RECENZE: Do Brna se vrátil fešák od kolotočů. Herectví vyvádí inscenaci z dobového obrázku

Národní divadlo Brno po pětačtyřiceti letech vrátilo na tuzemská jeviště hru Liliom od klasika moderní maďarské literatury Ference Molnára. Sentimentální drama s fantastickým motivem napsal v roce 1909. V českých zemích se hrávalo i pod názvem Balada od kolotoče. Příběh o lásce až za hrob v Brně nyní nastudoval režisér Štěpán Pácl na velkém jevišti Mahenova divadla. Výsledkem je dobová sociální balada ve starosvětském rámu.

Svého času velmi oblíbenou divadelní hru v Brně poprvé nasadili v roce 1920, tedy před rovným stoletím. Brněnská inscenace tak představuje i dramaturgický hold textu, podle něhož vznikl třeba proslulý muzikál Carousel (Kolotoč) autorské dvojice Richard Rodgers a Oscar Hammerstein II, který je i v současnosti po světě opravdu velmi populární.

Fešák od kolotočů Liliom (maďarsky lilie, přeneseně drsňák) se zamiluje do chudé služky Julči, ale proti mladému páru se postaví sociální poměry a také nezralost, samolibost i jakási společenská nemotornost hlavního hrdiny. Tragicky ústící příběh naivní lásky se od kolotoče z městských sadů v Budapešti posléze přesouvá do nebeského očistce. Nemajetný mladý pár ztratí práci, Julča čeká dítě a Liliom (bláznivě šťastný otec) souhlasí s účastí na mordu a loupeži, aby rodinu zajistil.

Policie ho však při činu dopadne a hrdina se zabije, aby se vyhnul vězení. Díky božímu verdiktu se o šestnáct let později může na jeden den vrátit na Zem, aby udělal dobrý skutek pro svou nyní dospívající dceru Louise. Může se tak vykoupit a vstoupit do nebe. Liliom ale opět selže...

Molnárův sociálněbaladický příběh zvednutý až do pohádkového motivu ve vší tragice ovšem nepostrádá i humorný nadhled. Lze si představit, že tento Život a smrt jednoho darebáka (podtitul scénáře) byl pro dobové publikum přitažlivým obrázkem, i když nekončí happy endem. Nejednoznačnost všeho zobrazovaného (hlavní hrdina je samolibý frajer i gauner, ale nepostrádá citlivé srdce a duši) v tragikomické optice je právě dráždivou směsí zajímavě nadpozemsky vyšroubovaného příběhu mladých milenců.

Panoptikální karusel

Pácl se sto let starý text snaží vytáhnout z minulosti, k níž ovšem jeho inscenaci přibíjí výprava. Režie nejdříve vše inscenuje v lehce stylizovaném hereckém projevu. Účinkující trhavou gestikulací připomínají figury z jakéhosi panoptikálního karuselu, jsou jakoby ze zašlého naivního filmu. Život je kolotoč, láska a naše představy o ní jsou často jiné než v našich ideálech. Postupně se vše obrací k realističtější herecké kresbě. I tak mě opakovaně napadalo, že inscenace příliš nestvrzuje aktuálnost textu, jen jeho dobový půvab. Režijní žonglování mezi tragickými a úsměvnými tóny se kloní postupně spíše k jakémusi sentimentálnímu vyznění.

Dominantním režijním prvkem je použití točny, na níž stojí obrovský kruhový objekt stupňovaný jako schodiště nahoru na kolotoč, vše lemuje zábradlí s pouťovými žárovkami. Atmosféru přelomu minulých století mají navodit také velké reklamní cirkusové poutače, které jsou vyvedené jako pouťová lákadla; zvou na silácká vystoupení, věštbu z karet, různá média. Scéna Pavly Kamanové i dobové kostýmy Aleny Dziarnovich jsou působivé, nejsou lacině kolotočářské, ale používání neustále se točícího schodiště je časem monotónní. Stejně tak zpočátku zajímavě působící hudebník Emil Machain u vibrafonu na proscéniu vyluzuje kouzelné zvuky, posléze už ale je v tomto střídmém lunaparku jen efektem ze své podstaty.

Jistou vizuální i akustickou jednotvárnost inscenace rozrušují zajímavé výkony protagonistů. V zatím největší brněnské úloze Ivan Dejmal (přišel z Ostravy před rokem) v roli Lilioma přesně osciluje mezi frajírkem, grobiánem, umíněným samorostem, který dokáže vzbudit také empatii. Je to kolotočář se vším všudy. Julča Petry Lorencové je subtilní i submisivní služkou, která vše mlčky snáší. Majitelka kolotoče Muškátová v podání Evy Novotné je dryáčnickou madam, v níž přesně tušíme i její zranitelnost. A tak právě herectví brněnskou inscenaci Liliom vyvádí z čistě zašlého dobového obrázku.