Oblast Sao Felix do Xingu se nachází v brazilském státě Pará a je o něco větší než celé území Skotska. Její velkou část tvoří Amazonský deštný prales, který opět čelí intenzivním požárům. Za poslední měsíc jich bylo evidováno 29 307.
Hádací hra ‚kde je požár‘
Hořící Amazonie jako globální problém? Odpovědi na nejčastější otázky k ekologické katastrofě |
Na celou oblast Sao Felix do Xingu je ale k dispozici dohromady pouze 5 hasičů. Ti se musí vypořádávat s extrémními podmínkami lesa, kopcovitým terénem, obrovským územím, nevypočitatelností požárů a podobně. Jejich vybavení je vzhledem k náročnosti operací naprosto nedostatečné.
Jednotka má k dispozici jeden vůz, 4 hasicí přístroje na vodu, několik hrábí, čtyři vodní batohy, pět mačet a jednu řetězovou pilu. To je vybavení pro celou posádku. Vodu si do batohu nabírají, kdekoliv to jde, například když cestou k místu hašení potkají jezírko.
  |
Hasiči tedy nemají žádnou armádní podporu, žádné drony k pozorování požárů ani vybavení ke komunikaci s týmem, který by situaci monitoroval. V rozhovoru pro SkyNews hasiči uvádí, že hledat místo požáru je tak trochu hádací hra.
Hasiči jezdí po oblasti a když narazí na požár, začnou ho hasit. Často například potkají místního farmáře, který založil oheň, aby získal půdu. Ten jim oznámí, že se požár vymknul kontrole, takový oheň potom začnou hasit, někdy jim s tím dokonce i farmář pomůže.
Ekologická katastrofa
Od srpna 2018 do července 2019 přišel Amazonský prales o zhruba 10 000 km2 lesa, což odpovídá velikosti Libanonu. V srpnu tohoto roku se požáry šířily takovou rychlostí, že shořelo 27 kilometrů čtverečních každou hodinu. Srpen je tak nejhorším měsícem, co se týče požárů pralesa za posledních 10 let. Podle expertů by počet požárů mohl ještě růst.
Podle CNN může situace v Amazonském pralese dojít do bodu, ze kterého už nebude cesty zpět. Prales se může dostat do neudržitelného stavu, kdy už nebude schopen sebeobnovy a postupně se bude měnit na savanu.
Aktuálně v Brazílii hoří kromě Amazonského pralesa i největší světový mokřad Panatal na hranicích Brazílie, Paraguaye a Bolívie.
Plíce planety hoří. Brazílie čelí kritice kvůli požárům a nelegálnímu kácení v amazonském pralese |
Ekologické dopady ničení deštného pralesa jsou nevypočitatelné. O Amazonském pralesu se často hovoří jako o „zelených plicích planety“. Prales produkuje přibližně 10 % kyslíku na Zemi, především však pohlcuje skleníkové plyny z atmosféry, čímž reguluje globální oteplování.
Ničení Amazonského deštného pralesa znamená zánik ekosystémů, vymření ohrožených druhů či ztrátu biodiverzity. Dále i ohrožení místních obyvatel kmenových kultur.
Politická nečinnost
Většina požárů v Amazonii začíná tak, že se zemědělci snaží proměnit prales v lukrativní půdu k zemědělské činnosti, nejčastěji k pěstování sóji a chovu skotu. V Brazílii sice platí zákon, podle kterého je nelegální zakládat požáry pro zisk zemědělské půdy. Na druhou stranu se však zdá, že brazilská vláda vynakládá velmi malé úsilí tyto požáry zastavovat.
Brazílie přijme finanční pomoc pro boj s požáry od G7, kterou původně odmítla. Má ale podmínku |
Situace se zhoršuje od nástupu prezidenta Bolsonara v roce 2018. Bolsonaro problém často bagatelizuje či dokonce popírá, zároveň dlouhodobě odmítá mezinárodní pomoc, kterou označuje za narušování suverenity Brazílie.
Podobně reagovala brazilská ministryně obrany na dotazy SkyNews. Tvrdí, že napříč Brazílií probíhá mnoho operací, které zajišťuje armáda s nejvyšší leteckou i pozemní technikou. Armáda je podle ní připravena zasahovat i v oblasti Sao Felix do Xingu, uvádí však, že zde jde zatím pouze o požáry na zemědělských půdách, šíření do pralesa popírá.
Podle SkyNews ze situace vyplývá, že brazilská vláda není kompetentní k tomu, aby současný stav efektivně zvládala sledovat a řešit.
