Lidovky.cz

Svět

Do EU proudí tisíce Číňanů přes Řecko. Nemalé bezpečnostní riziko, shoduje se BIS i Brusel


ilustrační snímek | foto: Yan ReneltMAFRA

Premium
ATHÉNY/PRAHA - Vízum s povolením k pobytu pro celou rodinu výměnou za velkou investici, třeba do nemovitostí nebo do podnikání. Tak řada států Evropské unie láká bohaté investory ze zemí mimo EU na velkorysý program takzvaných zlatých víz. Řecko, jež před deseti lety jen těsně uniklo díky finanční pomoci Mezinárodního měnového fondu a EU státnímu bankrotu, taková víza loni udělilo skoro 18 tisícům cizinců – z nichž naprostá většina byla z Číny.

Na možné nebezpečí spojené s udělováním zlatých víz upozornila již loni samotná Evropská komise. A za bezpečnostní riziko tento systém udělování víz v souvislosti s čínskými investory považuje i česká Bezpečnostní informační služba (BIS). Číňané se totiž se zlatým vízem například z Řecka mohou volně pohybovat v rámci celého schengenského prostoru.

Termín ‚chybné názory‘ nepoužíváme od revoluce, vzkázalo Číňanům české centrum proti hybridním hrozbám

BIS navíc upozorňuje, že získat informace k prověřovaným osobám a společnostem je v Číně velmi problematické. „Obecně je to záležitost dané země a její ekonomicko bezpečnostní strategie. V případě investorů z Číny se pochopitelně jedná o vyšší míru potenciálního rizika než v případě občanů jiných států,“ řekl LN mluvčí BIS Ladislav Šticha.

„Je všeobecně známo, že Čína a její zpravodajské služby dokážou využít každé příležitosti k získání vlivu, informací a přístupu do zemí EU,“ řekl Šticha. „Je tedy nepochybné, že i investorských pobídek využívají a budou využívat čínské zpravodajské služby pro své operace na území EU,“ vysvětluje mluvčí BIS.

Levné Řecko

V Řecku mohou investoři získat zlaté vízum s povolením k pobytu za to, že si koupí nemovitost za alespoň čtvrt milionu eur (přes 6,3 milionu korun). Navíc po uplynutí sedmi let mohou požádat o občanství. Podle zpravodajského portálu Greek Reporter vydalo Řecko od roku 2014 do listopadu loňského roku v rámci systému zlatých víz přes 23 800 povolení k pobytu, z čehož jich více než 16 400 připadá právě na Číňany. S velkým odstupem patří druhá příčka Turkům, jimž bylo uděleno necelých 1800 povolení k pobytu.

Data přitom ukazují, že zájem Číňanů o řecké zlaté vízum raketově roste. Jak uvádí Greek Reporter, v roce 2017 se Číňané podíleli na programu zlatých víz zhruba ze 40 procent, v posledním loňském kvartálu to bylo již z 92 procent. A změna trendu se neočekává, Číňané o nákup řeckých nemovitostí stále stojí.

„Existuje silná čínská poptávka podporovaná investičními vízy, životním stylem, relativně dostupnými cenami a vyhlídkami na dobré výnosy souvisejícími se zotavováním řecké ekonomiky,“ uvedl pro Greek Reporter Georg Chmiel, výkonný ředitel čínského portálu Juwai.com, který se specializuje na zahraniční nemovitosti. „Mnoho Číňanů věří v Řecko a investují do toho, co podle nich bude v nadcházející dekádě prosperovat,“ dodal.

Ženě vytrhl tibetskou vlajku, kterou hodil do Vltavy. Číňan zřejmě spáchal jen přestupek

Podle řecké státní agentury Enterprise Greece již objem čínských investic do řeckých realit v programu zlatých víz překročil miliardu eur.

„Číňané rádi žijí v Athénách a na předměstích a vytvářejí malé čínské čtvrti,“ konstatovala nedávno pro francouzskou televizi France 24 Anny Avgouli, manažerka migrační politiky v advokátní kanceláři Dedes, jež má oddělení pro zlatá víza speciálně pro čínské zákazníky.

Rostoucí počet Číňanů, kteří získali povolení k pobytu v Řecku, souvisí také s výbornými vztahy mezi řeckými a čínskými politiky. Peking nabídl pomocnou ruku Řecku v době, kdy se země utápěla v dluzích. Nyní na rozdíl od mnoha evropských zemí, v nichž roste ostražitost vůči čínským investicím, Řecko je naopak vítá. A to včetně těch, které směřují do strategických podniků.

Od roku 2016 drží majoritu v přístavu Pireus čínská společnost Cosco. Číňané chtějí z přístavu udělat největší překladiště pro obchod mezi Evropou a Asií. Řecko již v roce 2018 oznámilo, že se zapojuje do čínského geopolitické iniciativy Nová hedvábná stezka. Loni v listopadu navštívil Řecko čínský prezident Si Ťin-pching.

„Tato návštěva otevírá novou kapitolu v již tak vynikajících vztazích mezi Čínou a Řeckem,“ konstatoval krátce po příjezdu Si Ťin-pchinga jeho řecký protějšek Prokopis Pavlopoulos.

Tři zlatá víza z Česka

Řecko ovšem není jedinou členskou zemí EU, která má speciální víza pro investory. V minulosti patřily k vyhledávaným destinacím kvůli investičním vízům hlavně Velká Británie, Portugalsko a Španělsko. Podle loňské zprávy Evropské komise nabízí v nějaké podobě program zlatých víz 20 států Unie včetně Česka.

Samotná Evropská komise se přitom na programy zlatých víz dívá s nedůvěrou.

Číňan hodil do motoru letadla minci ‚pro štěstí‘. Nakonec společnosti zaplatil statisíce korun

„Bezpečnostní kontroly prováděné u žadatelů nejsou dostatečně spolehlivé a vlastní centralizované informační systémy EU, jako je Schengenský informační systém, se nevyužívají tak systematicky, jak by mělo být,“ varovala Komise zkraje loňského roku.

Dle portálu Juwai.com čínští investoři míří za zlatými vízy vedle Řecka také do Španělska a Portugalska. Portugalský ani španělský program ale není tak benevolentní jako ten řecký, obě země vyžadují za zlaté vízum investici do realit v dvojnásobné hodnotě, tedy půl milionu eur.

České podmínky pro udělování zlatých víz občanům zemí mimo EU jsou relativně velmi přísné – minimální investice činí 2,8 milionu eur, po přepočtu asi 75 milionů korun, a vytvoření alespoň 20 pracovních míst.

„Od léta roku 2017, kdy bylo toto pobytové oprávnění zavedeno, o něj požádaly tři osoby,“ sdělila LN tisková mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. A dodala, že mezi těmito žadateli nebyl ani jeden Číňan.

Čínští investoři coby fyzické osoby o zlaté vízum v Česku sice zájem nemají, na čínský kapitál zde ale narazíme. Z dat poradenské společnosti Bisnode vyplývá, že v Česku působí necelých 1900 čínských firem, objem čínského kapitálu v základním jmění českých firem v březnu 2019 dosáhl 5,7 miliardy korun.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.