Jak vznikla kandidatura Alexandra Vondry do europarlamentu?
Já jsem dva tři roky zpátky Sašu Vondru ukecával, že české politice chybějí silné osobnosti. A on určitě vždy výraznou osobností byl. Chtěl jsem, aby se vrátil. Rozmýšlel si to. Byl spokojený na vysoké škole, kde učí. Když jsem za ním přijel na chatu, tak mě v pět hodin ráno budil, že se musíme podívat na jeřáby, protože už v půl šesté odlétají a neuvidíme je na louce. Říkal jsem mu, že lidi s jeho styky a rozhledem po světě v české politice chybí. Vybral si pro návrat evropské volby.
Alexandr Vondra
Co rozhodlo? Kdy jste ho zlomil?
Určitě do něj hučelo mnoho dalších lidí. Mám pocit, že získal dojem, že Evropa se nachází v hluboké krizi. Po brexitu, který vlastně nikam nesměřuje. Říkal si, že chceme být v Evropě, ale to, kam směřuje, znamená, že směřuje k sebevraždě, což nechceme. Po roce 1989 jsme žili heslem Zpátky do Evropy a nyní se zděšením koukáme, jak evropské struktury a část západní civilizace páchá sebevraždu v přímém přenosu. To ho podle mne přesvědčilo, že se musí angažovat.
Patnácté místo ale bylo dost nejisté na comeback.
Přesně. Když máme čtyři místa, tak patnácté místo je nevolitelné. Chtěl si ozkoušet, jestli existuje podpora od voličů. Nechtěl návrat z rozhodnutí strany. Ke konci ho kampaň začala i bavit.
Jako známý volební skokan ODS, co bylo pro zvolení nejdůležitější?
Svolali jsme štáb, který dělal na mých volbách. To je pravda. Důležité je dát najevo, že to člověk opravdu chce. Trochu rozhodovaly sociální sítě, ale ty zase tak moc nerozhodují u voličů ODS. Znamená to také být v regionech. Saša objel všechny kraje, a je to přeci jen výrazná postava. Znamená to také být v médiích a mít v nich co říci. A znovu, Saša, když promluvil, tak to mělo hlavu a patu. Upřímně řečeno, na ideové konferenci ODS při startu kampaně, když už se vědělo, že bude patnáctý na kandidátce, měl jeden ze tří nejlepších projevů. Leadership a současně myšlenku prostě má.
