Pondělí 27. května 2024, svátek má Valdemar
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Názory

MACHALICKÁ: Otec zkazil Vánoce. Každý máme v paměti nejméně jedny zkažené

Ve švédském Stockholmu se odehrála tradiční soutěž v pečení perníčků. foto: Reuters

Názor
PRAHA - Za dva dny budou Vánoce, a tak by to chtělo nějaké vánoční téma. Ale v téhle době? Psychiatři lamentují, že se spojil stres z kovidu se stresem z Vánoc, což je pěkná kombinace něco jako cholera se svrabem. A teď aby toho nebylo málo, vir hezky mutuje, kdoví odkdy, ale každopádně teď zařídil, že spousta lidí z Británie zůstane někde dřepět sama bez rodiny, protože přeplavat kanál La Manche by dokázal leda tak František Venclovský a pár jeho následovníků.
  18:07

MACHALICKÁ: Jsme zpovykaní a myslíme si, že máme na vše nárok

Ale zpět k Vánocům, řekla bych, že k nim máme dvojlomný vztah: na jedné straně je tu jejich atmosféra spojená se spiritualitou, snaha o adventní spočinutí. A na straně druhé nákupní šílenství, obžerství, uklízecí orgie, to vše je třeba každoročně přežít a nezničit si rodinné vztahy. To je ten pevný bod vánoční, nepohádat se aspoň jednou znamená pořádně si Vánoce neužít. Jsou na to teorie, že jde o ventil předvánočního stresu, ale podle mě je to cíleně připravovaná akce, která zpravidla vrcholí na Štědrý den. 

Každý máme v paměti nejméně jedny zkažené Vánoce, pro mě zůstaly nezapomenutelné ty, kdy můj otec cestou z vinárny ke štědrovečernímu stolu pobral i kolegu, architekta S., jenž v rozpuku šedesáti jar opustil svou opotřebovanou manželku a dorůstající děti a pořídil si rozkošnou Anušku, ta ho ovšem dostala dost právě na Vánoce a vykopla. 

Otec ho poté, upraveného alkoholem, dovedl k nám domů a pravil, že o svátcích si musí lidé projevit křesťanskou lásku. Snažili jsme se, ale nešlo nám to. Dotyčný nejprve rozšlápl nerez prvorepublikovou kouli na odpad v koupelně, vrcholné číslo provedl, až když dostal polévku a spadla mu hlava do talíře. Jen zázrakem to přežil bez vážné újmy zdraví jako třeba opaření celého obličeje. Pak se už jen nípal v nose a pospával. Posléze byl taxíkem dopraven do svého ateliéru, jediného azylu, který mu zbyl. 

Tuším, že ho pak manželka vzala na milost. Sotva se za ním zavřely dveře, pohádali jsme se jako koně, pak se brečelo (dámská část) a posléze jsme vysílení šli spát a Boží hod proběhl, jako by se nic nestalo, jen opět dámská část rodiny reptala v kuchyni, že otec zkazil Vánoce.

Tak si ty Vánoce užijme i s hádkami, vykazováním dětí z domu despotickými otci a lamentujícími matkami, babičkami i a tetičkami, abychom měli po letech na co vzpomínat. A to i v době kovidové a hyperkorektní, která nemá daleko ke svazáckému nadšením padesátých let. 

A raději nemysleme na to, co bude, až kovid zmizí a půlka Evropy bude bez peněz a že by pak mohlo nastat tóčo. Zatím se zaplať pánbůh můžeme zabývat jen blbostmi jako na pařížské radnici, kde dostali pokutu za to, že mají ve funkcích příliš žen. Starostka se zaradovala a pravila, že je třeba ještě zrychlit tempo a zajistit, aby bylo jmenováno více žen než mužů a tak dosaženo rovnosti. A co třeba ty chlapy rovnou střílet...