Druhá vlna pandemie v pražské nemocnici Na Bulovce. | foto: David Neff, MAFRA
Průměrný věk hospitalizovaných pacientů s covidem stoupl na 70 let, řekl Blatný. Lůžek je zatím dostatek |
Imunitní systém začne v takovém případě „likvidovat“ i zdravé buňky, aby ochránil celek. Bohužel někdy tato destrukce ohrožuje život. Pokud tedy vir ihned nezničí imunitou ochráněné plíce, mohou v důsledku přemrštěné obrany vznikat život ohrožující záněty jinde v těle. Proto je dle imunologů nutné imunitní reakci správně regulovat.
„Dá se to přirovnat k policejnímu zásahu proti zločincům. I tam se stává, že střela usmrtí nevinně přihlížejícího člověka,“ řekl serveru Lidovky.cz imunolog a bývalý šéf Ústavu molekulární genetiky AV ČR Václav Hořejší. Primární věcí podle něj je nedat viru příležitost, aby se uchytil, rozšířil a zaplavil celé tělo. K tomu je třeba, aby byly k dispozici zbraně imunitního systému. Těch je řada.
„Všechny jsou ale více či méně „dvojsečné“ – prakticky vždy je jejich nasazení provázeno imunopatologickými vedlejšími účinky. Ty jsou většinou mírné a snadno napravitelné, někdy ale mohou být velmi nebezpečné. Podobně jako se skutečnými zbraněmi – někdy vybuchne muniční skladiště a zdevastuje okolí,“ doplnil Hořejší.
Tu správnou imunitu si člověk může tužit zdravou životosprávou, pohybem a vyvarováním se stresu. Zbrklé pojídání potravinových doplňků, vitaminů či jiné přehnané umělé posilování imunity je podle imunologů kontraproduktivní. Na samotný průběh nemoci covid-19 sice nemá vliv, předávkování se vitaminy ale může v těle způsobit jiné komplikace.
‚Kloktací‘ testy měly v Česku zlepšit boj proti covidu, jejich používání ale vázne. Kde se stala chyba? |
„Pokud se živíme zdravou, správně vyváženou stravou a chodíme ven, není většinou potřeba už nic uměle doplňovat,“ uvedl Hořejší. Jedinou výjimkou může být vitamin D. „Uvádí se, že až 50 procent lidí u nás má nedostatek vitaminu D. Tito lidé by si ho měli doplňovat uměle, ale jen na lékařský předpis. Je potřeba provést předem stanovení jeho hladiny a zjistit, jestli je skutečně snížena. U vitaminu D totiž snadno dojde k předávkování, což je nebezpečné,“ zdůraznil Hořejší s odkazem na následné kožní projevy, poškození ledvin a podobně.
Velmi nebezpečné je také předávkování se vitaminem A, který je například v mrkvi. „Kdybyste snědla pět kilo mrkve, bude vám moc špatně, a můžete dokonce umřít,“ dodal. Výjimku tvoří podle imunologa vitamin C, jeho užívání je při viróze vhodné. „Ten vám určitě neuškodí. A když si ho vezmete hodně, nestane se nic, protože jeho nadbytek sám odejde z těla močí,“ uzavřel. Rozhodně však dle Hořejšího nehrozí, že by se „síla“ imunitního systému nějak přehnala a on pak začal škodit.
Imunolog Vojtěch Thon z centra RECETOX brněnské Masarykovy univerzity však varuje i před příliš silnou imunitou. „Můžeme přebudit imunitní systém látkami, které jsou imunomodulační ve smyslu zesílení imunitní odpovědi. Na to musíme dávat velký pozor, abychom v dobré víře imunostimulačními léky nevyvolali autoimunitní onemocnění. Tyto vždy používat velmi obezřetně a pod dohledem lékaře,“ řekl serveru Lidovky.cz s tím, že když se imunita příliš stimuluje, může to destabilizovat linii obrany. „Imunitní systém musí pracovat vyváženě, aktivován nesmí být ani málo, ani moc,“ dodal.
Imunitní systém člověka není dokonalý, ve velkém počtu případů nicméně funguje dobře, záleží samozřejmě i na genetické predispozici. V případě virové infekce, tedy i po infikování se virem SARS-CoV-2, sehrává hlavní roli v covidovém dramatu takzvaná buněčná imunita. Kdo ji má narušenou, tomu hrozí těžší průběh onemocnění.
Naděje v boji s koronavirem? Tělo si tvoří imunitu po vlnách podobně jako covid |
Podle imunologa a ředitel Centra očkování a cestovní medicíny Jiřího Berana reaguje náš imunitní systém třemi liniemi obrany. Pokud se virus pomalu množí uvnitř buňky, aktivuje se ona buněčná imunita. Ta má dvě linie, přirozenou, což jsou takzvané NK buňky, a adaptivní, vytvořenou na základě působení viru na imunitní systém přes buňky prezentující antigen, kdy vznikají cytotoxické T lymfocyty (CTL). Společné oběma výkonným buňkám je cytotoxicita, která se projevuje tím, že jsou oba druhy buněk schopné nalézt jednoduše napadenou buňku, v níž se množí virus, a tu zničit.
„Jakmile jsou s napadenou buňkou v kontaktu, ,vyvrtají‘ do ní dírky a pustí do ní enzym, jež infikovanou buňku i s virem usmrtí. NK buňky jsou v imunitním systému aktivovány v řádu hodin, CTL v řádu dnů. Od počátku je tedy posilována imunitní odpověď za pomocí Th1 a tvorby CTL a imunitní systém se orientuje jako kyvadlo na tuto stranu,“ řekl serveru Lidovky.cz s tím, že jakmile jsou u virové infekce překonány tyto dvě základní a zásadní bariéry buněčné imunity, virus se teprve ve větším množství dostává mimo napadené buňky, například do krve a plic, vytváří se velký tlak v imunitním systému na tvorbu protilátek a imunitní systém přesune kyvadlo od stimulace Th1 k Th2 a tvorbě protilátek. Ty se musejí na virus navázat a označit jej. Specializované buňky (fagocyty) jej pak i s navázanou protilátkou polknou a zničí.
Nicméně větší množství viru, který cirkuluje v krvi (tzv. virémie) a případně v tělních tekutinách, již vyvolá příznaky: nejčastějšími jsou horečka a bolest svalů a kloubů.
Při selhání buněčné imunity se uvolňuje obrovské množství virových částic do organismu a ten pak reaguje přehnanou tvorbou protilátek. Může se ve výjimečných případech stát, že cytokiny regulující tvorbu protilátek přestřelí a vznikne tzv. cytokinová bouře. „Sledování aktivity buněčné imunity je téměř nemožné, měří se velmi komplikovaně, jsou pro ni potřeba odběry krve v řádu desítek mililitrů, a cena jednoho vyšetření se počítá v tisících korun,“ doplnil Beran.
