Poslední slovo Karla Olivy: Babí léto
Karel Oliva
| foto: Lidovky.cz
Premium
Klimatický summit v Novém Yorku nepřinesl, zdá se, nic nečekaného: nekonstruktivní výčitky na straně jedné, nekonkrétní sliby na straně druhé. Kdyby se jako pozorovatel účastnil princ dánský, řekl by "slova, slova, slova".
Bude ovšem něco pravdy na tom, že s počasím a ročními dobami se něco děje. A děje se to částečně asi i proto, že s nimi zacházíme poněkud pánovitě. Chtělo by to asi větší pokoru. My místo ní ovšem máme institucionalizaci: jaro, léto, podzim a zima dostaly přesná data, odkdy dokdy trvají, a přesně předepsané průměrné teploty. No a pak se stane, že v zimě je týden relativně teplo nebo v létě padají listy, ač není listopad, či nás na jaře příroda překvapí sněhovou nadílkou a na podzim… na podzim se zkrátka také stane něco, co jsme větru a dešti neporučili, a problém je na světě.
Proč označujeme Babí léto jako léto.
Kdo si od Čechů přebral do svého jazyka pojem „babí léto“.To za starých Slovanů nebývalo. Leden nastal, když byly na řekách ledy, listopad bylo období, kdy padaly listy, a s pevnými daty v roce si to nikdo nespojoval. Teprve později si z toho různé národy různě vybraly názvy pro jména kalendářních měsíců – proto mají Poláci kwiecień, když je u nás duben, zatímco chorvatský listopad se odbývá v našem říjnu a tak podobně.
Jedině „babí léto“, které máme teď, se u slovanských národů udrželo jednotně – dost pravděpodobně právě proto, že uniklo té institucionalizaci. A možná také proto, že to původně žádné léto ve smyslu ročního období nebylo: tohle „léto“ je totiž odvozeno od „létání“. Ještě ve starší češtině – a občas možná dodnes – se jako „babí léto“ označuje nejen období suchého, slunečného a málo větrného počasí v jinak úředně už podzimní době, ale i jemné, vlasovité pavučinky, které právě v tomto čase poletují vzduchem. Právě kvůli tomu létání tyto pavučinky staří Slované označovali jako „léto“, a protože jim tvarem a barvou připomínaly vlasy starých žen, nazývali je „babím létem“.
To pak podědila i stará čeština, takže se v jednom slovníku z r. 1579 dočteme definici „Léto – to vlnaté pejří, kteréž na podzim lítá, jemuž léto říkají“ a jen o dva roky mladší je doklad z jiné knihy, v němž se praví, že čarodějnice se „za babím létem honila“. František Ladislav Čelakovský to pěkně shrnul v díle Mudrosloví národu slovanského ve příslovích slovy „Babí léto – podzimní čas, kdy poletují krajem jemné bílé pavučinky zvané též babí léto“. Jinými slovy, postupem času se označení „babí léto“ přeneslo z konkrétních objektů – tedy z těch pavučinek – na období, v němž se vyskytují, v čemž jistě hrál nezanedbatelnou roli i asi trochu matoucí výraz „léto“.
Nezmátli jsme ovšem jen sami sebe, ale i své sousedy: když kdysi, snad v polovině 18. století, do svého jazyka přejímali „babí léto“ Němci, přeložili je – vzhledem k původnímu významu mylně – jako „Altweibersommer“. Totéž platí o maďarském výrazu „vénasszonyok nyara“. „Babí léto“ je zkrátka takový náš malý příspěvek střední Evropě.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
