27. května 2019 5:00, aktualizováno  8:30 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Končí 40 let nadvlády lidovců a socialistů. Začíná hra o budoucnost Evropské unie

Předseda Evropské rady Donald Tusk (vpravo) a předsaeda Evropské komise... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Předseda Evropské rady Donald Tusk (vpravo) a předsaeda Evropské komise... | foto: ČTK

PRAHA Evropská strana lidová (EPP) po nedělním vyhlášení výsledků eurovoleb mohla slavit. Se ztrátou zůstala nejsilnější evropskou frakcí. Přesto však nebude mít snadnou pozici v rámci Evropského parlamentu – voliči totiž na mnoha místech Evropy svěřili své hlasy liberálním, ekologickým a krajně pravicovým stranám. A ty budou chtít rozhodovat o směřování EU.

Po čtyřicet let ovládaly evropské struktury dvě hlavní politické síly – Evropská strana lidová a Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D). Letošními volbami však jejich dominance nad europarlamentem skončila, frakce totiž poprvé nezískala většinu.

Nenastal však ani radikální obrat směrem k euroskeptickým stranám, jak mnozí přední evropští politici proklamovali již měsíce před volbami. Přesto však řada krajně pravicových subjektů v eurovolbách uspěla a do poslaneckých lavic zasednou v historicky největším počtu. Symbolem jejich vítězství byl dozajista úspěch hnutí Marine Le Penové Národní sdružení ve Francii, kterému se podařilo porazit koalici francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Aby nástup krajně pravicových stran proevropské frakce zastavily, budou nuceny obnovit partnerství s Aliancí liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE). S tou sice doposud koalice spolupracovala, ale nebyla na jejich hlasech závislá.

Ve Francii podle průzkumů vyhrálo Národní sdružení Marine Le Penové s 24...
Eurovolby 2019.

Právě s ALDE se rozhodlo spolupracovat hnutí Emmanuela Macrona a hlasy jeho europoslanců budou bezpochyby rozhodovat. Liberální frakce totiž skončila v eurovolbách na třetím místě s odhadovanými 109 křesly. Čtyřlístek proevropských stran pak doplňují evropští Zelení, kteří získali dle posledních odhadů 64 křesel a oproti posledním volbám si výrazně polepšili.

Čtěte také o eurovolbách 2019

Překvapením byla volební účast. Ta se napříč celou EU vyšplhala přes 50 procent, což je poprvé za posledních dvacet let. Podle analytiků za tento nárůst může buď odchod Velké Británie z evropského společenství či vnější ohrožení a výzvy přicházející z Ruska, Číny, ale i USA.

‚Okrajové strany přestanou být okrajové‘

Odliv hlasů od proevropských stran však podle analytiků bude mít značný dopad na budoucnost dalších evropských institucí. Nový parlament bude totiž rozhodovat o vrcholných pozicích v Evropské komisi a především se bude hrát o pozici předsedy, kterou doposud zastával Jean-Claude Juncker. Náhrada se bude hledat i na pozici předsedy Evropské rady. V obou případech, stejně jako u jmenování komisařů má totiž Evropský parlament právo veta.

Německý politik Manfred Weber

Německý politik Manfred Weber

„Troufám si říci, že i okrajové strany přestanou být po dnešní noci okrajové,“ uvedl Juncker pro média ještě před vyhlášením výsledků voleb.

EPP by měla místo dosavadních 221 křesel získat 180, zatímco S&D si ze 191 mandátů pohorší na 152. Zástupci těchto frakcí vzápětí po zveřejnění odhadů začali mluvit o spolupráci. Volební lídr EPP Manfred Weber vyzval ke kooperaci socialisty i liberály a nevyloučil spolupráci se zelenými.

„Pro EPP není dnešek vítězstvím, protože jsme přišli o křesla,“ uvedl pro média Weber. „Jsme ale šťastní, že jsme největší frakcí v Evropském parlamentu. Z toho se můžeme radovat, ale jsme si dobře vědomi toho, že jsme ztratili.“

Vítězi: ALDE a Zelení

Lídr EPP Manfred Weber následně označil za „vítěze voleb“ evropské zelené a potvrdil, že EPP je ochotná „vést rozhovory“ s jejich lídry, aby si proevropské strany zajistily většinu v parlamentu, prosadily žádoucí legislativu a schválily vedení Komise.

ALDE i Zelení jsou si svých nových rolí velice dobře vědomy, jak upozornil jeden z lídrů Zelených Philippe Lamberts: „Zelení jsou nezbytní k vytvoření stabilní většiny v parlamentu.“ Podobně smýšlí i lídr ALDE Guy Verhofstadt. „Neexistuje žádná solidní proevropská většina bez účasti našeho nového centristického uskupení,“ uvedl Verhofstadt.

Druhý na kandidátce KDU-ČSL pro eurovolby Tomáš Zdechovský hovoří s novináři ve...

Druhý na kandidátce KDU-ČSL pro eurovolby Tomáš Zdechovský hovoří s novináři ve volebním štábu.

Součástí vítězné EPP je v České republice je koalice TOP 09, STAN a Zelených, ale i KDU-ČSL. Podle europoslance Tomáše Zdechovského by EPP i přes ztrátu však měla udržet pozici předsedy Komise.

„Předpokládám, že EPP ztratí předsedu Rady a předsedu Parlamentu. Ale předsedu Komise by měla uhájit,“ uvedl Zdechovský pro server Lidovky.cz po ohlášení výsledků voleb. (VÍCE ZDE)

Hra o Komisi začíná

Již v úterý večer se mají kvůli obsazení pozic sejít šéfové vlád na neformální večeři, aby v tomto ohledu učinili první rozhodnutí. Zjevně chtějí využít ve svůj prospěch časový náskok a chopit se iniciativy dříve, než se začátkem července sejde poprvé nový unijní parlament. 

Účast byla nejvyšší od roku 1994

Stejně jako v minulých volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 přišlo i letos nejvíce voličů k volebním urnám v Belgii (89 procent), Lucembursku (84,1 procenta) a na Maltě (72,6 procenta). Naopak nejnižší volební účast byla na Slovensku (22,74 procenta), ve Slovinsku (28,29 procenta) a ČR (28,72 procenta).

Celková průměrná volební účast v celé EU, které činila letos podle průběžných údajů 50,95 procenta, byla nejvyšší od roku 1994. Nejvíce voličů v historii přišlo hned k prvním volbám v roce 1979 (61,99 procenta).

Jenomže ani Němec Manfred Weber, nominovaný evropskými křesťanskými demokraty, ani Nizozemec Frans Timmermans za sociální demokraty či Margrethe Vestagerová za liberály nemají u premiérů dobré karty.

Platí to hlavně pro 46letého Webera. Jeho frakce sice obhájila prvenství v Evropském parlamentu, takže by si mohla pro svého dosavadního šéfa předsednictví Komise nárokovat. Na politikovi z Bavorska ale zřejmě vadí nejvíc, že nemá za sebou žádné vládní zkušenosti.

Jako největší překážka pro Webera by se nakonec mohl jevit odpor francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten dával v minulosti opakovaně najevo, že by budoucí šéf Komise neměl pocházet ze současných unijních struktur.

Není také vyloučeno, že některým dalším premiérům by mohlo vadit, jestliže by na klíčové unijní pozici byl Němec. Kdo se stane předsedou Evropské komise tak zatím není vůbec jasné.

Porovnání výsledků voleb do EP
Frakce20192014
Evropská lidová strana (EPP)179221
Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D)150191
Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE)10767
Zelení/Evropská svobodná aliance (EFA)7050
Evropští konzervativci a reformisté (ECR)5870
Evropa národů a svobody (ENF)580
Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD)5648
Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice (GUE/NGL)3852
nezařazení752
ostatní280
celkem751751
Martin Hampejs, schRobert Schuster
Martin Hampejs

Autor

Martin HampejsMartin.Hampejs@lidovky.czČlánky

Najdete na Lidovky.cz