V úterý 12. června 2018 pět minut po třetí hodině ranní středoevropského času došlo k „historickému průlomu“ v americko-severokorejských vztazích. Donald Trump a Kim Čong-un si potřásli pravicí na summitu v Singapuru. Šéf Bílého domu nazval událost „historickým momentem“ a chválou tehdy nešetřil ani podsaditý lídr KLDR.
„Na cestě byla spousta překážek. Ale my jsme je všechny překonali,“ uvedl na začátek summitu Kim Čong-un. Oba lídři seděli v židlích kvůli značnému výškovému rozdílu obou lídrů.
Po obědě a několika hodinách jednání se pracovní týmy obou hlav států domluvily na výsledné proklamaci, že se Severní Korea zaváže k denuklearizaci poloostrova. K Trumpovi často kritický deník The Washington Post dokonce hovořil o „nadějném pokroku“ mezi národy.
Od té doby utekly dva roky. Summit v únoru 2019 ve Vietnamu nepřinesl nic nového a ani následné „společné překročení hranic“ v červnu nepomohlo. Prezidentu Trumpovi se nepodařilo severokorejského lídra přesvědčit ani k podepsání dalšího moratoria. Vztahy mezi zeměmi se vrátily na bod mrazu.
Americký prezident Donald uvedl, že pozve Kima do Washingtonu.
V květnu letošního roku pak Kim Čong-un oznámil, že země bude dál pokračovat v testování jaderných zbraní, přestože před dvěma lety slíbila pravý opak. Podle odborníků se ale nedá Severokorejcům divit. Vláda prezidenta Trumpa totiž začátkem května uvedla, že by sama poprvé od roku 1992 testovala jaderné zbraně.
„Washington se tímto krokem snažil tlačit na Rusko a Čínu, aby dodržovaly pravidla, ale ve výsledku to pobídlo další země k testování a poskytlo Pchjongjangu výmluvy k dalším provokacím,“ vysvětlil Leif Eric Easley z Ewha University of Seoul.
Zhoršení vztahů kvůli letákům
Tento týden se pak vyhrotily i vztahy mezi samotnými státy na korejském poloostrově, které byly po téměř dva roky na dobré úrovni. Režim Kim Čong-una oznámil, že přeruší všechny komunikační linky a pohrozil, že vypoví vojenskou dohodu s Jižní Koreou z roku 2018. To vše kvůli tomu, že jihokorejská administrativa nezastavila posílání letáků do KLDR.
Aktivisté v Jižní Koreji, mezi nimiž je řada severokorejských uprchlíků, upevňují letáky na balony a pouštějí je přes demilitarizovanou zónu, která od sebe oba státy odděluje. V letácích odsuzují Kim Čong-una mimo jiné za porušování lidských práv a za jaderný zbrojní program. Jihokorejská vláda sice oznámila, že uvede v platnost zákon, který by posílání letáků zakázal, ale už bylo pozdě.
Severní Korea v úterý přerušila komunikaci skrze politické a vojenské kanály. Podle severokorejské státní tiskové agentury KCNA se jedná pouze o první krok a Severní Korea postupně s jižním sousedem zcela přeruší veškerý kontakt. Pchjongjang podle zpravodajského webu BBC v prohlášení o Jižní Koreji hovořil jako o „nepříteli“.
Režim Kim Čong-una zároveň pohrozil USA, aby se do současné krize na poloostrově nemíchaly.
‚Držte jazyk za zuby‘
„Pokud budou Spojené státy v době, kdy by se měly zabývat vlastními vnitřními záležitostmi, v době kdy jejich politická situace prochází historicky největším zmatkem, strkat nos do záležitostí jiných států svými nemístnými poznámkami, možná zjistí, že se takové chování setká s nemilým přijetím,“ uvedl podle agentury Reuters šéf odboru pro záležitosti USA na severokorejském ministerstvu zahraničí Kwon Čong Gun.
Americký prezident Donald Trump a severokorejský vůdce Kim Čong-un v Hanoji.
USA by podle něj v současnosti měly „držet jazyk za zuby“ a zaměřit se na vlastní domácí problémy, pokud si nepřejí zažít „události, při kterých vstávají lidem hrůzou vlasy na hlavě“. „Je v nejlepším zájmu USA, aby se do současných záležitostí nemíchaly, pokud chtějí na podzim vést poklidné prezidentské volby,“ dodal Kwon Čong Gun.
Podle odborníků je velmi nepravděpodobné, že by se Severní Koreji nějakým způsobem podařilo narušit průběh listopadových voleb či způsobit nepříjemnosti vládě Donalda Trumpa a zabránit jeho znovuzvolení. „Případné provokace ze strany KLDR by spíše současné hlavě státu mohly pomoci,“ uvedl pro Reuters James Kim z jihokorejského politologického institutu Asan.
