„Každá osobnost historie má prý svoje kontroverze – jako Ferdinand Peroutka, který měl rovněž své období selhání,“ dodal. Skvělá ukázka umění demagogie, které udělá ze všeho bramboračku a z vlastních pochybení přednost. Uložení sochy do sochařského depozitáře se jeví jako nejinteligentnější řešení, berme ji jako doklad doby, nikoliv však poválečné. Patří do doby normalizační.
Plachta i lešení kolem Koněva zmizely. Sochu maršála Praha opatřila antigraffiti nátěrem |
Panák je to umělecky bezcenný, taková oslavná statue v duchu socialistického realismu. Takže umělecké důvody k zachování nulové. A historické? O motivech sovětské pomoci bojující Praze se už naštěstí nemusí lhát. Ani o tom, jak se Stalin a jeho věrní paktovali s Hitlerem. Koněv sám, to je taky kapitola všelijaká, s jeho vědomím byli třeba odvlékáni čeští občané ruského původu, kteří k nám utekli po bolševickém převratu.
  |
Takže kontroverzí s oslavováním Sovětského svazu a jeho hrdinů je víc než dost. Nikdo nezpochybňuje vojáky a civilisty, kteří proti nacismu bojovali, jenže socha Koněva byla vztyčena uprostřed tuhé normalizace především jako symbol nového ujařmení, příslušnosti k sovětskému impériu. To, že Koněv velel vojskům dorazivším v květnu 1945 do Prahy, se jenom hodilo. Reakce ruské diplomacie na nové počmárání je také příznačná, v demarši vyzvala Prahu, aby učinila konec podobným provokacím, incident vyšetřila a vandaly přísně potrestala. A také žádala ministerstvo zahraničí, aby byl památník uveden do patřičného stavu a v budoucnu zajištěna jeho bezpečnost.
Nechceme NATO, sochu zbourat. U Koněva protestovali příznivci i odpůrci kontroverzního maršála |
Čmárání po sochách hezké není, ale tohle přece tak úplně není vandalství a pak – z ultimativního tónu dýchly staré časy, kdy byl velký bratr v Moskvě zvyklý na poslušnost. Takže pachatelé na pět let do gulagu a k soše ozbrojenou stráž. Zvláštní, když se za normalizace strhávaly sovětské vlajky nebo pěticípé hvězdičky na různých pomnících rudoarmějců, nikdo to nebral jako hanobení obětí války, ale jako protest proti okupantům z roku 1968, kteří nám tu zůstali dvacet let. A mladí, které režim vyhlásil za vandaly, za to dostávali kriminál natvrdo. Berme to i dnes jako rebelii, socha Koněva není válečný hrob, jen panák, který sloužil rudé propagandě.
