v květnu 2017 udělil milost. Zřejmě nejznámější český vězeň tak po 23 letech opustil mírovský žalář.
Kajínek se k vraždám nikdy nepřiznal a ve vězení podal návrh na obnovu řízení třikrát. Soud mu nikdy nevyhověl – nové důkazy totiž nebyly dostatečně přesvědčivé. Bývalý vězeň nyní věří, že konečně očistí své jméno. „Mám rozpracované různé důkazy. Jde o střípky, které dávám dohromady,“ uvedl schopný rétor. O jaké nové skutečnosti jde, si nechává pro sebe. „To nemůžu říct. Někdo by proti nim mohl udělat protiopatření dříve, než podám návrh,“ opakovaně naznačuje, že čelí jakémusi spiknutí.
  |
Kajínek musí předložit klíčový důkaz, který ještě nepoužil. „Obnova řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem nebo trestním příkazem, se povolí, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině,“ stojí v trestním zákoníku. Obnova procesu je proto v české justici vzácností.
Svou žádost musí podat u Krajského soudu v Plzni, který jej za mříže v červnu 1998 poslal. Dosud naposledy ležel jeho návrh o znovuotevření případu na stole před devíti lety, stejně jako předchozí pokusy byl zamítnut.
„Je těžké odhadnout, kdy o to požádám. Může to být za tři měsíce, ale třeba taky za rok,“ přiblížil Kajínek, který nabídl milion korun tomu, kdo pomůže doložit jeho nevinu. „Někdo třeba může mít strach a peníze ho mohou přesvědčit, aby promluvil,“ zdůvodnil finanční motivaci.
V závěru roku 2018 Kajínek založil e-mailovou adresu, na kterou mohou lidé případné důkazy posílat. Od té doby mu prý přišly stovky zpráv, a jak tvrdí, výpovědí má dost. Žádnou z nich však zatím nepovažuje za stěžejní důkaz, a proto dosud nikomu nabízenou sumu nevyplatil.
Kajínek propaguje značku Thor Steinar, oblíbená je mezi neonacisty. Kontroverzi jsem zaznamenal, přiznává |
Podle rozsudku Jiří Kajínek zastřelil 30. května 1993 v Plzni podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Druhý Jandův bodyguard a bratr zavražděného, Vojtěch Pokoš, útok přežil. Později se stal korunním svědkem při procesu, v němž soud poslal Kajínka na doživotí do vězení. Právě Vojtěch Pokoš jej totiž označil za vraha.
Vyšetřování trvalo několik let, trest nad Kajínkem vyřkl Krajský soud v Plzni v červnu 1998, tehdy už dlel ve vazbě přes čtyři roky.
„V souvislosti s mojí milionovou nabídkou se mi vedle jiných ozval člověk, který tvrdil, že seděl ve vazbě s Pokošem. Ten mu prý říkal různé věci, které zpochybňují moji vinu. Jenomže to mi je u soudu k ničemu,“ uvedl Kajínek. Připustil, že obdržel i několik „nesmyslných výpovědí“, kdy si pisatelé vymýšleli různé příběhy, jelikož je zlákala vidina balíku peněz.
Přeživší Pokoš se ukrývá v Rakousku a nadále tvrdí, že střílel Kajínek. Z omilostněného vraha má prý strach. Sám Kajínek tvrdí, že jej v rámci shánění důkazů o své nevině dosud nekontaktoval. „Uvidíme, zda se s ním někdy sejdu, teď to ale nemám v plánu,“ uvedl. Místo činu, tedy borské serpentiny v Plzni, prý už během pobytu na svobodě navštívil několikrát.
Kajínkův případ se stal jedním z nejprověřovanějších v historii republiky, samotný trestní spis obsahuje více než deset tisíc stran.
Kajínek dokáže o svém případu mluvit velmi přesvědčivě. A pro mnohá média jsou jeho výroky o nevině atraktivní. A tak si po celé republice získal řadu fanoušků. Část veřejnosti skutečně věří, že nevraždil. Na pochybnosti v jeho spisu upozorňovalo v minulosti i několik ministrů spravedlnosti. U soudních instancí se sešlo dohromady šest podnětů, vesměs poukazovaly na údajně nestandardní průběh původního procesu. Kupříkladu Pavel Rychetský, tehdejší ministr spravedlnosti a dnes předseda Ústavního soudu, podal v roce 2001 k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona. Byla zamítnuta, stejně jako zbylých pět.
V kauze útoku na podnikatele má vypovídat Kajínek. Znal se s obžalovaným |
Do křížku se zákonem se dnes devětapadesátiletý Kajínek dostal už jako nezletilý. Do vězení šel poprvé v roce 1982, kdy dostal trest za vloupání do chat. Na začátku devadesátých let byl odsouzen na jedenáct let odnětí svobody za ozbrojené přepadení policistů a krádež jejich vozu. Dvojnásobnou vraždu, za což dostal doživotí, spáchal, když byl na útěků z vězení.
Ani bohatá trestní minulost však jeho příznivce neodradila a z Kajínka se stala jedna z nejznámějších celebrit tuzemského vězeňství. Do povědomí veřejnosti se dostal v říjnu 2000, kdy se mu – dosud jako jedinému trestanci – podařilo utéct z mimořádně střežené věznice Mírov na Šumpersku. „Až když jsem utekl, se nad mým případem začali lidé pozastavovat,“ uvedl bývalý vězeň.
Na útěku byl čtyřicet dní, než jej dopadli na pražském sídlišti. „Seděl jsem u televize a jedna stanice mě přes obrazovku vyzvala, abych jim zavolal. To jsem se musel smát,“ vzpomíná Kajínek, s nímž se dnes chtějí fotit kupříkladu servírky v restauracích – což se dělo i během jeho schůzky s redaktorkou serveru Lidovky.cz – a za nímž chodí děti pro podpis do památníčku.
Během svého útěku se ukrýval v bytě pětinásobného vraha Ludvíka Černého, člena gangu tzv. orlických vrahů, jenž si doživotní trest odpykává rovněž v mírovské káznici. Kajínka doma ukrývala Černého manželka.
„Zazvonil jsem u dveří a poprosil ji, jestli u ní můžu zůstat. Původně jsem to neměl v úmyslu,“ popsal recidivista s tím, že mu nic jiného nezbylo, protože jeho plány při útěku nevyšly.
Kromě Černého se ve vězení prý přátelil i s jinými kriminálníky, kupříkladu s dvojnásobným vrahem Martinem Vlasákem. Ten měl původně utéct spolu s Kajínkem, na poslední chvíli si to však údajně rozmyslel. „Stát mě poslal do společenství těch nejhorších vrahů v naší zemi a nutil mě, abych s nimi komunikoval,“ argumentoval rodák z Prachovic, který v současnosti žije v Brně.
Kajínek tvrdí, že dodnes neví, kdo v Plzni vraždil. A dál vykládá o tom, že se stal „obětním beránkem, protože šlo o pomstu státu za to, že jsem si dovolil postavit se policii“. Ale justice měla doposud jasno – nepochybně vraždil Kajínek. Ze své popularitybývalý trestanec poměrně slušně těží. V roce 2010 o něm vznikl film Kajínek, následovala kniha Můj život bez mříží a po omilostnění natočil dokument Já, Kajínek. Ze zmíněných děl dostal zaplaceno za autorská práva. Čím konkrétně se nyní živí, prozradit nechce. „Jsem rentiér, víc k tomu nemám co dodat,“ prohlásil.
Aktivní je na sociálních sítích, má účet na Instagramu s tisícovkami sledujících a natáčí videa zveřejňovaná na serveru YouTube. Po odchodu z vězení pořádal besedy pro své fanoušky v různých koutech republiky.
Kajínek propaguje značku Thor Steinar, oblíbená je mezi neonacisty. Kontroverzi jsem zaznamenal, přiznává |
Kajínek se objevil také v několika reklamách, propagoval kupříkladu kontroverzní značku Thor Steinar, která je dlouhodobě oblíbená mezi členy a příznivci neonacistické scény. „Udělal jsem pár reklam, kolem toho je ale vždycky takový poprask, že mi to za to nestojí,“ okomentoval.
Ačkoliv Kajínek tvrdí, že jeho hlavní motivací pro znovuotevření případu u soudu je snaha o očištění svého jméno, za eventuální justiční omyl by jako odškodné dostal slušnou sumu. Kupříkladu Jan Šafránek, kterého soud neprávem poslal v roce 1992 do vězení za znásilnění sedmnáctileté dívky, dostal finanční kompenzaci 5,6 milionu korun. Ve vězení Šafránek strávil jeden rok, skutečného pachatele policie vypátrala až v roce 2006. Kajínek si za dvojnásobnou vraždu odseděl celkem 23 let.
Policisté, kteří se fotili s Kajínkem, dostali písemné napomenutí |
Společně s milostí dostal Kajínek od prezidenta Miloše Zemana i sedmiletou podmínku, delší lhůta v Česku nemůže být udělena. Během této doby se nesmí dopustit žádného trestného činu. Nyní je v půlce. „To abych se bál sednout za volant, vždyť i za neúmyslný trestný čin bych šel zpátky do vězení,“ komentoval bývalý trestanec pomyslný Damoklův meč nad svojí hlavou.
S prezidentem Kajínek v kontaktu není. „Panu prezidentovi jsem poslal děkovný dopis, ale setkání mi nepřišlo vhodné,“ řekl. Zeman byl za své rozhodnutí vůči Kajínkovi kritizován částí veřejnosti, jež prezidenta obviňovala z populismu a snahy lacině si kupovat hlasy voličů. O milosti totiž rozhodl rok před přímou volbou prezidenta, v níž byl podruhé zvolen hlavou státu. V minulosti přitom Zeman opakovaně tvrdil, že milost Kajínkovi by nikdy neudělil.
