Mohou vůbec vzejít z této šílené situace pozitiva? Neplánovaně se zlepšilo životní prostředí a naddimenzovaný turismus vzal za své, ale že by se lidé poučili, to nevypadá, naopak čím déle pandemie trvá, tím víc vyplouvá na povrch hloupost a především nechuť k omezování se.
  |
Právě teď neurvalost a ignorance vybublaly na českých horách, které vzali útokem zřejmě ti, kteří jinak tráví svůj volný čas v nákupních střediscích, nyní zavřených. Podnikaví sportsmani si bryskně poradili s vleky mimo provoz – vozili se autem po silnici a pak kopec sjížděli. Úžasné, a co si ho vyšlápnout? To asi ne, těmhle o sport nejde. A ještě lépe se předvedli rodiče s dětičkami na zavřených sjezdovkách, kašlali na všechna bezpečnostní nařízení a zanechali po sobě spoušť jako stádo mamutů.
Arogance vyvrcholila tím, že si stovky lidí udělaly kluziště na Čertově a Černém jezeře, kde jsou ekosystémy s chráněnými živočichy. Těm, kteří je volali k pořádku, sprostě nadávali… Další důkaz zmatení pojmů a výkladu slova demokracie, motto těchto lidí zní: mě nikdo omezovat nebude, budu si dělat, co chci, a kdo mi říká, že ne, je diktátor z časů totality.
Jenže skutečné totalitní manýry se projevují úplně jinde než v nařízeních proti covidu. A když byla na začátku řeč o tvůrčí svobodě let dvacátých, tak nás spíš čeká velké sešněrovávání. Přichází novodobé tmářství, cenzura a hony na čarodějnice jak z 50. let minulého století. Nad svazáckým prohlášením Alexandra Neefa, nově instalovaného ředitele Pařížské opery, který přišel z Kanady, tuhne krev.
Aby se zavděčil všem, kteří v jeho podniku nejsou bílí a cítí se být diskriminováni, ohlásil, že se nebude hrát Labutí jezero ani Louskáček a další rasistické kusy. Prý je to dědictví poznamenané estetickými možnostmi Rudolfa Nurejeva, uměleckého šéfa v 80. letech. Kdo by nevěděl, oč jde, tak zlá labuť podle hnutí Black Lives Matter nesmí být černá a jeden vánoční dárek v Louskáčku je figurka černouška. A to, že klasický balet vymysleli běloši, je taky špatně a je třeba s tím skoncovat.
MACHALICKÁ: Otec zkazil Vánoce. Každý máme v paměti nejméně jedny zkažené |
Proč jenom všichni tihle svazáci vždy chtějí přepisovat a falšovat dějiny podle svého konceptu. Neef s touhle pitomostí přece jen částečně narazil, a i když 400 členů souboru (z 1895) sepsalo manifest, v němž chce otevřít rasový problém v divadle, nakonec zacouval a pravil, že odstranění titulů by bylo zbytečné, pokud se nepoučíme z historie.
K dosažení toho, aby v opeře za deset let správně fungoval princip rozmanitosti a menšiny byly lépe zastoupeny, je prý ale třeba skutečné reflexe. Hm, jak asi ta reflexe bude vypadat, když už i pohádky jsou teď „entartete Kunst“. O tom, že si extrémní pravice na těchto nesmyslech okamžitě začala přihřívat politickou polévku, ani nemluvě.
