Lidovky.cz

Stará hudba s tématem urozenosti. Letní slavnosti staré hudby letos sází na tuzemská uskupení

Kultura

  15:00
PRAHA - Letošní, 21. ročník Letních slavností staré hudby, který začíná 23. července, se odehraje v podání výhradně domácích interpretů – rezidenčního ansámblu Collegium Marianum a řady sólistů. Část programu se také odehraje v plenéru.

Lilium mezi trním. Koncert v kostele sv. Šimona a Judy se koná 3. 8. foto: LSSH

Podtitulem 21. ročníku oblíbeného letního festivalu je Nobilitas, koncerty tak budou sledovat téma urozenosti, ušlechtilost a její podoby v širokém slova smyslu. I to, jak se tento pojem měnil v průběhu staletí ve vazbě k evropské hudební kultuře.

Koncerty se opět budou konat ve výjimečných sakrálních i světských historických prostorách hlavního města; ve dvou případech festival využije i nezaměnitelnou atmosféru zámeckých zahrad. „Při přípravě letošní dramaturgie jsme chtěli reagovat na aktuální situaci na kulturní scéně, proto jsme ve vyšší míře, než bývá pro festival obvyklé, spolupracovali s českými umělci a ansámbly,“ vysvětluje dramaturgyně festivalu Jana Semerádová. Přehlídku otevře 23. 7. v kostele Panny Marie Na Slovanech koncert s názvem Meditatio. Program láká na duchovní moteta komponovaná pro francouzský královský dvůr v 17. století u nás méně frekventovaných autorů, jakými jsou Marc-Antoine Charpentier, Henri Du Mont nebo Pierre Méliton, v podání tří pěvců (Vojtěch Semerád, Ondřej Holub, Tomáš Král) za doprovodu bassa continua.

Z dalších koncertů láká La rose de Paris (27. 7.) v zahradě trojského zámku. Rezidenční soubor festivalu Collegium Marianum pod vedením flétnistky Jany Semerádové provede „girlandu“ z Pařížských kvartetů Georga Philippa Telemanna, které doplní hudba Michela Blaveta či Jeana-Féryho Rebela. Koncert se netradičně bude konat na úpatí schodiště titánů, které vede z Císařského sálu zámku do francouzské zahrady.

Dále se publikum může těšit na Květinu milosti (30. 7.) v kostele sv. Martina ve zdi. Nabídne tři středověké hudební rukopisy – Cantigas de Santa Maria, Llibre Vermell de Montserrat, Codex Las Huelgas. Z nich vybrala Hana Blažíková nejkrásnější perly hudebního dědictví středověkého Španělska. Snoubí se v nich neobvyklá melodika s otiskem trubadúrské lyriky i gregoriánského chorálu, rytmika s arabským charakterem a vroucí mariánská úcta.

Koncert Lilium mezi trním (6. 8.) v kostele sv. Šimona a Judy uvede posluchače do světa raně barokní hudby v Českém království, a to v několikerém kontrastu. Vytříbená hudební virtuozita, nejen instrumentální, se setká s prostou, avšak působivou lyrickou poetikou strofických písní rytíře Adama Václava Michny z Otradovic. V jedenácti písních z České mariánské muziky posluchači projdou životem Matky Boží. Další autoři, kteří zde zazní, byli na rozdíl od Michny kosmopolitně zaměření. Budou to například Heinrich Ignaz Franz Biber a jeho Zvěstování z Růžencových sonát a Samuel Capricornus, rodák z Žerčic u Mladé Boleslavi se svou Sonátou Prothimia Suavissima. A také Vincenzo Albrici, který prošel Evropu, aby posledních osm let svého života působil v Praze jako varhaník. Pestře složený program představí svět dobové zbožnosti a poezie i instrumentální bravury. Sopranistku Hanu Blažíkovou doprovodí rezidenční soubor festivalu Collegium Marianum.

Festival bude ještě pokračovat i v září, a to se zahraniční účastí. V Zrcadlové kapli Klementina (3. 9.) se představí polský hráč na violu da gamba Krzysztof Firlus a cembalistka Anna Firlus. Mnohé ze skladeb budou uvedeny v české premiéře, zejména pak sonáty C. F. Abela, Bachova lipského žáka, které se nedávno objevily v poznaňské Univerzitní knihovně.

Podzimní program pak bude pokračovat koncertem v zámku Troja (7. 9.), který rozezní hudba věnovaná švédské královně Kristýně I. Špičkový německý soubor NeoBarock nabídne známé mistry jako A. Scarlattiho, J. H. Schmelzera nebo A. Corelliho.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.