Pátek 25. září 2020svátek má Zlata 16 °C občasný déšť Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Střet dvou expertek nad klecovými chovy. Byl by jejich zákaz lepší pro slepice i spotřebitele?

Slepice v klecovém chovu v Libotenicích. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Slepice v klecovém chovu v Libotenicích. | foto: OBRAZ

Praha Ve středu budou poslanci hlasovat o novele zákona na ochranu zvířat proti týrání. Novelu se už dvakrát nepodařilo schválit, nyní je ve třetím čtení. Výsledek hlasování je nejistý, a to především kvůli kontroverznímu bodu, který by v České republice v budoucnu zakazoval klecový chov slepic. Na tom, zda je schválení zákazu krok správným směrem, neexistuje ve veřejné debatě shoda. Server Lidovky.cz oslovil dvě české expertky a přináší jejich protichůdný pohled.

Podle návrhu, který předložila skupina poslanců z ANO, ČSSD, Pirátů, TOP 09 a SPDby měl být zakázán chov slepic v klecích od roku 2027.

Znamenalo by to velký zásah do ekonomiky, jelikož okolo 70 % vajec, které se v Česku konzumují, pochází podle Českomoravské drůbežářské unie právě z klecových chovů. Na druhou stranu zákaz chovu slepic v klecích podporuje podle nejnovějšího průzkumu agentury PPM Factum 78 % Čechů.

V současné době existují čtyři základní způsoby chovu slepic. Jednak jsou to podestýlkové chovy, ve kterých je velké množství volně se pohybujících zvířat v hale. Dále existují voliérové chovy. Zde jsou zvířata v otevřené kleci a mají možnost vyjít z klece do haly. Tyto dva způsoby chovů mají na vajíčkách označení 2. Třetí způsob je výběhový chov, v něm mají slepice během dne neomezený volný přístup do venkovního výběhu, na vajíčkách spotřebitel najde číslo 1, u bio-chovů číslo 0.

Většina českých vajec má označení 3. To znamená, že slepice, od které vajíčko pochází, žije v takzvaných „obohacených klecích“, které jsou předmětem sporu. Obohacené klece jsou upraveny podle evropské směrnice z roku 2012, která zakázala původní klecové chovy. Klece se zvětšily, dále se přidalo hnízdo a hřady. V obohacené kleci má každá slepice prostor, bez snáškového hnízda, hřadů a popeliště, 600 cm², což zhruba odpovídá jednomu listu A4.

Malý prostor k pohybu je jedním ze základních argumentů, se kterým přicházejí jak ochránci zvířat, tak i někteří z řad odborníků. „Nosnice v klecovém chovu nemůže téměř nic, natož projevovat přirozené chování, jednoduše proto, že má k dispozici méně místa, než je plocha papíru formátu A4. Žádného etologa by ani nenapadlo tvrdit, že se slepice v klecích projevují přirozeně. Je to pouze absurdní argument drůbežářů provozujících klecové chovy,“ uvádí pro Lidovky.cz Marie Wackermannová, etoložka z Výzkumného ústavu živočišné výroby, která se zabývá tzv. „pohodou“ zvířat (angl. welfare).

Nelze však říct, že by na odmítavém postoji ke klecovým chovům existovala shoda. Profesorka Eva Tůmová z Katedry chovu hospodářských zvířat Zemědělské univerzity v Praze, která se specializuje na chov drůbeže, tvrdí, že obohacené klece mají více výhod než jiné způsoby chovů.

Debatu o optimálních podmínkách pro chov slepic podle ní není možné zužovat jen na velikost místa pro pohyb zvířat. „Pohoda slepic je laiky hodnocena zejména podle možnosti pohybu, ale slepice pro pohodu potřebuje i stabilní prostředí, zejména teplotu, vlhkost, světlo,“ řekla serveru Lidovky.cz.

Aktuální podmínky v klecových chovech jsou podle Tůmové dostatečné. „Současné obohacené klece jsou konstruovány na základě etologického výzkumu (sledování chování zvířat) a musí splňovat základní požadavky slepic na přirozené druhové chování.

Z chování omezují pouze létání a běhání, což jsou projevy, které slepice i ve volných chovech dělá velmi málo, většinou při ohrožení. V kleci je prostor takový, aby si slepice mohly protáhnout křídla a mávat jimi. Navíc slepice jsou posledních padesát let šlechtěné na pobyt v kleci, takže mají menší požadavky na prostor, pohybují se méně a jsou klidnější.“

Další výhody klecových chovů vidí v dobré možnosti kontroly životních podmínek – hygieny, výživy, prostředí; dále v tom, že slepice v menších skupinách nezažívají takový sociální stres jako ve volných chovech.

„Slepice v klecích mají vše, co potřebují k životu a netrpí. Pokud by trpěly, nebudou snášet vejce a uhynou. Naopak v klecích je ze všech systémů nejnižší úhyn - hlavní ukazatel welfare zvířat. Pokud by trpěly a snášely, tak by to bylo popření základních biologických funkcí organismu,“ uvádí Tůmová.

Etoložka Wackermannová k tomu však poznamenává: „Ze studií srovnávajících úhyn a výskyt onemocnění vyplývají velmi rozdílné závěry. V některých naopak vychází v podestýlkovém ustájení a v ustájení s volným výběhem menší mortalita a nižší výskyt bakteriálních i parazitárních onemocnění. Shoda panuje především v tom, že nosnice v neklecových chovech mají zdravější peří, kosti i pařáty.“

Klecové chovy a ekonomika

Kromě pohody zvířat je neopominutelný ekonomický rozměr možného zákazu. Jeho schválení by znamenalo, že hospodáři budou muset postupně přecházet na jiný typ chovu.

Objevují se obavy, že by zrušení klecových chovů způsobilo zvýšení ceny vajec a příliv dovezených produktů ze zemí, kde podobné zákazy neplatí. Na tento aspekt poukazuje i profesorka Tůmová.

„Zákaz chovu v klecích by podstatně zvýšil závislost na dovozu, což se může promítnout i do vyšší ceny vajec. Náklady na produkci vajec v podlahových chovech jsou vyšší (o 10 - 40 % oproti klecím) a při vyšších maržích řetězců povedou ke zvýšení ceny,“ říká. Domnívá, že pokud by měl zákaz platit, tak pro celou EU, aby Česká republika nebyla znevýhodněna.

Na druhou stranu se objevují námitky, že v zemích Západní Evropy, kde jsou klecové chovy zakázány, k radikálnímu zvýšení ceny vajec či k větší ztrátě soběstačnosti, nedošlo. Etoložka Wackermannová si myslí, že podobný scénář by se mohl zopakovat i v České republice.

„Pokud stát při zrušení klecových chovů poskytne chovatelům finanční a legislativní podporu a dostatek chovů se transformuje na podestýlkové, nebude produkční cena na jedno vejce výrazně vyšší. Vysoké ceny vajec z volného chovu jsou dnes často uměle vyhnané, protože zatím panuje dojem, že bio vejce je luxusní potravina.“

Zároveň dodává, že zásadní by bylo dobře zvládnout managment přechodu na jiný systém chovů. „Změna systému chovu je velmi komplexní proces. Ten by měl být řízen odborníky, kteří chovatele drůbeže nový management naučí,“ míní. Ideální by podle ní bylo „předělat současné klecové chovy na kombinované, tedy podestýlkové s volným výběhem.“

,

Sundej vlajku, nebo ti vypálíme dům. Agresivita demonstrantů v USA roste

Ozbrojení podporovatelé hnutí Black Lives Matter při střetu s krajně... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Demonstrace proti policejní brutalitě, jak to nazývají protestující i média, začínají být docela brutální i vůči...

Felák, flexit nebo chillovat. Slovník dnešní mládeže uvádí rodiče do rozpaků

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Ač to možná ani netušíte, nejspíš i kolem vás denně chodí shiperky, které flexí s teniskami nebo iPhonem, díky čemuž...

Prodlužte životnost filtru pevných částic. Stačí pár jednoduchých kroků

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Výměna filtru pevných částic stojí desítky tisíc korun, jeho čištění a renovace pět až patnáct tisíc korun. Těmto...

Charitativní akce: Praním prádla svých ratolestí pomůžete maminkám v azylových domech
Charitativní akce: Praním prádla svých ratolestí pomůžete maminkám v azylových domech

Do 30. 9. 2020 z každého zakoupeného produktu Lovela Baby půjdou 3 Kč na pomoc azylových domů Armády spásy.