V opakovaném duelu prezidentských voleb se Marine Le Penové podařilo porazit svého soka Emmanuela Macrona. V eurovolbách její strana získala v 23,53 procenta hlasů a společně s nimi tak 22 křesel v Evropském parlamentu.
Macron se chce před summitem EU sejít se šéfy V4 včetně Babiše i Tuskem |
Macronova koalice Obroda, jejímž základem je jeho strana Republika v pohybu (REM), však příliš za Le Penovou nezaostala a nakonec získala druhé místo s 22,47 procenta. Výsledek prezidentovy koalice tak příliš nezaostal za předpověďmi, které mu přisuzovaly kolem 23 procent.
Sám Macron však výsledek evropských voleb, které proběhly v polovině jeho prezidentského mandátu, vnímal poněkud zachmuřeněji. Neúspěch strany označil za zklamání, ale vzápětí upozornil, že výsledky voleb nezmění jeho politiku.
  |
Francie se od loňského listopadu potýká s pravidelnými sobotními protesty hnutí tzv. „žlutých vest“, jejichž zástupci brojí proti politice současného prezidenta. Přestože se tisíce lidí pravidelně scházejí v ulicích Paříže, volit ale svého zástupce do europarlamentu demonstranti nechtěli. Strany vzniklé z tohoto hnutí získaly sotva 1 procento hlasů.
Macronova popularita ve Francii se navíc i přes masivní protesty od začátku jeho kandidatury na prezidenta pohybuje přibližně na stejné úrovni (v 1. kole prezidentských voleb získal 24 procent). V druhém kole prezidentských voleb získal podporu především tím, že stál proti Le Penové a prakticky ihned po volbách začala jeho popularita klesat a zastavila se opět na 24 procentech. Nejde o žádné masivní fiasko.
Marine Le Penové však tato fakta nezabránila v tom, aby po eurovolbách, v jichž kampani tradičně sázela na protiunijní rétoriku, tvrdila, že jde o vítězství lidu, „který si s hrdostí vzal zpět svou moc“.
Národní sdružení ve volbách získalo hlasy především na venkově, zatímco Macronovo hnutí dominovalo ve velkých městech a na jihu země.
Rozpusťte parlament
„Zůstává na prezidentu republiky, aby z výsledků voleb vyvodil důsledky. On, který vložil svou reputaci do těchto voleb, učinil z něj referendum o své politice i o své osobě, má jen jednu možnost, a to rozpustit Národní shromáždění,“ vyzvala Macrona po volbách Le Penová.
Stojí však za připomenutí, že vítězství Le Penové není tak velkým překvapením, jak by se mohlo zdát. Dá se vnímat dokonce naopak. Její hnutí zažilo mnohem větší úspěch v roce 2014 a dokonce oproti posledním eurovolbám ztratilo 2 mandáty a přišlo o několikaprocentní podporu.
Jako největší překvapení francouzských eurovoleb se tak nakonec jeví Zelení. Environmentální strana Evropa Ekologie-Zelení (EELV) totiž výrazně překročila odhady předvolebních průzkumů.
Její volební lídr Yannick Jadot označil výsledek za součást celoevropské vlny úspěchů zelených stran. „Francouzi také chtějí, aby se ekologie stala ústředním tématem jejich životů,“ řekl v reakci na úspěch své strany Jadot, podle kterého Zelení získali „více než čekali“.
