Lidovky.cz

Část informací o nehodě ponorky, při které zemřelo 14 lidí, je státním tajemstvím, říká Kreml

Svět

  14:53aktualizováno  22:51
MOSKVA - Pondělní neštěstí na ruském podmořském plavidle, které si vyžádalo 14 lidských životů, zřejmě zůstane z valné části obestřeno tajemstvím. Naznačil to ve středu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, když řekl, že některé informace o tomto incidentu jsou státním tajemstvím, a proto nebudou zveřejněny. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu bez dalších podrobností uvedl, že někteří členové posádky neštěstí přežili.

Video ruské televize RU-RTR ukazuje záchranu posádky z mini ponorky v Barentsově moři. foto: ČTK/AP

Ruské ministerstvo obrany v úterý informovalo, že v pondělí zemřelo 14 námořníků při požáru v zařízení určeném k ponorům do velkých hloubek. Oheň byl uhašen a plavidlo je nyní na vojenské námořní základně v Severomorsku na severozápadě Ruska.

Na palubě ruského batyskafu vypukl požár, zahynulo 14 lidí. Šlo prý o ponorku AS-12 na jaderný pohon

Příčiny neštěstí se vyšetřují. Sděleno ale například nebylo, o jaké podmořské zařízení šlo, kolik bylo na palubě celkem lidí ani to, zda bylo vybaveno jaderným reaktorem. 

„Jsou informace, které patří do kategorie státní tajemství a státní tajemství se dodržuje v zájmu státu a státní bezpečnosti. Proto je naprosto normální, že se neodhaluje. V tom není nic nezákonného,“ řekl ve středu podle agentury TASS Peskov novinářům.

Mluvčí prezidenta Vladimira Putina přitom dal najevo, že mezi takové utajované informace patří i to, o jaké podmořské plavidlo v tomto případě šlo. Zodpovězení otázky, zda toto zařízení bylo vybaveno jaderným reaktorem, pak odkázal na ministerstvo obrany.

Podle ruských médií šlo o supertajnou jadernou ponorku Lošarik, která provádí výzkum ve velkých hloubkách. O plavidle je známo jen málo podrobností. V roce 2012 se ponorka například podílela na průzkumu, jehož cílem bylo potvrdit ruské nároky na rozšíření hranic svého arktického kontinentálního šelfu. Podle tehdejších oficiálních prohlášení sesbírala vzorky z hloubky 2500 metrů. Běžné ponorky se přitom dokážou ponořit jen do hloubky 600 metrů.

Filmová ponorka Kursk jde ke dnu. O záchranu námořníků bojuje Colin Firth

O mnoho sdílnější ve středu nebyl ani ministr obrany Sergej Šojgu, který na Putinův příkaz kvůli vyšetřování události přijel do Severomorsku. Uvedl, že oheň vypukl na vědeckovýzkumném hlubinném aparátu ruské vojenské námořní flotily při plánovaném výzkumu v ruských teritoriálních vodách Barentsova moře. „Zemřelo 14 členů posádky. Ostatní se podařilo zachránit,“ řekl, aniž počet zachráněných upřesnil.

Lidé na palubě podle něj byli „jedineční vojenští specialisté - vysoce kvalifikovaní profesionálové, kteří prováděli důležitý výzkum týkající se zemské hydrosféry“.

Ministr také naznačil, že v plavidle byl civilista, zřejmě expert, který se díky námořníkům zachránil. „Námořníci se v kritické situaci zachovali hrdinsky. Z oddílu zachváceného ohněm nejprve evakuovali civilního činitele průmyslu, uzavřeli za ním poklop, aby zabránili rozšíření požáru, a sami pak do konce bojovali za přežití lodě,“ řekl Šojgu.

Prezident Putin již dříve v televizním vyjádření uvedl, že sedm z obětí mělo hodnost kapitána a dva zemřelí byli nositeli nejvyššího ruského vyznamenání, titulu Hrdina Ruska. Ve středu ministerstvo obrany zveřejnilo seznam obětí. Jsou mezi nimi dva kapitáni, Denis Dolonskij a Nikolaj Filin. Oba získali nejvyšší vyznamenání za misi z roku 2012, která se zabývala měřením mořského dna Arktidy.

Podle vojenského experta Viktora Murachovského k nehodě došlo, když se plavidlo pohybovalo v hloubce 300 metrů. Mezi oběťmi jsou podle něj i dva synové ruských admirálů.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.