Středa 25. listopadu 2020svátek má Kateřina 2 °C mlha Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

RECENZE: Do Brna se vrátil fešák od kolotočů. Herectví vyvádí inscenaci z dobového obrázku

Neodčiněné zlo. Ivan Dejmal coby Liliom, který promarní šanci napravit hříchy... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Neodčiněné zlo. Ivan Dejmal coby Liliom, který promarní šanci napravit hříchy... | foto: ND BRNO

BRNO V Mahenově divadle měla ještě před uzavřením scény premiéru hra Liliom maďarského dramatika Ference Molnára.

Národní divadlo Brno po pětačtyřiceti letech vrátilo na tuzemská jeviště hru Liliom od klasika moderní maďarské literatury Ference Molnára. Sentimentální drama s fantastickým motivem napsal v roce 1909. V českých zemích se hrávalo i pod názvem Balada od kolotoče. Příběh o lásce až za hrob v Brně nyní nastudoval režisér Štěpán Pácl na velkém jevišti Mahenova divadla. Výsledkem je dobová sociální balada ve starosvětském rámu.

Svého času velmi oblíbenou divadelní hru v Brně poprvé nasadili v roce 1920, tedy před rovným stoletím. Brněnská inscenace tak představuje i dramaturgický hold textu, podle něhož vznikl třeba proslulý muzikál Carousel (Kolotoč) autorské dvojice Richard Rodgers a Oscar Hammerstein II, který je i v současnosti po světě opravdu velmi populární.

Fešák od kolotočů Liliom (maďarsky lilie, přeneseně drsňák) se zamiluje do chudé služky Julči, ale proti mladému páru se postaví sociální poměry a také nezralost, samolibost i jakási společenská nemotornost hlavního hrdiny. Tragicky ústící příběh naivní lásky se od kolotoče z městských sadů v Budapešti posléze přesouvá do nebeského očistce. Nemajetný mladý pár ztratí práci, Julča čeká dítě a Liliom (bláznivě šťastný otec) souhlasí s účastí na mordu a loupeži, aby rodinu zajistil.

Policie ho však při činu dopadne a hrdina se zabije, aby se vyhnul vězení. Díky božímu verdiktu se o šestnáct let později může na jeden den vrátit na Zem, aby udělal dobrý skutek pro svou nyní dospívající dceru Louise. Může se tak vykoupit a vstoupit do nebe. Liliom ale opět selže...

Molnárův sociálněbaladický příběh zvednutý až do pohádkového motivu ve vší tragice ovšem nepostrádá i humorný nadhled. Lze si představit, že tento Život a smrt jednoho darebáka (podtitul scénáře) byl pro dobové publikum přitažlivým obrázkem, i když nekončí happy endem. Nejednoznačnost všeho zobrazovaného (hlavní hrdina je samolibý frajer i gauner, ale nepostrádá citlivé srdce a duši) v tragikomické optice je právě dráždivou směsí zajímavě nadpozemsky vyšroubovaného příběhu mladých milenců.

Panoptikální karusel

Pácl se sto let starý text snaží vytáhnout z minulosti, k níž ovšem jeho inscenaci přibíjí výprava. Režie nejdříve vše inscenuje v lehce stylizovaném hereckém projevu. Účinkující trhavou gestikulací připomínají figury z jakéhosi panoptikálního karuselu, jsou jakoby ze zašlého naivního filmu. Život je kolotoč, láska a naše představy o ní jsou často jiné než v našich ideálech. Postupně se vše obrací k realističtější herecké kresbě. I tak mě opakovaně napadalo, že inscenace příliš nestvrzuje aktuálnost textu, jen jeho dobový půvab. Režijní žonglování mezi tragickými a úsměvnými tóny se kloní postupně spíše k jakémusi sentimentálnímu vyznění.

Dominantním režijním prvkem je použití točny, na níž stojí obrovský kruhový objekt stupňovaný jako schodiště nahoru na kolotoč, vše lemuje zábradlí s pouťovými žárovkami. Atmosféru přelomu minulých století mají navodit také velké reklamní cirkusové poutače, které jsou vyvedené jako pouťová lákadla; zvou na silácká vystoupení, věštbu z karet, různá média. Scéna Pavly Kamanové i dobové kostýmy Aleny Dziarnovich jsou působivé, nejsou lacině kolotočářské, ale používání neustále se točícího schodiště je časem monotónní. Stejně tak zpočátku zajímavě působící hudebník Emil Machain u vibrafonu na proscéniu vyluzuje kouzelné zvuky, posléze už ale je v tomto střídmém lunaparku jen efektem ze své podstaty.

Jistou vizuální i akustickou jednotvárnost inscenace rozrušují zajímavé výkony protagonistů. V zatím největší brněnské úloze Ivan Dejmal (přišel z Ostravy před rokem) v roli Lilioma přesně osciluje mezi frajírkem, grobiánem, umíněným samorostem, který dokáže vzbudit také empatii. Je to kolotočář se vším všudy. Julča Petry Lorencové je subtilní i submisivní služkou, která vše mlčky snáší. Majitelka kolotoče Muškátová v podání Evy Novotné je dryáčnickou madam, v níž přesně tušíme i její zranitelnost. A tak právě herectví brněnskou inscenaci Liliom vyvádí z čistě zašlého dobového obrázku.

FERENC MOLNÁR: LILIOM

Režie: Štěpán Pácl

Dramaturgie: Milan Šotek

Scénografie: Pavla Kamanová

Kostýmy: Alena Dziarnovich

Hudba: Jakub Kudláč

Činohra Národního divadla Brno

Premiéra 4. 9.

Proč je Eva Burešová tak hubená? Promluvit ji donutila Prachařová s anorexií

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Herečka Eva Burešová (27) se zastala Mariany Prachařové (26), která přiznala anorexii. Hvězda Slunečné je ale sama kost...

Měli lepší stroje Sověti, nebo Američané? O jednom neobyčejném souboji

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Když autu dojde palivo těsně před čerpací stanicí, můžete ho k ní dotlačit. Ale co dělat, když se totéž stane letadlu...

Manažer postavil srub uprostřed chráněné oblasti. Tvrdí, že to je posed

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Nejprve tvrdil lidem, že je to seník. Když se o jeho stavbu začaly zajímat úřady, prezentoval ji jako posed. Ve...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!