ilustrační snímek | foto: Michal Růžička, MAFRA
V některých státech bude nutné před očkováním absolvovat PCR nebo antigenní test na covid. V Česku taková povinnost platit nebude. Podle epidemiologa Romana Chlíbka není daná v příbalovém letáku vakcíny. Očkovat se budou i lidé, kteří covid-19 už prodělali, byť klinické testy se na takové jedince zatím nesoustředily.
Vstřícnější PES již 22. ledna? Havlíček nastínil, jak by mohly vypadat nadcházející měsíce |
Doporučeno je ale nechat se očkovat teprve tehdy, kdy od samotného onemocnění uplyne devadesát dní. Vládní strategie uvádí, že očkování může přinést dlouhodobější ochranu proti viru než prodělání nemoci. Před samotným vpichem však bude každý dotazován, případně i vyšetřen, zda nemá příznaky jakéhokoli akutního onemocnění. Podobně bude postupovat i Německo. Testy budou před očkováním povinné například na Slovensku.
Vysokoškolští pedagogové by měli mít při čekání na očkování přednost, míní rektoři |
Nutné je vyplnit registrační formulář. To může zájemce udělat sám nebo si nechat pomoci na asistenční lince 1221. Do formuláře člověk vyplní svoje telefonní číslo, věk, rodné číslo, zdravotní pojišťovnu a základní informace o svém zdravotním stavu. Pokud si není jistý tím, co by měl o svém zdraví do formuláře napsat, měl by se poradit se svým lékařem.
Při registraci si každý vybere místo, kde chce být očkovaný. Přesto je možné, že se bude muset kvůli nedostatečné kapacitě dostavit jinam. Následně dotyčný obdrží zprávu, kde bude mít na výběr očkovací místo, datum a čas. A to nejen pro první, ale i pro druhou dávku, která se podává po 21 nebo 28 dnech od té první. Změny termínu je možné provádět jen omezeně, je tedy potřeba dobře si rozmyslet, jaké datum a čas člověk zvolí.
Očkování by měli odložit ti, kdo mají horečnaté nebo respirační onemocnění. Vhodné není ani ve chvíli, kdy už se člověk necítí dobře, stejně tak krátce po onemocnění. Pokud má někdo chřipku, angínu, zánět průdušek či jakékoliv onemocnění, jež znamená zátěž pro imunitní systém, měl by se přeobjednat. Platí to i pro onemocnění, při kterém je potřeba brát antibiotika, tedy například při zánětu močových cest.
„O očkování by se měl se svým lékařem poradit i ten, kdo v minulosti prodělal těžký anafylaktický šok nebo má v anamnéze těžkou alergickou reakci, ať už na jiné očkování, nebo na léky či štípnutí hmyzem. Mluvíme ale o těžké reakci,“ uvedl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Se svým specialistou by se měli poradit také ti, kdo jsou léčení s nějakým autoimunitním onemocněním nebo mají nasazenou biologickou léčbu. Ta se podává při některých onkologických onemocněních. „Není to důvod, proč se neočkovat, je to důvod, proč se poradit s lékařem. Obecně je důvodů, proč se neočkovat, méně, než se všeobecně míní,“ uvádí Šonka.
  |
Definitivně nejsou z očkování vyřazení onkologičtí pacienti, jak se o tom dříve hovořilo. U spousty z nich se to naopak doporučuje. I tady však především platí potřeba poradit se se svým lékařem.
Očkování od Pfizeru má podle výzkumu chránit i před britskou a jihoafrickou variantou koronaviru |
Podle britských vědců by lidé před očkováním i po něm neměli pít alkohol, a to proto, aby byla vakcína co nejúčinnější. Podle Šonky skutečně není vhodné se večer před očkováním opít. „Nadměrná konzumace alkoholu obecně může ovlivňovat imunitní reakci. Je to stejné jako nechat se naočkovat a pak jít do posilovny nebo ujet sto kilometrů na kole. Tělo by mělo mít klid a možnost se s očkovací látkou poprat,“ uvádí Šonka. Platí tedy, že je dobré odpočívat.
Co se kouření týče, Šonka uvádí, že zatím neviděl žádnou seriózně podloženou vědeckou studii, která by se tím zabývala.
Zdravotníci na místě zkontrolují doklad totožnosti, ale budou se zajímat i o zdravotní stav toho, kdo na očkování přišel. Kontrole podlehne i to, zda dotyčný už očkování neobdržel. Pak přijde na řadu samotné očkování. Po něm by měl člověk počkat půl hodiny v čekárně, aby byl v klidu a pod dohledem lékařů. Před odchodem obdrží očkovaný certifikát o vakcinaci. Ten by měl být časem nahrazen takzvaným covidpasem, který bude platný v celé Evropské unii. Na jeho podobě se však EU ještě musí dohodnout.
Podle Strategie očkování proti covidu-19 v České republice nelze zcela přesně stanovit, jak moc a jak dlouho vakcína před virem chrání. Už teď se ale počítá s tím, že pokud se někdo, kdo očkování má, dostane do epidemiologicky významného kontaktu s někým nakaženým, pak nebude muset do karantény. Do izolace nebude muset ani tehdy, kdy se vrátí ze země se zvýšeným výskytem onemocnění, kde je vysoké riziko nákazy.
Kýženým výsledkem je samozřejmě potlačení epidemie a návrat k normálnímu životu. Co se ale týče samotné očkovací strategie, cílem je dosáhnout minimálně šedesátiprocentní proočkovanosti cílové populace v Česku. Tím se virus dostane pod kontrolu, zastaví se komunitní šíření a stane se běžným respiračním onemocněním.
